Budišov

Obec byla dříve pojmenována Budischow, Budischaw, Budischau.[4] Z hlediska vhodnosti pro pravěké osídlení leží Budišov v nevýhodné poloze, přesto zde bylo několik nálezů učiněno. Mezi tyto nálezy patří škrabadlo z pazourku objevené asi kilometr na jihovýchod nad potokem. Z doby neolitu se dochovalo několik předmětů kamenné industrie a broušené industrie. Budišov byl založen kolem 12. století pánem Budišem z Lomnice, kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie byl založen snad už ke konci 11. století. Po smrti posledního pána z Lomnice na budišovském panství v 15. století pak panství vlastnil Dobeš z Meziříčí. Mezi roky 1476 a 1561 pak ves patřila pánům z Noskova. Budišov pak byl za jejich držení povýšen 14. září 1538 na městečko. V 16. století pak byla původní tvrz přebudována na zámek.[4] Roku 1864 byla při rozšiřování hřbitova objevena kostra se zlatým pásem na čele. Později došlo k dalšímu podobnému nálezu. Spadají snad již do období slovanského.[5]

Vesnice Dobrutoys měla být darována třebíčskému klášteru, tatáž je pak zmíněna i v Kosmově kronice. Po roce 1240 pak Budišov patřil Budišovi z Budišova, následně pak Markvartovi z Budišova, Urbanovi z Budišova, Markvartovi z Budišova, Ješkovi z Budišova. Roku 1365 je zmíněn Budišovský mlýn. V roce 1400 byl Budišov obsazen vojsky krále Václava IV. a v roce 1401 je poprvé zmíněna fara v Budišově. V té době obec vlastnil Budiš z Budišova, který se roku 1420 spojil s Dobešem Meziříčským, po něm pak v roce 1438 zdědil panství Beneš z Boskovice a Černé Hory. Ten pak v roce 1476 po mnoha soudních sporech o budišovský majetek prodal panství Petrovi Mrakešovi z Noskova a Lyčova. Na žádost Petra Mrakeše pak byl dne 14. září 1538 Ferdinandem I. povýšen Budišov na městečko. Jiří Mrakeš pak prodal panství roku 1560 Janu Martinkovskému z Rozseče a ten pak prodal roku 1572 panství Václavovi Berkovi z Dubé a z Lipé a na Meziříčí. Berkovi z Dubé pak vlastnili Budišov až do roku 1645, kdy vdova po Matyáši Ferdinandovi Františkovi Berkovi odkázala Budišov Fridrichu Rudolfovi z Fürstenberka. Za jeho vlády se pak roku 1662 opravila škola v Budišově a byl pořízen druhý zvon pro budišovský kostel.

V roce 1715 se pak Budišov dostal do rukou rodiny Paarů. Kolem roku 1720 byl pak vztyčen sloup Nejsvětější trojice, v roce 1721 pak začala přestavba zámku a byla vytvořena otáčivá korouhev pro stavbu kostela. Roku 1722 pak byla postavena dřevěná jízdárna u zámku, vysochána socha Immaculaty na zámecké schody, dokončena stavba kostela sv. Gottharda, pořízeny sochy na bránu hřbitova, vybudován oltář do kostela. V roce 1723 pak byla dokončena přestavba kostela a před faru byla umístěna socha Panny Marie, do kostela pak byly umístěny socha Ježíška, do zámecké zahrady byla pořízena socha Atlanta a byly umístěny sochy na kostelní věž. O rok později pak byla vybudována dřevěná galerie nad vodním příkopem u zámku a byly dokončeny fresky v kostele. V několika dalších letech pak byly pořízeny další sochy, přestaven pivovar, opět přestaven kostel, postavena hlavní brána a osazena sochami andělů, byla pořízena socha sv. Václava na rozcestí a několik dalších soch. Roku 1744 pak z dědictví hraběnky Paarové byl založen za kostelem chorobinec.

