Třesov
Obec Třesov (německy Trzesow, Tresow[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 20 km na východ od Třebíče. Žije zde 104[1] obyvatel.
Třesov | |
---|---|
Centrum Třesova | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 550311 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 104 (2022)[1] |
Rozloha | 4,3 km² |
Katastrální území | Třesov |
Nadmořská výška | 451 m n. m. |
PSČ | 675 02 |
Počet domů | 43 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Třesov 6 [email protected] |
Starosta | Karel Krčál |
Oficiální web: www | |
Třesov | |
Další údaje | |
Kód obce | 550311 |
Kód části obce | 37460 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[3] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[4] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[5] přikoupen Oldřichem z Lomnice[6] do náměšťského panství.[5] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[7]
V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[3]
Roku 1897 se Třesov odtrhl od Hartvíkovic. V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[4]
Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 169 | 153 | 179 | 185 | 157 | 166 | 193 | 160 | 179 | 151 | 119 | 109 | 98 |
Politika
Místní zastupitelstvo
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ODS (28.07 %) | TOP 09 (21.56 %) | ČSSD (25.0 %) | ANO (50.98 %) | ANO (40.74 %) |
2. | KSČM (26.31 %) | ČSSD (19.6 %) | KSČM (25.0 %) | KDU-ČSL (17.64 %) | Piráti+STAN (16.66 %) |
3. | ČSSD (24.56 %) | VV (17.64 %) | ANO 2011 (17.3 %) | ČSSD (7.84 %) | SPOLU (14.81 %) |
účast | 70.37 % (57 z 81) | 69.86 % (51 z 73) | 71.23 % (52 z 73) | 71.83 % (51 z 71) | 69.62 % (55 z 79) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
---|---|---|---|---|
1. | SNK ED (26.66 %) | KSČM (23.07 %) | ANO 2011 (38.46 %) | ANO (27.58 %) |
2. | ČSSD (26.66 %) | ČSSD (20.51 %) | STAN+SNK ED (17.94 %) | KDU-ČSL (20.68 %) |
3. | KSČM (17.77 %) | Pro Vysočinu (20.51 %) | KDU-ČSL (12.82 %) | Piráti (13.79 %) |
účast | 60.00 % (45 z 75) | 54.05 % (40 z 74) | 56.52 % (39 z 69) | 40.26 % (31 z 77) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73.97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76.06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80.56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[20]
Pamětihodnosti a kultura
V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[3] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[21]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.
Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).
Galerie
- Kaple sv. Jana Nepomuckého
- Socha svobody
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110.
- Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317.
- DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144.
- Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třesov na Wikimedia Commons
- Třesov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)