Komenského mapa Moravy

Komenského mapa Moravy je mapa Moravy, kterou vytvořil Jan Amos Komenský (1592–1670). Poprvé byla vydána pravděpodobně v roce 1624.

Komenského mapa Moravy
Komenského mapa Moravy
AutorJan Amos Komenský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Komenský podklady k mapě shromažďoval řadu let a původně měla tvořit součást díla o moravských dějinách s názvem De Antiquitatibus Morauiae (O moravských starožitnostech), jehož rukopis se nedochoval. Snažil se v ní hlavně opravit chyby Fabriciovy mapy Moravy z roku 1569 a také ji doplnit o vlastní poznatky. Věnování, napsané latinou, bylo určeno Ladislavu Velenovi ze Žerotína a píše se v něm: „Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb.“

Původní kresba Komenského mapy se nedochovala, dílo je známo z nejstarší tištěné verze – mědirytiny od A.Goose z Visscherovy amsterdamské dílny pravděpodobně z roku 1624, další pak jsou vročeny do let 1627, 1633, 1645 a 1664. V českých zemích vyšla Komenského mapa v roce 1677, tedy až po jeho smrti (1670) s titulem "Moraviae olim regnum nunc marchionatus" jako příloha díla Tomáše Pešiny z Čechorodu nazvaného Mars Moravicus. Tuto mapu vyryl Samuel Dvořák. V důsledku protireformační politiky na ní Komenského jméno není uvedeno.

Popis

Mapa byla tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Goosova mědirytina má rozměry 442 × 544 milimetrů. Tištěná mapa má obdélníkovou síť, ze které je odvozeno měřítko sítě 1 : 480 000. To se liší od měřítka samotné mapy, které je 1 : 530 000. Rozdíl vznikl dodatečným dokreslením sítě. Komenský na mapě zachytil nejen schematický reliéf, vodstvo a sídla, ale také vinice, léčivé prameny a lázně, sklárny a železnorudné, zlaté a stříbrné doly.

Jednotlivé výtisky

Označení jednotlivých výtisků pochází od Milana Václava Drápely.

  • KMM P

Úplně první vydání mapy, které vzniklo pravděpodobně v roce 1624. Vzniklo v dílně nizozemského kartografa a vydavatele map Abrahama Goose. Mladší otisky z roku 1664 se nacházejí ve sbírce Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a také ve Vratislavi v Polsku.

  • KMM A

Tato rytina pochází z let 1626–1627 a také vznikla v dílně Abrahama Goose. Používána byla v letech 1627-1713. Je pro ni příznačné pásmo vedut na horním okraji, které znázorňují města Polnou, Olomouc, Brno a Znojmo. V současné době je známo šest vydání této mapy.

  • KMM A1

Jedná se o velkou rytinu Abrahama Goose, která se nachází v atlasech N. Vischera a P. Schenka.

  • KMM A1.3

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Abrahama Goose.

  • KMM A1.4a

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Abrahama Goose, kterou v roce 1645 vydal Nicolaes Vischer. Na rubu chybí text.

  • KMM A1.5a

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Abrahama Goose, kterou v roce 1664 vydal Nicolaes Vischer. Na rubu chybí text.

  • KMM A2 (též KMM A3)

Jedná se o rytinu Abrahama Goose nacházející se v atlase N. Vischera a P. Schenka.

  • KMM A3a - vydal Pieter Schenk
  • KMM B

Rytina z let 1630–1672 pochází z dílny Jodoka Hondia.

  • KMM B2a

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Jodoka Hondia, kterou vydal Willem Blaeu. Na rubu chybí text.

  • KMM B2c

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Jodoka Hondia.

  • KMM B3a

Prvaděpodobně se jedná o variantu rytiny Jodoka Hondia, kterou vydal Willem Blaeu. Na rubu chybí text.

  • KMM C

Pravděpodobně se jedná o rytiny pocházející z dílny Henrika Hondia.

  • KMM C1

Jedná se o rytinu Henrika Hondia, která se nachází v atlasech H. Hondia, později J. Janssonia, W. Nicolsona, G. Valka a P. Schenka.

  • KMM C1a

Pravděpodobně se jedná se o variantu rytiny KMM C1.

  • KMM C2

Jedná se o rytinu Henrika Hondia v atlase J. Janssonia.

  • KMM C3a

Pravděpodobně se jedná o variantu Komenského mapy Moravy.

  • KMM C4a

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny Henrika Hondia, kterou vydali Valk a Schenk.

  • KMM D
  • KMM Da

Pravděpodobně se jedná o variantu rytiny KMM D.

  • KMM F

Pravděpodobně se jedná o rytinu Matthäuse Meriana. Původně tvořila součást souboru Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae.

  • KMM I
  • KMM S

Varianta vznikla z přeryté desky vydání z roku 1754. Původně tvořila část atlasu.

  • KMM T

Tato varianta mapy je Drápelou datována do roku 1701, ovšem Roubík ji datuje do roku 1739.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.