Mohelno

Jméno sídla je původem přídavné jméno mogylno ("mohylné", tj. místo) označující místo, kde se vyskytovaly mohyly. Z roku 1286 ojediněle doložen tvar Mohylnice (zapsáno jako Mohilniche). Podoby s -y- doloženy ještě v 16. století, ale už od 14. století se objevují varianty s -e-. Střídání těchto hlásek zřejmě není nářeční, nýbrž souvisí s neslovanským původem slova mohyla (-e- mají místní jména odvozená od slova mohyla i mimo oblast středomoravských nářečí (mj. v Čechách)).[4]

V paleolitu bylo dokázáno osídlení několika lokalit v okolí Mohelna, např. jsou doloženy nálezy na trati Boleniska na táhlém návrší východně od obce. Jde o jednu z největších mladopaleolitických lokalit na Moravě patřící do szeletienu-bohunicienu (cca 40 000-35 000 let př. n. l.).

Další nálezy kamenných artefaktů z doby aurignacienu proběhly na trati Mančalov. Na břehu mohelenské přehradní nádrže v trati Plevovce byly nalezeny stopy kamenných podlah dočasných obydlí – jedny z vůbec nejstarších lidských staveb ve střední Evropě datovaných přibližně 21 tisíc let př. n. l.[5]

Již ve 12. století se na místě obce nacházelo opevněné místo, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, v letech 1237–1349 v Mohelnu sídlil královský purkrabí a byly zde župní úřady. Roku 1350 vlastnil Mohelno hrabě Purkart, v roce 1358 pak získal Mohelno Čeněk z Lípy a prodal je Vaňkovi z Potštejna. Po jeho smrti pak Mohelno zabral markrabě Jan a to roku 1368 zaměnil s Jindřichem z Vartenberka, ten však roku 1379 prodal městečko Albertovi z Cimburka, ale Albert hned roku 1381 předal svým bratrům veškeré majetky na Mohelně, nicméně roku 1398 pak prodal Mohelno Janovi a Jindřichovi z Meziříčí. Po jejich smrti chtěl majetky získat právoplatně Lacek z Kravař, ale to nešlo, neboť je násilím až do roku 1409 ovládal Leva z Náchoda. Po tomto roce se předlužený statek prodal mnoha menším majitelům. Dalším majitelem celého městečka byl Petr Gewczer, který vlastnil městečko až do smrti v roce 1446, po něm zdědily Mohelno jeho tři dcery s manžely, kdy až do roku 1508 probíhaly spory o majetek, v roce 1508 skoupil větší část městečka Zbyněk z Králic, ten v roce 1510 skoupil i druhou polovinu městečka společně se svým bratrancem Vítem z Králic a pak roku 1512 se spojili i s Vilémem z Pernštejna.

Zbyněk i Vít z Králic brzy zemřeli a jejich majetek zdědil Vilém z Pernštejna, který je přenechal svému synovi Janovi z Pernštejna, až v roce 1522 byly k Mohelnu opět připojeny vesnice Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Březník, Kuroslepy a Popůvky, téhož roku však Jan z Pernštejna prodal Jedov a v roce 1527 i ostatní majetky v Mohelnu a okolí Václavovi z Lomnice a na Náměšti a Mohelno se stalo součástí náměšťského panství.[6]

V roce 1536 Václav zemřel a náměšťské panství zdědili jeho synové Znat a Oldřich, Oldřich po smrti Znata se stal majitelem celého panství a značně jej rozšířil, zemřel v roce 1567 a panství zdědil Jan st. ze Žerotína, po jeho smrti zdědil majetek Karel ze Žerotína a náměšťské panství svěřil Janovi Divišovi, ten zemřel v roce 1616, v tu dobu panství opět spravoval Karel ze Žerotína. V roce 1628 byl Karel vyhnán a byl donucen prodat panství Albrechtovi Fridlantskému a Žanaskému, ten však v tom samém roce prodal panství Janovi Baptistovi z Verdenberka. V roce 1743 pak zakoupila panství Františka z Kufštejna a posléze v roce 1752 zakoupili panství Haugvicové, kteří vlastnili panství až do zrušení šlechtických nároků.[7]

V roce 1900 byla v obci otevřena četnická stanice, po roce 1945 Sbor národní bezpečnosti. V roce 1885 byla v obci otevřena pošta, v roce 1897 záložna, v roce 1930 i filiálka městské spořitelny v Třebíči. V roce 1837 byla postavena nová škola u věže, roku 1908 i živnostenská pokračovací škola, roku 1919 i měšťanská škola. V roce 1925 bylo v obci otevřeno kino, druhé bylo otevřeno v roce 1933.

