Sněmovna lidu Federálního shromáždění

Sněmovna měla 200 křesel, do kterých se volilo v celé ČSSR, respektive ČSFR přímou volbou na pětileté funkční období. Protože volbou v celé federální republice bylo zvoleno více Čechů, bylo přijato v zákoně o federalizaci opatření proti majorizaci slovenských poslanců (druhá komora Sněmovna národů byla volena paritně z poloviny z České a z poloviny ze Slovenské republiky). Sněmovna byla usnášeníschopná při účasti alespoň nadpoloviční většiny poslanců.

Na páté schůzi v roce 1969 sněmovna jednomyslně odhlasovala, aby poslanci Jan Šubrt, Jiří Pelikán (kteří emigrovali), Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Kriegel, František Vodsloň, Božena Fuková (kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk) a Václav Prchlík byli zbaveni poslaneckého mandátu, protože "jejich postoje a činnost jsou v příkrém rozporu se zájmy lidu, v příkrém rozporu s politikou Národní fronty, rozešli se s politikou stran, které je do funkce poslance navrhly a doporučily".[2] Na jejich místo byli stejným způsobem – jednomyslným rozhodnutím Sněmovny – kooptováni Jaroslav Kožešník, Vladimír Vedra, Jan Fojtík a Vladimír Mařík.[2]

• 1969–1971: předseda Josef Smrkovský (1969), Soňa Pennigerová[3]
• 1971–1976: volby roku 1971, předseda Václav David[4]
• 1976–1981: volby 1976, předseda Václav David[5]
• 1981–1986: volby roku 1981, předseda Václav David[6]
• 1986–1990: volby roku 1986, kooptace 1989–1990, předseda Vladimír Vedra (1986–1989), Josef Bartončík[7]
• 1990–1992: volby roky 1990, předseda Rudolf Battěk
• 1992: volby roku 1992, předseda Václav Benda

• HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 429–430.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněmovna lidu na Wikimedia Commons