Hartvíkovice

Hartvíkovice se nachází 8 km od Náměště nad Oslavou směrem jihozápadním, protéká ji potok, který se vlévá do Dalešické přehrady. Původně byla podkovovitého tvaru, posléze rozšířena o další ulice.[4]

Hartvíkovice v roce 1908

Okolí obce je osídleno více než 5000 let, kolem roku 5600-4000 př. n. l. bylo osídleno návrší nedaleko Popůvek, následně pak kolem roku 2600 př. n. l. bylo osídleno hradiště na Wilsonově skále.[5] Podle ústní tradice byl zakladatelem Hartvíkovic Ertvík (Artvík). V písemných pramenech se o této osobnosti žádné zmínky nenachází. Písemné zmínky o osídlení jsou z roku 1104.[6] Dějiny obce úzce souvisí s osudy třebíčského benediktinského kláštera založeného v roce 1101. V roce 1340 v obci již byla farnost, která spadala pod tasovské děkanství, zakladatelem farnosti však měl být třebíčský klášter.[4] V roce 1356 byly Hartvíkovice prodány Elišce z Okarce, později v roce 1377 byl dvůr postoupen majitelům Okarce. Roku 1340 se objevují první zmínky o kostele sv. Jiljí. Posléze patřily Hartvíkovice rodu Hartvíkovickému, postupně Mikuláši z Hartvíkovic, Janu z Hartvíkovic, Haškovi z Hartvíkovic, Ondřejovi z Hartvíkovic a dalším. Až v roce 1398 pak Jilvín II. z Hartvíkovic postupně odkoupil veškeré majetky rozdrobené mezi drobné vlastníky a zcelil tak Hartvíkovice.[4] V roce 1446 byl poprvé zmíněn v údolí řeky Jihlavy hartvíkovický mlýn.[7]

Roku 1492 byla ves prodána Jilvínem III. z Hartvíkovic Dobešovi z Čechtína, ten pak obratem prodal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, těm už v tu dobu patřil Okarec a Hartvíkovice tak značně rozšířily jejich majetek. V roce 1537 pak Zikmund prodal majetek Jaroslavovi Osovskému z Doubravice (tomu už přepustila roku 1536 Okarec, Pyšel a Říčánky (zaniklá obec) jeho manželka Mandalena z Mírova). Roku 1556 byly Hartvíkovice připojeny k Náměšti nad Oslavou, téhož roku Hartvíkovice získal od manželky Jaroslava Osovského Oldřich z Lomnice.[4] V roce 1775 pak proběhly protesty nevolníků.[6] Roku 1598 zde byla nekatolíky vypálena fara a zavražděn farář a katolická fara byla v Hartvíkovicích obnovena až roku 1785. V roce 1788 byla v obci založena škola, v roce 1888 pak byla postavena nová školní budova.[4] Škola pak byla zrušena v roce 1979.[8]

Roku 1850 proběhl v obci velký požár, který spálil 33 domů.[8] V roce 1853 byl opraven kostel a umístěn v něm velký zvon.[3] V roce 1856 pak byla v obci postavena kaplička a v roce 1866 pak během prusko-rakouských válek prošli vesnicí pruská vojska. V roce 1907 byl nedaleko vesnice otevřen lom na vápenec. V letech 1916 a 1936 byly u cest u vesnice postaveny kříže (u kostela 1916 a u cesty do Pucova 1936).[8] Mezi lety 1911 a 1912 byla přivedena do vesnice silnice z Náměště nad Oslavou, vedla přes Naloučany a ústila do Čikova.[8] Roku 1913 pak byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[9] V roce byly 1917 všechny zvony zrekvírovány a to včetně zvonu z 15. století, roku 1929 pořízeny 4 nové, ale ty pak byly roku 1942 opět zrekvírovány kromě nejmenšího, až v roce 1970 byly vysvěceny 3 nové.[10]

V roce 1928 bylo vysušeno jezero u kapličky a o rok později byla do vesnice přivedena elektřina a roku 1947 pak i telefon.[8] V roce 1933 pak byla v obci postavena další kaple, financována byla Církví československou husitskou.[11] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD. Roku 1956 pak byl opraven kostel sv. Jiljí a v roce 1976 pak most přes řeku Oslavu nedaleko vesnice.[8] Mezi lety 1978 a 1981 byla nedaleko vesnice u fotbalového hřiště postavena ubytovna místní jednotky Sokola.[12] Roku 1979 pak po dokončení stavby Dalešické přehrady (mezi lety 1966 a 1977) byl nedaleko vesnice otevřen tzv. Stropešínský most a v roce 1984 bylo v údolí u přehrady nedaleko Wilsonovy skály otevřeno veřejné tábořiště, to provozoval Svazarm Hartvíkovice, v roce 1989 pak bylo provozováno JZD Studenec a získalo název Hartvíkovická pláž.[7] Roku 1960 bylo na pozemcích obce postaveno Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou.[5] V roce 1985 pak proběhly obcí velké povodně[8] a také byla místním Sokolem zakoupena kaple církve Československé husitské. V roce 2002 ji však opět odkoupila obec.[11] Po roce 1989 pak bylo tábořiště odkoupeno soukromým vlastníkem a pojmenováno Autokemp Wilsonka.[7] V obci roku 1989 vznikla organizace Občanského fóra a byla podpořena iniciativa Havel na hrad. V devadesátých letech 20. století byla obec plynofikována a byl zaveden vodovod.[5]

Do roku 1849 patřily Hartvíkovice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960 patřily do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[13] Součástí obce byl do roku 1898 a mezi lety 1961-1991 Třesov.[3] Od roku 1977 pak byly sloučeny obce Popůvky a Hartvíkovice, kdy Popůvky spadaly pod obec Hartvíkovice.[5]

V letech 1993–2010 působil jako starosta Otto Tručka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Zdeněk Nováček. Od roku 2018 vykonává funkci starosty Vítězslav Rous.[15]

• původně gotický kostel sv. Jiljí postavený před rokem 1340. Později (17. století) přestavěn do barokní podoby.
• hrad Kufštejn, který je od roku 1556 uváděn jako opuštěný[5]
• Wilsonova skála, je přírodní skálou nad vodní nádrží Dalešice, sahá taktéž hluboko pod její hladinu. Je pojmenována po prezidentu USA Wilsonovi[27]
• Hartvíkovická pláž je jednou z několika pláží na vodní nádrži Dalešice. Nachází se zde Autokemp Wilsonka, který je každoročně hojně navštěvovaný.

• František Kubica (1909–1973), publicista, zemřel v Hartvíkovicích
• Josef Pittermann (1894–1918), malíř, zemřel v Hartvíkovicích

• Hartvíkovice
• 
  Wilsonova skála na dalešické přehradě
• 
  Kostel sv. Jiljí
• 
  Škola
• 
  Celkový pohled na obec
• 
  Kemp
• 
  Pláž