V roce 1871 byl založen čtenářský spolek, v roce 1889 hasiči, v roce 1896 hospodářská besídka, v roce 1911 řemeslnický živnostenský spolek a v roce 1924 byla založena Domovina, rybářský spolek. V roce 1919 byly založeny spolky Orel[3] a Sokol. V roce 1974 bylo v obci postaveno zdravotní středisko.[8] V roce 1948 byl Orel rozpuštěn, v letech 1991-2006 se místní nadšenci pokusili obnovit jeho činnost. V roce 2003 skupina bývalých členů Sokola obnovila zašlou slávu TJ Sokol Mohelno[9] a pořádá v obci sportovní akce. Mohelenská chasa pořádá každoročně v polovině října krojované hody.[10] V roce 2021 bylo rekonstruováno zdravotní středisko, v horním patře budovy bylo vybudováno 5 startovacích bytů.[8]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[11]

Do roku 1849 patřilo Mohelno do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[12] Do roku 1890 byla součástí obce i vesnice Lhánice.

• Blízko obce se nachází národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step
• Jižně od obce se nachází vodní nádrž Mohelno, ze které dále vytéká řeka Jihlava. Její součástí je vodní elektrárna Mohelno, která slouží i k čerpání vody chladící reaktory jaderné elektrárny Dukovany, situované 2 km jižně od nádrže.
• Kostel všech svatých s třípatrovou věží z konce 15. století, původně kostel v Mohelně existoval již ve 13. století[3]
• Renesanční radnice z roku 1546
• Barokní fara z roku 1775
• Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století
• Empírová budova školy z roku 1836
• Žulový pomník s básní Jana Skácela, který připomíná činnost partyzánské skupiny Josefa Hybeše
• Boží muka Antoníček
• Mohelský mlýn z roku 1938, terénní stanice Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR

• 
  Celkový pohled
• 
  Fara a kostel Všech svatých
• 
  Náměstí
• 
  Renesanční radnice z roku 1546
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Pomník obětem 2. světové války
• 
  Boží muka sv. Antoníček
• 
  Mohelenská hadcová step a meandr Jihlavy
• 
  Hráz nádrže Mohelno

• Svatopluk Bobeš (1885–1974), vlastním jménem Josef Svoboda, malíř, působil v Mohelně, žil na samotě pod mohelenskou stepí
• Vladimír Brůža (1899–1975), pedagog, spisovatel a konstruktér
• Jan Tomáš Dusík (1817–1874), varhaník
• Václav Jiří Dusík (1751–1815), varhaník a operní pěvec
• Rudolf Dvořák (1874–1945), pedagog, přírodovědec
• Jindřich Kerndl (* 1929), matematik
• Jan Maria Krejčí (* 1946), malíř a grafik
• Jan Noha (1894–1982), kněz
• Josef Neruda (1807–1875), varhaník a pedagog
• František Nováček (1897-1944), botanik a pedagog
• Vladimír Nováček (1918–1999), kněz a prelát
• Miroslava Rybárová (* 1927), partyzánka
• Karel Šandera (1903–1959), chemik
• Julius Tvrzník (1875–1950), novinář
• Ida Urbánková (1882–?), muzikoložka
• František Veselý (1903–1977), matematik

Římskokatolická farnost Mohelno se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství.

Do farnosti patří pět obcí: Mohelno, Senorady, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice a Kramolín. V těchto obcích žije asi 2350 obyvatel. Obyvatelé jsou buď katolíci nebo bez vyznání. Na území farnosti je NPR Mohelenská hadcová step, rozhledna Babylon, přírodní park Střední Pojihlaví, mohelenská a Dalešickou vodní nádrž s lodní dopravou a malebná údolí řek Oslavy a Chvojnice.