Kostel svatého Prokopa (Příbram)

Kostel, respektive chrám svatého Prokopa v Příbrami (nazývaný též "Prokopský kostel") je chrám Československé pravoslavné církve. Byl postaven v roce 1901 v pseudorománském slohu. Nachází se na vrcholku Prokopské ulice v nejvyšším místě Březových Hor, části města Příbrami. Kostel je chráněn coby kulturní památka.

Chrám svatého Prokopa v Příbrami
Chrám svatého Prokopa v Příbrami
Místo
StátČesko Česko
krajStředočeský
okresPříbram
ObecPříbram
LokalitaPříbram VI-Březové Hory
Souřadnice49°41′9,45″ s. š., 13°59′37,32″ v. d.
Základní informace
CírkevPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
DiecézeEparchie pražská
Datum posvěceníříjen 1879
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Vitáček
Stavební slohpseudorománský
Výstavba1879
Další informace
AdresaProkopská ulice, Příbram VI-Březové Hory
UliceProkopská
Kód památky30774/2-2907 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pohled na závěr chrámu

V místech dnešního kostela stávala dřevěná Prokopská zvonice, postavená horníky již v 16. století v těsném sousedství havířských domků a nejstarších důlních šachet. Zvonice byla nejstarším církevním objektem v Březových Horách, tehdy samostatné osadě. Z této doby se dochoval původní zvon z roku 1580, dílo pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Zvon je uložen v nedalekém Hornickém muzeu Příbram.

Po vichřici v roce 1709 byla zvonice poškozena a následně obnovena na náklady místního Horního bratrstva. V té době již byla snaha o nahrazení zvonice zděnou stavbou kostela. Ta byla realizována díky iniciativě hormistra Jiřího Tomáše Pusche. Prostředky na výstavbu byly získány od obce Březové Hory a z dobrovolných příspěvků. Na svátek svatého Prokopa, patrona horníků, roku 1732 byla kaple dostavěna a vysvěcena v roce 1733.

S přibývajícím množstvím havířů ve vsi přestala kaple kapacitně dostačovat, proto byl v roce 1835 ke kapli přistavěn dřevěný přístavek. V roce 1879 byla většina staré kaple zbourána a vybudován nový kostel příbramskou firmou stavitele Antonína Bastla (1838–1901) v pseudorománském slohu dle plánů Františka Vitáčka a současně také Březohorský hřbitov.

Odkazy

Literatura

  •  POCHE, E.: Umělecké památky Čech 1. A - J. Academia, Praha 1977

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.