V roce 1768 se stal majitelem budišovského panství František Josef z Jungwirthu, od nějž je roku 1774 zakoupil osvícenec Joachym Stettenhofen. V roce 1798 pak fakticky vznikl Kundelov, když bylo povoleno u Budišovského mlýna postavit první dům. Roku 1799 se pak objevil pro mlýn poprvé název Kundelov. Ve stejné době byly z příkazu majitele Stettenhofena založeny také Mihoukovice. V roce 1805 bylo v Budišově ubytováno francouzské vojsko, které obec poničilo. Od roku 1813 byli majiteli panství pánové z Barattu, v roce 1844 pak byl postaven tzv. Věterák (větrný mlýn) nedaleko obce a v roce 1848, po reformě, se budišovské panství stalo součástí jihlavského kraje a v roce 1850 se stalo součástí okresu Třebíč. Téhož roku se 2. června udál v obci velký požár, kdy shořelo 30 domů, škola, fara a kostel. Škola i kostel byly postupně obnoveny a roku 1876 pak byla postavena i malá zvonička v Kundelově. V roce 1886 pak byla dokončena železniční dráha mezi Studencem a Velkým Meziříčím (přes Budišov) a o rok později byla otevřena nová trojtřídní škola. V roce 1898 pak byla postavena kaplička a socha sv. Josefa v Mihoukovicích a roku 1900 pak byla rozšířena škola na čtyřtřídní.

Na počátku roku 1914 bylo do armády odvedeno 73 záložníků z Budišova, v červnu roku 1915 pak byl rekvírován kostelní zvon a v srpnu 1917 pak byl odevzdnán i malý umíráček. Roku 1922 byla pak v obci postavena sokolovna, dne 15. srpna téhož roku pak byl odhalen pomník obětem 1. sv. války od J. Herblíka, slavnostní řeč měl Jakub Deml. V roce 1924 pak byla v Budišově zřízena pokračovací živnostenská škola, ta pak byla v roce 1934 zrušena. V roce 1925 pak byla do sokolovny usazena pamětní deska zemřelým vojínům. V roce 1925 pak kundelovská zvonička získala nový zvon. Mezi lety 1925 a 1926 pak byla do obce zavedena elektřina, poprvé byly pouliční elektrické lampy rozsvíceny 29. ledna 1926. Roku 1928 pak byly vysvěceny nové zvony do kostelní věze, byly zasvěceny sv. Václavovi a sv. Lidmile. V roce 1929 pak byla v obci otevřena benzínová pumpa. Roku 1930 pak byla postavená nová kaplička v Mihoukovicích. V roce 1938 pak byla odhalena socha T. G. Masaryka (autorem je Jiří Marek z Velkého Meziříčí).

Roku 1940 pak byl do vesnice zaveden telefon a zřízena první třída měšťanské školy a také byl odstraněn pomník T. G. Masaryka a byl zazděn do hřbitovní zdi. Dne 1. dubna 1942 pak byly zrekvírovány kostelní zvony a 17. června téhož roku pak do Budišova dorazila německá armáda. Dne 9. května 1945 dorazily do Budišova tanky Rudé armády. Dne 14. června pak přes budišov ještě prošli rumunští vojáci a 21. června se pak v kostele konala zádušní mše za Leonharda Smrčka. V roce 1947 pak byla odhalena pamětní deska obětem 2. sv. války. V listopadu 1953 bylo v obci zrušeno pro malou účast JZD, ale roku 1956 bylo znovu obnoveno. V roce 1975 pak byly do budišovského JZD sloučena zemědělská družstva v Náramči, Hodově a Rohách.

Roku 1968 pak byly založeny skautské oddíly a v roce 1969 pak bylo založeno skautské středisko v Budišově a v červenci roku 1972 pak byly pořízeny dva nové zvony do kostela. Roku 1974 pak byla budova zámku předána do užívání Moravskému zemskému muzeu a začala rekonstrukce zámku. Roku 1975 pak byla zahájena rekonstrukce kostela, v roce 1976 pak byl obnoven i hřbitov, mezi lety 1978 a 1979 pak byla opravena socha sv. Václava. V roce 1981 pak byl zrekonstruován zámecký park a bylo nově vysázeno 220 stromů. Roku 1986 pak byl opět opraven zámek v Budišově. V roce 1987 pak byl zahájen provoz v mateřské škole. V říjnu 1989 pak bylo v Budišově založeno Občanské fórum, na prvním místě podpisové listiny byl místní farář Jan Slabý. Farář Slabý pak v roce 1990 založil obnovený junácký oddíl s duchovní výchovou (2. oddíl) a v témže roce byly znovuzaloženy i 1. oddíly dívek a chlapců. Dne 1. května 1991 byl otevřený zoologický depozitář v zámku Budišov. Roku 1994 byly opraveny sochy sv. Václava a sv. Josefa. V roce 1999 pak Budišov vstoupil do sdružení obcí Horácko – ekologický mikroregion. V témže roce vyšlo první číslo budišovského zpravodaje.[6]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Do roku 1849 patřil Budišov do budišovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[8]

