Důl Prokop (Březové Hory)

Důl Prokop je nepoužívaný rudný důl na Březových Horách v Příbrami. Jde o nejhlubší důl v březohorském rudním revíru, jeho hloubka je 1 579,6 metrů. Většina literatury zabývající se rudnými doly na Příbramsku se o této jámě zmiňuje minimálně.

Důl Prokop
Současný stav strojovny dolu Prokop
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Těžní věž Prokopského dolu
Toto byla kdysi strojovna...

Historie

Prokopský důl byl založen v roce 1832. Byl hlouben až do roku 1966, kdy jeho hloubka činila 1 579,6 m. (Některé prameny uvádí hloubku o 23 metrů větší, což by znamenalo, že celková hloubka je 1 602,6 m.)[zdroj?] V té době se jednalo o nejhlubší důl v republice. Důl Prokop má 41 pater, s většinou březohorských a bohutínských dolů byl propojen Dědičnou štolou na druhém patře. Celková vytěžená kubatura je přibližně 18 980 m3.[1]

Hloubení

rokdosažená hloubka [m]
1856511,0
1866581,0
1890940,4
18971 022,2
19191 196,1
19301 276,5
19401 276,5
19501 325,0*
19661 579,6

*) přibližná hloubka

Současnost

Dnes strojovnu dolu Prokop vlastní státní podnik Diamo ze Stráže pod Ralskem, který má v Příbrami odštěpný závod Správa uranových ložisek, o.z., Příbram.[2] Budova je ve velmi špatném stavu a chátrá. Společnost Diamo objekt nijak neudržuje, a přestože skrývá řadu nebezpečných nástrah, zákaz vstupu oznamuje jen roztrhaná cedule. Proto se také tyto prostory stávají častým terčem vandalů a bezdomovců. Říká se, že se v jedné z přilehlých studní utopil muž. Tato zpráva byla Diamem vyvrácena.[3] Těžní věž s vlastní jámou je ve vlastnictví soukromníka. Tento objekt chátrá a není přístupný veřejnosti.

Prokopský důl je na prvním patře propojen s nádvořím dolu Anna. Touto chodbou vede trasa důlního vláčku, kterým se v rámci prohlídky mohou svézt návštěvníci zdejšího hornického muzea. Na prvním patře se návštěvníci také mohou přes mříže podívat dolů do jámy, která byla po ukončení hornické činnosti zatopena do druhého patra. Část prostoru mezi bývalou strojovnou dolu Prokop a jeho prvním patrem je zabetonována.

Reference

  1. BAMBAS, Jiří. Březohorský rudní revír. Kamenná: VZ, o. z. Kamenná, 1990.
  2. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Diamo, s. 90.
  3. JANKOVSKÁ, Markéta. FOTO: Příbram hyzdí chátrající domy. Příbramský deník [online]. 20. květen 2010. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.