Valdíkov

Opatský mlýn

Doubrava

První zmínky o obci se objevily již v roce 1101 v zakládacích listinách třebíčského kláštera (Valdíkov je jmenován jako Aldikovici). Později, v roce 1104 byla uvedena rovněž osada pojmenována jako Dobrutoys či Dobrutowicz, což měla být nejsevernější část území třebíčského kláštera. Po roce 1115 je opět zmíněna osada Dobrutowicz v Kosmově kronice české a to jako vypořádání s místem dnešní osady Doubrava. Později Valdíkov patřil v roce 1399 Anně z Valdíkova, od roku 1418 patřil Zbyňkovi z Tikovic. V roce 1436 se stali majiteli obce opět páni z Valdíkova. V roce 1556 byly v obci tři velké rolnické farmy, snad patřil pod Hostákov a spolu s ním po oddělení z klášterního majetku patřil Valdíkov pod Třebíč, po bitvě na Bílé Hoře získal vesnici rod Valdštejnů, ti zůstali majiteli obce až do roku 1948.[6]

V roce 1850 žilo ve Valdíkově 107 obyvatel, v roce 1890 pak 141 obyvatel. V roce 1874 byla ve vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice a v roce 1920 pomník padlých v první světové válce. Po roce 1992, kdy se obec osamostatnila, byla postavena budova obecního úřadu, knihovna a hasičská zbrojnice. Bylo také postaveno nové veřejné osvětlení, v obci byl rozveden telefon a byly asfaltovány silnice ve vsi. V roce 1995 byl připraven územní plán obce.[7]

Do roku 1849 patřil Valdíkov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1901 patřil Valdíkov pod Hostákov a mezi lety 1960 a 1991 byla obec začleněna pod Nárameč, následně se obec osamostatnila.[8]

Od roku 1850 do roku 1867 byl Valdíkov územím Vladislavi, územím Hostákova v letech 1867–1901. K obci také patří Opatský mlýn a osada Doubrava, na jejímž místě stávala ve středověku stejnojmenná vesnice, která zanikla.

• kaplička z roku 1874[7]
• památník obětem první světové války z roku 1920[7]
• cihelna uváděná v letech 1924–1930

• Stanislav Němec (1897–1945), legionář, policejní kapitán
• Antonín Trávníček (1892–1968), kněz ve Vladislavi