• Od 13. století stála v Budišově vodní tvrz. Později byla přestavěna na renesanční zámek s anglickým parkem a ten na výstavné barokní letní sídlo. Zámek je majetkem obce, která jej pronajímá Moravskému zemskému muzeu (přírodovědecká expozice). Součástí zámku je i kaple sv. Anny.[21]
• sochy a sousoší
  • socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727 od Štěpána Pagana
  • sousoší sv. Václava s anděly z roku 1730 od Alexandra Jelínka
  • sousoší sv. Rodiny z roku 1730 od Alexandra Jelínka
  • sochy sfing v zámeckém parku z počátku 18. století
  • socha sv. Josefa z roku 1731 od Alexandra Jelínka
  • sloup Nejsvětější Trojice z počátku 18. století od Štěpána Pagana
  • socha Panny Marie z roku 1883 od Čeňka Suchardy
  • socha Atlanta v zámeckém parku z počátku 18. století, autor Jiří Rafael Donner
• pomníky
  • pomník padlým obětem první světové války z roku 1922
  • pomníček Jana Chyby z roku 1920 u lesní cesty na Brdcích
  • pomník za šťastný návrat z první světové války z roku 1916 za Rejdůvní u silnice ke Kamenné
  • kamenné kvádry se zeměkoulí u cesty k Tasovu[22]
  • tři kříže v lese směrem na Hodov[22]
• kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie
• zvonička v Kundelově z roku 1876
• kaplička v Mihoukovicích z roku 1898
• sluneční hodiny na domě čp. 47
• torzo větrného mlýna (technická památka)

• 
  Zámek
• 
  Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Socha sv. Václava s anděly
• 
  Obecní úřad

• Alois Vincenc Anderle (1821–1864), operní pěvec
• František Balada (1902–1961), matematik, pedagog
• Vlastimil David (1925–1977), zkušební pilot Aero Vodochody, poslanec České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace
• Richard Baratta Dragono (1867–1946), poslanec, advokát, velkostatkář a šlechtic, majitel panství Budišov
• Julius Friedmann (1891–1979), lékař
• Jan Hausner (1725–1793), hudební skladatel a varhaník
• František Chytka (1894–?), legionář
• Josef Jambor (1887–1964), malíř, působil v Budišově
• Ivan Kašpar (1912–1967), stavitel
• Josef Kazda (1881–?), starosta
• Jiří Keprt (1900–1962), lékař a mecenáš
• Augustin Kratochvíl (1865–1946), duchovní, působil v Budišově
• Josef Machát (1901–?), pedagog
• Šimon Macalík (1863–1948), novinář, hudebník, zemřel v Budišově
• Jaroslav Man (1925–1950), pilot
• Vladimír Němeček (1914–1987), lékař a historik
• Josef Ignác Paar (1660–1735), šlechtic
• Karel Palas (1931–2005), vysokoškolský učitel, bohemista
• Karel Pavlas (1928–?), pedagog a matematik
• František Pavlíček (1928–2002), fotograf
• Karel Pavlíček (1929–2010), kněz
• Ivo Pospíšil (* 1952), literární vědec
• Emanuel Pötting-Persing (1819–1898), kněz, mecenáš
• Pavel Schramm (?–?), tiskař
• Kristián Schubert (1701–1780), teolog a filozof
• Josef Slabý (1911–?), ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského
• Leonard Smrček (1915–1941), pilot RAF
• Joachym Stettenhofen (1742–1813), majitel panství Budišov
• Petr Svoboda (* 1984), atlet
• Jiří Škarek (1927–?), vysokoškolský učitel, výzkumník Ústavu vlastností kovů ČSAV
• Zdeněk Šlezinger (1921–1988), vysokoškolský učitel
• Jan Tesař (1893–?), legionář
• Jan Tvarůžek (1850–1910), pedagog a historik
• Ladislav Tvarůžek (1879–1953), vládní rada, ředitel ČTK
• František Veselý (1894–1942), pedagog
• František Zejda (1897–?), legionář, učitel a kronikář
• Vladislav Zejda (1934–?), plachtařský reprezentační závodník