Třesov

Obec Třesov (německy Trzesow, Tresow[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 20 km na východ od Třebíče. Žije zde 104[1] obyvatel.

Třesov
Centrum Třesova
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550311
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel104 (2022)[1]
Rozloha4,3 km²
Katastrální územíTřesov
Nadmořská výška451 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřesov 6
[email protected]
StarostaKarel Krčál
Oficiální web: www.tresov.cz
Třesov
Další údaje
Kód obce550311
Kód části obce37460
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[3] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[4] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[5] přikoupen Oldřichem z Lomnice[6] do náměšťského panství.[5] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[7]

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[3]

Roku 1897 se Třesov odtrhl od Hartvíkovic. V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[4]

Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Třesova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 169 153 179 185 157 166 193 160 179 151 119 109 98

Politika

Místní zastupitelstvo

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Třesov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ODS (28.07 %) TOP 09 (21.56 %) ČSSD (25.0 %) ANO (50.98 %) ANO (40.74 %)
2. KSČM (26.31 %) ČSSD (19.6 %) KSČM (25.0 %) KDU-ČSL (17.64 %) Piráti+STAN (16.66 %)
3. ČSSD (24.56 %) VV (17.64 %) ANO 2011 (17.3 %) ČSSD (7.84 %) SPOLU (14.81 %)
účast 70.37 % (57 z 81) 69.86 % (51 z 73) 71.23 % (52 z 73) 71.83 % (51 z 71) 69.62 % (55 z 79)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. SNK ED (26.66 %) KSČM (23.07 %) ANO 2011 (38.46 %) ANO (27.58 %)
2. ČSSD (26.66 %) ČSSD (20.51 %) STAN+SNK ED (17.94 %) KDU-ČSL (20.68 %)
3. KSČM (17.77 %) Pro Vysočinu (20.51 %) KDU-ČSL (12.82 %) Piráti (13.79 %)
účast 60.00 % (45 z 75) 54.05 % (40 z 74) 56.52 % (39 z 69) 40.26 % (31 z 77)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73.97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76.06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80.56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti a kultura

V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[3] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[21]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110.
  4. Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317.
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144.
  7. Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
  21. CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.