Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra
Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra je jedním ze sborů Církve československé husitské. Tato funkcionalistická stavba se nachází na Březových Horách v Příbrami VI, v Prokopské ul. 314.
| Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách v Příbrami | |
|---|---|
 Sbor Církve československé husitské | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°41′2,76″ s. š., 13°59′29,45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | československá husitská |
| Vikariát | Podbrdsko |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | funkcionalismus a konstruktivismus |
| Typ stavby | moderna |
| Výstavba | 11. květen - 25. říjen 1936 |
| Další informace | |
| Ulice | Prokopská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a charakter stavby
Březohorský sbor byl pojmenován podle spolupracovníka a pokračovatele učení Mistra Jana Husa, který se zasazoval a prosadil přijímání pod obojí způsobou, t.j. chlebem a vínem. Iniciátorem tohoto pojmenování byl prof. František Kalous, první duchovní zdejšího sboru, který se též význačnou měrou zasloužil o výstavbu chrámu. Budova sboru se nachází v tiché části Březových Hor, uprostřed zeleně vzrostlých stromů. Celý komplex je ukázkou funkcionalistické sakrální stavby s vkusně upraveným okolím.
Budova sboru je postavena ve funkcionalistickém a konstruktivistickém slohu dle návrhu architekta Stanislava Vachaty. Slavnostní výkop základů byl proveden 11. května 1936 za přítomnosti četných věřících, duchovních a prof. Františka Kalouse význačného duchovního a jednoho ze zakladatelů Církve československé (husitské). Základní kameny sboru pak byly slavnostně položeny 24. května 1936 a již o dva měsíce později 26. července poprvé zazněly tři zvony od firmy Herold, pojmenované Hus, Masaryk a Farský na počest padlých v první světové válce. Dominantou sboru je bílá třicetimetrová věž zakončená dvouramenným křížem a ochozem s vyhlídkou. Byla dokončena v září téhož roku a o necelý měsíc později byl Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra za přítomnosti patriarchy Církve československé (husitské) dr. Gustava Adolfa Procházky 25. října 1936 slavnostně otevřen. Během druhé světové války byly dva z původních tří zvonů Hus a Masaryk násilně zabaveny pro potřeby zbrojního průmyslu nacistických okupantů a nenávratně zničeny. Zůstal jen zvon pojmenovaný po dr. Karlu Farském, který slouží svému účelu dodnes.[1]
Interiér sboru zachovává prvky funkcionalistické stavby. V průčelí se nachází obřadní prostor s kněžištěm a velkým světelným křížem. Ten spočívá symbolicky na základních kamenech dovezených z husitského města Tábora, horního města Stříbra a příbramského Vojtěšského dolu z hloubky 1000 m. Na bohoslužebném stole je svícen v podobě sepjatých rukou nad horou Říp s nápisem: „Modlitba za vlast“. Průčelí po stranách kněžiště zdobí reliefy akademického sochaře Václava Šáry a představují Přijímání s kalichem Mistra Jakoubka ze Stříbra a Večeři páně s podobami prof. Františka Kalouse a jeho blízkých z církve. Pod zmíněnými reliefy jsou další dva od sochaře a malíře Václava Antoše, a to Pláč exulantů po Bílé hoře s Janem Ámosem Komenským a Radost z osvobození 28.10.1918 s Tomášem Garrigue Masarykem.[2] Pod tím čteme Komenského proroctví „Věřím Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých se k tobě navrátí, o lide český". V rozích sboru se nacházejí sousoší Práce, které představuje horník a legionář. Láska, kterou představuje student a studentka z díla Aloise Jiráska a Svoboda, kterou představují českoslovenští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Eduard Beneš. Všechny tyto symboly přežily bez úhony dobu nacistické okupace i komunistický režim a jsou původní. Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách svým pojetím, tak jako řada dalších sborů Církve československé husitské naplňuje ideje zakladatelů této církve: „Sbor je vlastně rozšířená místnost pro rodinu - má vynikat útulností, ke které přispívá krásný obraz" (prof. František Kalous), nepřezdobený a bez tísně posvátnosti a kde „Kněz je bratrem všech přítomných“ (dr. Karel Farský).[3]
Další využití budovy
Kromě bohoslužeb, duchovní péče a náboženské výchovy dětí je sbor také zázemím pro bohatý kulturní život, výstavy a různé sociální a vzdělávací aktivity. Při sboru působí Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra (Jakoubci) s repertoárem současných i středověkých náboženských písní a chorálů. V kostele je celoročně vystaven hornický betlém. Součástí budovy je též kolumbárium s popelem zemřelých bez ohledu na jejich dřívější náboženské přesvědčení..
Reference
- JINDRA, Martin. Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945.. Praha: ÚSTR – CČSH, 2017. 704 s. ISBN 978-80-87912-80-5, ÚSTR; 978-80-7000-141-7, CČSH. S. 373–374.
- JINDRA, Martin. Příbramská náboženská obec Církve československé (husitské) v době nacistické okupace.. Podbrdsko. 2015, roč. XXII, s. 98.
- DRAŠNAR, Václav. Bez tísně posvátnosti. Český zápas. 17. května 2015, roč. 95, čís. 20, s. 6. Dostupné online [cit. 2015-06-02].
Literatura
- JINDRA, Martin. Den, jenž učinil Hospodin. Sborník k 70. výročí založení sboru Církve československé (husitské) v Příbrami na Březových Horách. Příbram: Náboženská obec Církve československé husitské v Příbrami, 2006.
- JINDRA, Martin: Stavba sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách. In: Podbrdsko, roč. XXIII/2016, s. 174–198.
- Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví našich regionů. Fakulta stavební ČVUT v Praze a CČSH, Praha 2018.
- FÚSIK, Ondřej. Církevní dějiny Příbramska v letech 1918 až 1950 na příkladu koleje redemptoristů a sboru Církve československé. Praha, 2012 [cit. 2015-10-23]. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Dušan Foltýn. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Wikimedia Commons
- NO CČSH Příbram (oficiální stránky)
- Turistické informační centrum města Příbram
- Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra (oficiální stránky)