Ivan Fuksa

Fuksa vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a Vysokou školu dopravy a spojů. Pracoval u Dopravních podniků v Praze a po návratu do Příbrami v roce 1988 se stal učitelem odborných předmětů na Střední průmyslové škole tamtéž. Několik měsíců před Sametovou revolucí byl vyšetřován Státní bezpečností.[2]

V roce 1990 byl jako člen Občanského fóra zvolen členem městského zastupitelstva Příbrami. Spoluzakládal příbramskou Občanskou demokratickou stranu (ODS). Jako její lídr ji dovedl k vítězství v komunálních volbách v roce 2002 a stal se příbramským starostou, ve funkci nahradil Josefa Vacka.[3] Fuksa byl spolu s celým vedením příbramské radnice vyšetřován policií v souvislosti s úplatkářskou aférou kolem společnosti Tender Group, kterou odstartovala razie v roce 2002. Po šesti letech důkladného prošetřování všech zakázek policie konstatovala, že v Příbrami nedošlo k žádnému porušení zákona. V roce 2006 Fuksou vedená ODS získala v zastupitelstvu 11 křesel z 25, ale nedokázala najít koaličního partnera a odešla do opozice. Starostou se stal Josef Řihák (ČSSD).

29. ledna 2007 byl ministrem financí Miroslavem Kalouskem jmenován prvním náměstkem. Na podzim 2007 stanul v čela vládní komise pro rozvoj Brd[4] (vznikla v souvislosti s jednáním o americké radarové základně v Česku) a byl také navrhován, aby vedl některá jednání s místními občany o základně místo vládního koordinátora Tomáše Klvani.[5]

13. července 2010 byl jmenován ministrem zemědělství České republiky. Jako své priority v úřadu uváděl vyjednání spravedlivých podmínek pro české zemědělce v EU; úspory v resortu, poctivou a racionální správu majetku státu; ochranu půdy před erozí, povodněmi a zastavováním; zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a dokončení majetkového vypořádání. Kritickou pozici k práci ministra Fuksy zastávaly dřevozpracovatelské organizace a Hnutí Duha, a to především kvůli připravovanému tendru na těžbu dřeva.[6][7]

Ivan Fuksa ve funkci ministra zemědělství prosadil novou koncepci hospodaření v Lesích ČR, tzv. „Dřevěnou knihu“.[8] Kritizovali ji soukromí majitelé lesů, menší dřevařské firmy,[8] opoziční sociální demokraté[9] i mimoparlamentní Zelení.[10] Zlepšené výsledky hospodaření Lesů ČR ale podle managementu a ministerstva souvisely právě s novými zásadami hospodaření. Hrubý zisk podniku se od ledna do října roku 2012 zvýšil ve srovnání s předchozím rokem z 2,6 na 5,3 miliardy korun.[11]

Dne 4. října 2011 byl na návrh premiéra Nečase odvolán. Nečas ho kritizoval za údajnou nedostatečnou aktivitu ve vládě, sám Fuksa to dal do souvislosti s vnitrostranickým bojem ve středočeské ODS.[1] Fuksa tou dobou patřil ke křídlu odpůrců Petra Nečase uvnitř ODS.[6]

Na podzim 2012 patřil mezi šest nespokojených, „rebelujících“ poslanců, kteří nebyli ochotni podpořit vládní balíček určený pro snížení státního schodku. Vládní balíček totiž obsahoval mimo jiné i zvýšení dolní sazby DPH o jedno procento, které především představovalo předmět Fuksovy kritiky.[12] Petr Nečas následně spojil schválení tohoto balíčku s vyslovením důvěry vládě. Opakované hlasování o úsporném balíčku bylo však odloženo až na termín po celostranickém kongresu ODS v listopadu 2012.[13] Ivan Fuksa na 23. kongresu ODS vysvětloval pozici rebelujících poslanců ODS k úspornému balíčku a na poslední chvíli se rozhodl kandidovat na post předsedy ODS a získal podporu 30 % delegátů, nicméně dosavadní lídr strany Petr Nečas svou pozici obhájil.[14][15] 6. listopadu pak Fuksa složil poslanecký mandát s tím, že pro návrh prosazovaný premiérem a většinou v ODS nemůže hlasovat.[16]

Na konci listopadu potvrdila společnost Český Aeroholding, že se Fuksa od ledna 2013 stane vrchním ředitelem společnosti. Na starost měl mít zejména řešení privatizace Českých aerolinií.[17] Karel Schwarzenberg, předseda koaliční TOP 09, později prohlásil, že koalice musela tzv. rebelům nabídnout výnosné pozice, aby vláda nepadla.[18] Kvůli celému politickému obchodu podal advokát Václav Láska trestní oznámení na exposlance Fuksu, Šnajdra a Tluchoře kvůli podezření z přijetí úplatku a na premiéra Nečase kvůli podezření z uplácení.[19]

13. června 2013 byl Fuksa zadržen při rozsáhlé akci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v tzv. kauze Nagyová.[20] Vyšetřovatelé ho vinili z přijetí úplatku právě v souvislosti s politickým obchodem při složení poslaneckého mandátu. 15. června soud schválil návrh na vzetí Fuksy do vazby.[21] Nicméně na základě usnesení Nejvyššího soudu, který ve věci rozhodl tak, že se na předmětné jednání exposlanců Fuksy, Šnajdra a Tluchoře vztahuje poslanecká imunita, byli společně 16. července 2013 z vazby propuštěni.[22]

Fuksa je podruhé ženatý, z druhého manželství má dvě děti. Je aktivním sportovcem, věnuje se námořnímu jachtingu, zdolal vrchol Mont Blancu a dokončil několik mezinárodních maratonů.