Jan Čáka

Narodil se v Praze, rodiče se vrátili do Příbrami v roce 1941.[6] Čákovi předkové však žili na Březových Horách, které tehdy nebyly součástí Příbrami, nýbrž samostatným městem, již na začátku 19. století. V roce 1943 začal studovat Veřejnou obchodní školu v Příbrami, po jejím uzavření o rok později byl nasazen na práci na příbramském nádraží. Po skončení války školu dokončil a do roku 1948 pracoval v Obchodním družstvu Plzeň. V červnu téhož roku složil přijímací zkoušku do druhého ročníku Státní grafické školy v Křižovnické ulici v Praze se zaměřením na obor užitá grafika a knižní ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrážky a později u profesora Petra Dillingera.[7] Po absolvování školy a vykonání základní vojenské služby nastoupil roku 1953 jako kartograf u národního podniku Jáchymovské doly v Příbrami, později přejmenovaném na Uranové doly Příbram. V té době se již intenzivně věnoval grafické práci. Roku 1967 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Od tohoto roku působil ve svobodném povolání s výjimkou krátkého období let 1968–1969, kdy pracoval na částečný úvazek v Hornickém muzeu v Příbrami.

Od mládí působil Čáka ve skautském hnutí. Angažoval se v něm i v době jeho krátkodobého obnovení v roce 1968. Jeho příručka Junácká symbolika byla v roce 1970 dána do stoupy. Za účast na ilegálních skautských akcích byl Čáka za normalizace sledován Státní bezpečností. Měl proto potíže s publikováním. Existenční problémy řešil grafickými pracemi do sborníků ze sympozií Hornická Příbram ve vědě a technice. Překážky v publikačních možnostech pro Čáku ukončil rok 1989. V roce 2008 byl oceněn medailí za rozvoj Středočeského kraje, roku 2009 byl jmenován čestným občanem města Příbramě.

Čákovy zásluhy o popularizaci Brd literárním a výtvarným dílem nalezly odraz v pojmenování vyhlídkového místa poblíž vrchu Praha jeho jménem: Čákova vyhlídka (49°39′16″ s. š., 13°48′58″ v. d.).

Jan Čáka zemřel 2. září 2018 v příbramské nemocnici.[2]

Jan Čáka, Vy havrani umazaní...

Čákovu tvorbu lze rozdělit do tří oblastí: grafické, literární a medailérské. V grafické tvorbě nejčastěji používal vyškrabovací techniku, dále pak dřevoryt, lept a mědiryt. Námětově je spjata s jeho tvorbou literární a tvoří s ní celek. Vydal přes 30 knih a drobnějších publikací,[8] všechny své knihy si Čáka ilustroval sám. Náměty jeho knížek, stejně tak jako grafických listů, jsou především město Příbram a Brdy. Na Čákových grafických listech ožívají již neexistující partie Příbrami, nahrazené po roce 1945 novou výstavbou související s těžbou uranu. Podobu předválečné Příbrami zachytil Čáka na množství fotografií, z nichž byl knižně vydán výběr. Čáka pojímal předmět svého zájmu komplexně. Literárně i výtvarně zachycoval etnografické stránky života na Příbramsku v minulosti, písně, pověsti a zejména hornickou tradici.

Zajímal se o heraldiku a svůj zájem zhodnotil v Civitates montanarum in republica Bohemoslovenica, souboru 120 grafických listů s vyobrazením československých horních měst a jejich znaků.[8] Je autorem 14 znaků a praporů středočeských obcí schválených Parlamentem České republiky.

Historické motivy znázorňoval rovněž ve své práci medailérské. Podle jeho návrhů bylo dosud vyraženo 21 medailí. Podle Čákových návrhů byla vyzdobena hala příbramské Investiční a poštovní banky a zasedací sál příbramské radnice.[9]