Kramolín (okres Třebíč)

Kramolín (německy Kramolin[3]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 125[1] obyvatel.

Kramolín
zvonice na návsi
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590959
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°8′3″ s. š., 16°7′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel125 (2022)[1]
Rozloha4,95 km²
Katastrální územíKramolín
Nadmořská výška426 m n. m.
PSČ675 77
Počet domů55 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKramolín 10
67577 Kramolín-vodní dílo
[email protected]
StarostaJaroslav Žák
Oficiální web: www.obeckramolin.cz
Kramolín
Další údaje
Kód obce590959
Kód části obce73105
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na jih od vesnice, mezi vodními nádržemi Dalešice a Mohelno se nachází přečerpávací vodní elektrárna Dalešice o výkonu 450 MW.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno, Slavětice a Dalešice.

Název

Původní jméno vesnice znělo Kramolno, což je přídavného jméno od starého slovesa kramoliti sě - "hádat se, přít se". Jméno tedy zprvu označovalo místo, o něž se svedl nějaký spor. V 17. a 18. století se podle blízkého Mohelna používala podoba Kramohelno, od 18. je pak v užíváni dnešní podoba Kramolín s příponou vzatou z jiných místních jmen v okolí.[4]

Historie

Nedaleko obce se v neolitu nacházelo sídliště, nacházelo se na ostrohu nad někdejším tokem řeky Jihlavy, hradiště bylo v sedmdesátých letech 20. století zaplaveno Dalešickou přehradou. V době železně došlo k opevnění hradiště a následně pak bylo v době slovanské přebudováno.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368, v tu dobu Mohelenský statek i s Kramolínem získal Jindřich z Vartenberka.[5] Kolem roků 1805 a 1809 se v oblasti obce ubytovali francouzští vojáci.[6]

V roce 1909 byl ve vsi založen spolek dobrovolných hasičů[5] a od roku 1923 v obci působil spolek Domovina.[3] V roce 1944 během druhé světové války byl u vesnice proveden výsadek skupiny Spelter.[5] Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[7]

Do roku 1849 patřil Kramolín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960[3] patřil do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Kramolín pod Kladeruby nad Oslavou a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Mohelno, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Kramolína[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 149 164 156 172 181 201 158 147 159 164 148 117 121

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaroslav Žák, od roku 2010 tuto funkci zastává Josef Blaha, od roku 2014 funkci starosty vykonává Bc. Pavel Cejpek.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Kramolín
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (30.76 %) ČSSD (23.8 %) ANO 2011 (25.0 %) ANO (38.66 %) ANO (33.8 %)
2. KDU-ČSL (26.15 %) VV (22.61 %) ČSSD (17.64 %) ODS (9.33 %) SPOLU (19.71 %)
3. ODS (24.61 %) TOP 09 (13.09 %) TOP 09 (13.23 %) SPD (9.33 %) PŘÍSAHA (16.9 %)
účast 69.15 % (65 z 94) 78.50 % (84 z 107) 65.09 % (69 z 106) 68.47 % (76 z 111) 63.96 % (71 z 111)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kramolín
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (29.62 %) ČSSD (41.66 %) ANO 2011 (30.55 %) ANO (33.33 %)
2. KDU-ČSL (18.51 %) TOP+STAN (16.66 %) STAN+SNK ED (19.44 %) ODS+STO (18.51 %)
3. KSČM (16.66 %) KSČM (14.58 %) ČSSD (16.66 %) Piráti (14.81 %)
účast 61.36 % (54 z 88) 53.00 % (53 z 100) 36.63 % (37 z 101) 26.47 % (27 z 102)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 73.27 %, tj. 74 ze 101 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 77.00 %, tj. 77 ze 100 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (8 hlasů). Volební účast byla 69.44 %, tj. 75 ze 108 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (44 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů). Volební účast byla 74.07 %, tj. 80 ze 108 oprávněných voličů.[20]

Farnost

Kramolín patří do římskokatolické farnosti Mohelno.

Pamětihodnosti

  • hradisko na Dřínově hoře[3]

Zajímavosti

V obci se natáčel film Kdo hledá zlaté dno.

Osobnosti

  • Eduard Nováček (1898–1925), legionář

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 443, 444.
  5. Kramolín – Historie obce a památky [online]. Mikroregion Náměšťsko, 2011-10-17 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 191–194.
  7. ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti. Třebíčský deník [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 136.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.