Milín

Obec Milín, bývalý městys, se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Území obce se skládá ze dvou nesousedících částí, osada Kamenná je exklávou.

Milín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 540757
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPříbram
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°37′55″ s. š., 14°2′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 176 (2022)[1]
Rozloha24,13 km²
Nadmořská výška547 m n. m.
PSČ262 31, 262 63
Počet domů587 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřadu11. května 27
26231 Milín
[email protected]
StarostaIng. Pavel Nekl
Oficiální web: www.milin.cz
Milín
Další údaje
Kód obce540757
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

Obecní správa

Části obce

Obec Milín se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích:

  • Milín (i název k.ú.)
  • Konětopy, asi 2 km severozápadně od Milína na katastrálním území Konětopy u Příbramě. K Milínu připojeny roku 1976.[3]
  • Kamenná, 4 km západně od Milína na katastrálním území Kamenná u Příbramě. Mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou obce Milín.
  • Buk, asi 2 km severovýchodně od Milína na katastrálním území Milín. V roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín[4]
  • Stěžov, 4 km severovýchodně od Milína na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu připojen roku 1979.[5] Od Milína je oddělen osamostatnělými Raděticemi, katastrálním územím se s Milínem stýká jen krátkou hranicí v oblasti Buku.
  • Rtišovice (2,5 km jihovýchodně od Milína) na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí.[6]

K Milínu patří také vesnice Slivice, která byla odedávna její farní osadou. Nemá ale status místní části, je základní sídelní jednotkou obce, zdejší popisná čísla patří přímo k Milínu. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Milína, jižně od Konětop na katastrálním území Milín.

V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice.[7] Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice (s osadou Palivo), takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.[13]

Partnerská města

Společnost

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[15]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
  • Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

Pamětihodnosti
  • Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
  • Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
  • V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
  • Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
  • Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.

Osobnosti

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily:[20]

  • Dr. Emanuel Bořický (1840–1881), zakladatel české mineralogie a petrografie
  • Josef Valenta (1890–1945), řídící učitel a první milínský kronikář
  • prof. Bedřich Svatoš (1908–1990), spisovatel

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce procházejí silnice I/4 Praha - Dobříš - Milín - Strakonice, I/66 Příbram - Milín a II/174 Milín - Březnice - Lnáře.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční nádraží Milín leží asi 1,5 km od obce.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, České Budějovice, Dobříš, Milevsko, Písek, Praha, Prachatice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vimperk, Vodňany, Volary.
  • Železniční doprava – V železniční stanici Milín zastavovalo denně 11 osobních vlaků.

Turistika
  • Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
  • Pěší turistika – Od nádraží Milín vychází turistická trasa Milín - Chraštice - Podholušice.

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Osada Konětopy Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine, obec Milín
  4. Osada Buk Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine, obec Milín
  5. Osada Stěžov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, obec Milín
  6. Osada Rtišovice Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine, obec Milín
  7. Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  13. Seznam členů MAS k 2.9.2020: [online]. maspodbrdsko.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.
  14. Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
  19. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
  20. Archivovaná kopie. www.milin.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03.

Literatura
  • BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
  • TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN 978-80-254-2924-2.
  • VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
  • VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN 80-86937-10-0

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.