Hostákov

Hostákov se rozprostírá v mělkém údolí. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450–465 m n. m. Na východě se zvedá mírný kopec Rakovská hora dosahující 474 m. Dál na východ terén prudce klesá do údolí Mlýnského potoka (425–430 m n. m.); jeho pravý břeh již náleží území obce Smrku. Na jih od Hostákova je kopec Křemel (493 m n. m.) se základnovou převodní stanicí.

V katastru obce je několik rybníků; těmi největšími jsou: Podlesní a Salák na severozápadě, Záhumenice na severovýchodě a dvojice rybníků Velká a Malá Štěpnice na jihozápadě. Obcí protéká stejnojmenný Hostákovský potok (asi 2,7 km dlouhý). Ten je přítokem Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak ve Vladislavi odevzdává vody Jihlavě.

Z geologického hlediska leží Hostákov na podloží tvořeném horninami třebíčského masivu. V okolí vrchu Křemel se dále vyskytují vložky erlanů, které byly v minulosti předmětem ověřování wolframového zrudnění. Hostákov je známou lokalitou ametystu vyskytujícího se na málo mocných křemenných žilách v jižním a východním okolí obce.

S Vladislaví je Hostákov spojen silnicí č. III/39018. Na Třebíč vede silnice č. III/39017; ta pokračuje do Valdíkova, kde se s ní slučuje silnice č. III/39016, a dál vede až ke křižovatce se silnicí č. II/390 v Náramči. Obě hostákovské silnice se na jihu spojují se silnicí č. I/23.

Hostákovská kaple

Hostákov náležel k prvotnímu nadání třebíčského benediktinského kláštera. Světským držitelům byl zastaven v 15. století. V Hostákově pak seděl rod vladyků z Hostákova. Jejich tvrz stávala snad na trati „Na Hrádku“ na kopečku při cestě k Opatskému mlýnu. Rod se psal buď „z Arklebic a Hostákova“ nebo „Hostákovský z Arklebic“; znakem měli štít protnutý středem jednou vodorovnou čárou, klenotem bylo křídlo.[3]

Hostákov míval svou školu. Zřízena byla roku 1877 jako jednotřídní, a to na kraji vesnice při cestě na Třebíč. V roce 1980 byla v této škole výuka ukončena a žáci začali docházet do základní školy do Vladislavi.[4] V roce 2021 bude rekonstruováno okolí základní školy, jde o druhou část rekonstrukce, kdy interiéry byly rekonstruovány v dřívějších letech.[5]

Do roku 1867 byla obec osadou obce Vladislav, od roku 1867 do roku 1901 osadou obce Valdíkov a od roku 1964 je opět osadou obce Vladislav.[2]

• Jaroslav Krčál – pedagog a spisovatel
• Jaromír Doležal – překladatel a spisovatel

• Tvrz Hostákov