Halloween

Halloween je keltský svátek s historií sahající až do doby před naším letopočtem. Den 31. října byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou). Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Stavěli proto oltáře, které obsahovaly ptačí pera, či zvířecí lebky, a měly za účel navázat spojení s mrtvými, pro které se pak pořádaly uctívací obřady. Svátek se v keltštině nazýval Samhain. Mnohé z původního Halloweenu se dochovalo do dnes. Lidé před svými domy staví malé oltáře, ovšem k jejich stavbě jsou používány vyřezávané dýně, místo ohňů se zapalují svíčky.

Zvyky dnešního Halloweenu se rozvinuly v Irsku pravděpodobně na základě prolnutí zvyků vycházejících ze staroirského pohanského svátku Samhain, oslav římských pohanských svátků a křesťanských slavností Všech svatých, které byly přineseny do Říma společně s křesťanstvím.[2] Americký folklorista Jack Santino napsal, že „v celém Irsku existovalo neklidné příměří mezi zvyky a vírou spojenými s křesťanstvím a těmi, které byly spojeny s náboženstvími předkřesťanskými“.[3] Historik Nicholas Rogers, který zkoumá počátky Halloweenu, poznamenává, že zatímco „někteří folkloristé zasazují jeho počátky do římských oslav bohyně Pomony (bohyně ovoce, ovocných stromů a ovocnářství) nebo slavností zvaných Parentalia, což byly tzv. „dny předků“, obvykle je spojena s keltským svátkem Samhain, který pochází ze starého Irska a byl spojen se začátkem keltského nového roku.[4]

Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Někteří výzkumníci v oblasti keltského náboženství jako např. německý profesor religionistiky Bernhard Maier však s tímto výkladem nesouhlasí. Maier naopak tvrdí, že jde o zvyk, který byl přenesen do Irska z Říma. Dle jeho teorie se opírá o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce.[5]

Výzdoba v železniční stanici ve Františkově nad Ploučnicí (listopad 2020)

Komercializace svátku začala počátkem 20. století, od třicátých let začíná být populární nošení kostýmů a koledování po domech se objevuje kolem roku 1950.

Halloweenský dům v Milwaukee, USA

Koledník aneb Trick or Treater

Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá, oranžová symbolizuje podzim a černá temnotu a smrt.

V Česku nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům dávají jack-o'-lantern a sledují filmové horory, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na trick-or-treating, a do Halloweenu se tím pádem nezapojují.