Heraldická zvířata

Zbroj je označení pro ty části zvířecích těl, které lze použít v boji:

• u savců rohy, kopyta, zuby, tlapy, jazyk
• u ptáků zobák, pařáty, drápy, jazyk, lze za ni považovat i korunku na hlavě heraldického zvířete

Kreslí se zpravidla odlišnou tinkturou, převážně podle těchto zásad:

• zlaté figury mají zbroj stříbrnou, pokud je ovšem pole červené, mají zbroj modrou,
• stříbrné figury mají zbroj zlatou, pokud je ovšem pole modré nebo černé, mají zbroj červenou,
• figury v kovovém (zlatém nebo stříbrném) poli mají zbroj červenou, je-li však figura sama červená, má zbroj modrou.

Toto pravidlo je spíše tendencí a proto vykazuje mnoho výjimek. Některé zásady malování zbroje jsou navíc v rozporu se základním pravidlem o tom, že na barvu může přijít jen kov a na kov jen barva, což ukazuje na okrajovou důležitost zbarvení zbroje.

• Kráčející – u čtvernožců, zvíře stojí na třech nohách a pravou přední má zdviženou
• Ve skoku – u čtvernožců, zvíře stojí na zadních nohách
• Ležící
• Stojící

Kůň ve znaku Pardubic (Pardubice, Jindřišská 16)

Lev ve znaku města Lyon

Medvěd ve znaku Berlína

• Bažant např. v erbech obcí Horní Dunajovice, Strážov)
• Beran nebo ovce – bílý (např. Čeladná) nebo černý, většinou kráčející, někdy jen hlava, např. Haugwitzové, Velký Beranov nebo Želetice. Beran, na rozdíl od ovce, má rohy.
• Beránek Boží (beran s křížem na žerdi nebo s praporem, na němž je červený kříž v bílém poli) např. Kunovice, Třebešov, Valašská Polanka
• Bobr
• Býk – stojící, kráčející (např. erb Borgiů) nebo ve skoku např. ve znaku města Turín, někdy pouze jeho hlava nebo rohy
• Cikáda
• Čáp – stojící, kráčející (např. erb Dobřenských)
• Daněk – stojící nebo ve skoku, ( např. město Mohelno̟)
• Had – různé druhy, někdy s korunkou na hlavě nebo držící nějaký předmět či vlastní ocas v tlamě. Had polykající dítě (biscione) je v erbech Viscontiů a Sforzů.
• Havran (krkavec) – např. v erbu Matyáše Korvína s prstenem v zobáku, h. klovající do hlavy Turka Schwarzenbergové; tři korunovaní havrani Eggenbergové
• Hlemýžď
• Holubice – zpravidla bílá, někdy v zobáku nesoucí větvičku
• Hrdlička – např. Náměšť nad Oslavou
• Husa – např. v erbu pánů z Ludanic, Paarů, Švamberků nebo města Broumov
• Jelen – často ve skoku, někdy jen jelení hlava zepředu nebo parohy, např. v erbu Jana Čapka ze Sán; jelen sv. Huberta má kříž mezi parohy[1]
• Jepice – vzácná; na středověké pečeti Johna Myera z Norfolku [2]
• Jeřáb (zorav) – kreslí se s pozdviženou nohou, v níž drží kouli (stříbrnou nebo zlatou) nebo kámen
• Jezevec – celá postava z profilu: Thurn-Taxisové
• Ještěrka – dvě ještěrky: (město Banská Štiavnica)
• Ježek – např. města Jihlava, Rychnov nad Malší, Stonařov
• Kamzík – např. Lipov, Ostrava-Hrušov
• Káně – např. Železný Brod
• Kapoun – vykastrovaný kohout, kreslí se bez hřebínku a někdy i bez laloku
• Kapr – stočený ve skoku, např. Hodějovští, Tunklové z Brníčka; tři vodorovně nad sebou Bechyňové z Lažan; v klenotu: z Lichtemburka
• Kočka – např. Clam-Gallasové;
• Kohout – např. Henneberkové, bílý kohout: Harantové, Strakové z Nedabylic; výjimečně zobrazován s lidskou hlavou v klobouku, viz níže
• Kozel – také jen kozlí hlava, černobílá: Kopidlanští
• Kozoroh
• Krab
• Krahujec obecný – např. Dolní Kounice
• Kůň – např. město Ostrava, přední půlka koně: Malovcové, Páni z Pardubic
• Kvíčala – např. Sněžné
• Labuť – většinou plující na vodě nebo s roztaženými křídly
• Ledňáček – z profilu stojící, někdy s rybou v zobáku, např. Hýskov
• Lev nebo lvice – symbol moci a statečnosti, lev může být i dvouocasý, nejčastěji se kreslí ve skoku, lvice se kreslí bez hřívy; lev nesoucí v tlapách kostel Šlikové; dvojice lvů nesoucí v tlapách sloup: také Šlikové
• Leopard – kráčejí lev s přivrácenou hlavou, bez hřívy, někdy skvrnitý, tři zlatí leopardi s modrou zbrojí na červeném poli jsou ve znaku Anglie
• Losos – dva svislí, od sebe odvrácení Salmové
• Medvěd – kráčející nebo stojící na zadních končetinách, např. Chotkové, nebo ve znaku měst Berlín, Bern, Hodkovice nad Mohelkou, Madrid;
• Muflon neboli tityrus – někdy zobrazován se dvěma páry rohů.
• Netopýr – např. švýcarský rod Trippel
• Opice - někdy v řetězech s okovy na rukou, např. vladyka Ladislav z Prahy
• Orel – kreslí se vždy[3] se dvěma odvrácenými hlavami – Rusko, Svatá říše římská
• Orlice – na rozdíl od orla má jen jednu hlavu
  • Moravská orlice – červenobíle šachovaná orlice se zlatou korunkou a zlatou zbrojí
  • Plamenná orlice – též Svatováclavská, černá orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem zdobená červenými plamínky
• Osel – např. Zeppelinové
• Ovce – např. Baška (okres Frýdek-Místek)
• Papoušek – např. cech lazebníků (Praha, Chrudim) nebo obce Křepenice, Přehořov
• Páv – např. Petřvaldští z Petřvaldu, častěji se vyskytují jen jeho pera
• Pelikán – zobrazován motiv pelikána v hnízdě, krmícího mláďata svou krví); např. Batthyányové
• Pes – různé rasy, např. chrt (Štěkeň), chrtice (Plzeň) nebo věžník; psí hlava (Nové Dvory)
• Prase divoké – celé např. Žamberk, nejčastěji jen hlava: Páni z Rožmitálu a podle nich město Blatná i Rožmitál pod Třemšínem, dále Budyně nad Ohří, Přerov nad Labem,
• Pštros – častěji jen pštrosí péra, např. trojice proti sobě obrácených bílých per ve zlaté kouli: Harrachové;
• Pták – obecná figura bez zoologické specifikace
• Racek – např. Zliv
• Rak – např. Jan Žižka z Trocnova nebo město Rakovník
• Ryba – ryb se rozlišuje několik druhů, např. lín, štika, kapr, často ve dvojici; dále: ryba probodnutá šípem aj., pár ryb s lidskýma rukama místo ocasů
• Rys – např. Kladno
• Sova – např. Jílové u Děčína, Sovinec, Sovinky
• Supi – jedna supí hlava:Býšovcové z Býšova; dvě červené supí hlavy: Jenštejnové, Jankovští z Vlašimi
• Vačice (popelka) – nejčastěji vyobrazena jen její bílá kožešina, zvaná v heraldice popelčina, např. Buquoyové
• Včela – tři včely: (město Banská Štiavnica
• Velbloud – např. města Plzeň nebo Petropavlovsk
• Vepř domácí – např. Sviňkové z Onšova, páni ze Zvonovic, Baconové z Mildenhallu
• Veverka – červená nebo černá, na vlajce ji užívá například obec Senec v okrese Rakovník
• Vlaštovka
• Vlk – někdy jen ve formě hlavy s vyplazeným jazykem (Windischgraetzové nebo zubů: tři vlčí zuby Kinských, nebo Báthoryů), půlka vlka nebo jen vlčí hrdlo: Šlechtové ze Všehrd
• Vrána – např. Vranov nad Dyjí
• Vůl viz Býk
• Vydra – např. Chropyně
• Zajíc – zpravidla běžící nebo ve skoku; např. Zajícové z Házmburka; Budyně nad Ohří; běloruský Kopys
• Zubr – býk, nejčastěji černý, s houžví (kruhem) protaženou nozdrami – v erbu Pernštejnů, Leszczyńských

