Ludwig Förster

Ludwig Christian Frederik von Förster se narodil v Ansbachu[p. 1] v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora v Bayreuthu. Po studiu na gymnasiu v letech 1809–1816 studoval architekturu na královské Akademii výtvarných umění v Mnichově a od dubna 1818 na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Petera Nobileho.[2] V letech 1820–1826 pracoval jako korektor u profesora Nobileho. V letech 1839–40 měl samostatnou projekční kancelář, ve které krátký čas pracoval Otto Wagner.[3] V období 1843–1846 byl profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1846–52 měl společnou praxi se svým švagrem Theophilem Hansenem. Významně se podílel na regulačním plánování Vídně a výstavbě budov (vídeňská Ringstrasse). Významně se podílel na plánovaní města Brna. V roce 1826 založil umělecký litografický ústav Artistisch-litographische Anstalt, který se zabýval vydáváním zinkografických reprodukcí. V roce 1836 založil časopis Allgemeine Bau-Zeitung (ABZ)[p. 2]. V letech 1862–1863 byl na léčení v Itálii. 13. července 1863 podlehl vleklé plicní nemoci v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.

Za svoje zásluhy získal Řád železné koruny třetí třídy[4] a byl posmrtně povýšen do šlechtického stavu.[2][5] V roce 1855 obdržel Řád čestné legie, hodnost rytíř, za výkon funkce předsedy poroty na pařížské světové výstavě.[5]

Rodina

V roce 1826 se oženil s Marií rozenou Schmidtovou z Blanska

• Sofie (1830–1851) vdaná za Theophila Hansena, zemřela po svatební cestě u předčasného porodu.
• Heinrich Albert Eduard Förster (1832–1889) stavitel, architekt.
• Emil Carl Gerhard von Förster (1838–1909) architekt.
• Fridrich spoluúčastník uměleckého litografického ústavu.

Arsenal ve Vídni

• 1831 renovace Reduty, Brno[1]

• 1839 Zinnerův cukrovar, Vídeň
• 1853–1858 synagoga Tempegasse, Vídeň
• 1848 návrh sídliště třípatrových domů v Leopoldstadtu, neuskutečněno[1]
• 1858 synagoga v Leopoldstadtu, zbořena jižní část v roce 1938, severní část zničena bombardováním
• 1853–1854 textilní továrna bratří Julia a Maxe Gomperzových, Václavská ulice, Brno[1]
• 1854–1859 Velká synagoga v Budapešti, Maďarsko
• 1855 Budova kasína, park Lužánky, Brno[2]
• 1858 regulační plán Ringstraße
• 1860 regulační plán Okružní třídy, Brno[2]
• 1863 synagoga, Miškovec[4]
• 1842–1844 Chotkova vila, Velké Březno, Ústí nad Labem[6]
• 1842–1847 budova vrchního horního úřadu, náměstí T. G. Masaryka 121, Příbram I[7]
• Palác J. E. von Herringa z Frankensdorfu, Náměstí Svobody, Brno[8]
• 

  Kleinův palác v Brně
  1847–1848 Kleinův palác, Náměstí Svobody, Brno, spolu s Theophilem Hansenem[2]

Střední škola na Jánské 22 v Brně

Kasíno v parku Lužánky

• 1858–1859 stavba reálného gymnasia v místě vyhořelého minoritního pivovaru, nyní Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní, Jánská 22, Brno[2][3]
• 1849–1855 vídeňský Arsenál, spolu s Theophilem Hansenem
• 1849 Villa Pereira v Grafenstein
• 1849 evangelický kostel, Gumpendorferstraße, Vídeň
• 1861–1863 palác Todesco, Vídeň
• 1862 dům F. L. Bittnera s figurálně zdobeným arkýřem, Křenová 20, Brno[2]
• 1862 reálné gymnázium, Opava
• 1862–1863 evangelický kostel, Sopron, Maďarsko
• Rahnův palác, Rosice

• FÖRSTER, Ludwig; DEMARTEAU, Amédée; BENKO, Anton. Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag. Wien: Verlag von L. Försters artist. Anstalt, 1845. 24 + přílohy s. Dostupné online. (německy)