Čikov

Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow[3]) je moravská obec ležící severovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 471 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 192[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v Zemském archivu v Brně a pochází z roku 1371.

Čikov
Centrum Čikova
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590495
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°16′10″ s. š., 16°8′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel192 (2022)[1]
Rozloha9,67 km²
Katastrální územíČikov
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ675 78
Počet domů72 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Čikov
čikov č. p. 68
675 78 Čikov
[email protected]
StarostaJan Požár
Oficiální web: www.cikov.eu
Čikov
Další údaje
Kód obce590495
Kód části obce23787
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Jasenice, Pyšel, Naloučany, Zahrádka a Tasov.

Historie

Jméno obce Čikov pochází od štik snad dříve chovaných v okolních rybnících. Obec se dříve jmenovala Štikov, označení čikov se dosud v jihoslovanských jazycích užívá pro rybu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). První písemná zmínka je z roku 1377, kde se připomíná mezi 14 vesnicemi náležejícími k panství Velké Meziříčí.[4] Podle jiných zdrojů měla však první písemná zmínka pocházet již z roku 1368[3] nebo z roku 1371, kdy kdy Jan z Meziříčí zapsal Čikov a další vesnice své manželce.[5] Od roku 1437 obec Čikov patřila k náměšťskému panství a tasovské farnosti. Obec přečkala třicetiletou válku téměř bez škod.[5]

Majiteli náměšťského panství byli od roku 1408 páni z Kravař, dalším majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, roku 1481 získali náměšťské panství pánové Mezeříčtí z Lomnice, po letech vlády pánů z Lomnice získal panství Jan starší ze Žerotína. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici, Haugvicové vlastnili město až do roku 1849.[6]

V osmnáctém století obec získala pečeť.[3] Během roku 1874 byla v obcí postavena škola.[5]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Čikov je jednou z podpořených obcí.[7]

Do roku 1849 patřil Čikov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Čikov pod Tasov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Tasov, následně se obec osamostatnila.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Čikova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 293 333 316 330 327 319 326 252 255 272 269 241 223

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Čikov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (32.81 %) TOP 09 (18.11 %) KSČM (22.22 %) ANO (25.86 %) ANO (27.92 %)
2. ODS (24.21 %) ODS (15.74 %) ČSSD (19.44 %) KSČM (19.82 %) Piráti+STAN (18.01 %)
3. KSČM (18.75 %) VV (14.96 %) ANO 2011 (12.96 %) Piráti (12.06 %) PŘÍSAHA (12.61 %)
účast 72.73 % (128 z 176) 72.99 % (127 z 174) 64.53 % (111 z 172) 66.67 % (120 z 180) 65.29 % (111 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Čikov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (34.88 %) KSČM (28.57 %) STAN+SNK ED (20.31 %) ANO (23.52 %)
2. ODS (19.76 %) ČSSD (28.57 %) KSČM (18.75 %) Piráti (19.6 %)
3. KSČM (15.11 %) ODS (17.85 %) ANO 2011 (17.18 %) STAN+SNK ED (15.68 %)
účast 53.05 % (86 z 164) 33.70 % (61 z 181) 38.20 % (68 z 178) 31.43 % (55 z 175)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (86 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72.38 %, tj. 131 ze 181 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů). Volební účast byla 69.95 %, tj. 128 ze 183 oprávněných voličů.[20]

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • kaple sv. Máři Magdalény
  • památník obětem první světové války na návsi
  • rybník

Osobnosti

  • František Odehnal, 19141981, voják
  • Alois Pálenský (1906–1945), voják
  • František Rybníček (1890–?), legionář
  • Václav Rybníček (1898–1942), legionář[21]
  • Jindřich Šilhan (1917–1989), teolog a historik
  • Josef Vlček (1880–?), pedagog a spisovatel

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 15. Dostupné online.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247
  5. ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská - Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 130 s. S. 85–86.
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 66–96.
  7. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  21. Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.

Literatura

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.