Svatý Jiří a drak na znaku Moskvy (1873)

Jednorožec na znaku obce Cuarnens (Švýcarsko)

• Alerion – orlice bez zobáku a pařátů, obvykle rozkřídlená, např. francouzští Montmorencyové
• Amfisbéna – čtyřnohé a dvouhlavé zvíře se lvími tlapami a hadími hlavami, hlavy i nohy jsou od sebe odvráceny;
• Bazilišek – drak s kohoutí hlavou a ostruhami
• Beránek Boží – Agnus Dei, kráčející ovce se svatozáří, přední končetinou přidržuje žerď vexila s křížem
• Drak – dvou- nebo čtyřnohý ještěr s netopýřími křídly a psí hlavou, z jejíž tlamy šlehají plameny; jindy s hlavou krokodýla, ovinutý kolem erbovního štítu jako dračí řád: Vartemberkové;
• Fénix – orlice vyrůstající z plamenů
• Gryf – je spojením lva a orla (nejsilnějších zvířat na zemi a ve vzduchu), gryf má lví tělo, zadní nohy a ocas, orlí hlavu se lvíma ušima, orlí křídla a přední nohy; v heraldice také samotná gryfí noha, např. Desfoursové;
• Jajl – kopytník s pohyblivými rohy a ostrými tesáky v tlamě
• Jednorožec – kůň, který má na čele dlouhý, spirálovitě stočený roh, má kozí bradku a kopyta (rozštěpená) a lví ocas, např. v erbu Jeníšků z Újezda nebo Vencelíků z Vrchovišť. Jednorožec je jedním ze štítonošů ve znaku Velké Británie
• Kerberos – mytický antický pes se dvěma či třemi hlavami
• Mořský kůň (či koník) – kůň, který má místo zadních nohou zavinuté rybí tělo s rybím ocasem
  • jakékoliv zvíře se označuje jako mořské, má-li místo zadní poloviny těla rybí ocas
• Okřídlená ryba
• Okřídlený býk evangelisty sv. Lukáše
• Okřídlený lev Sv. Marka – okřídlený leopard s aureolou, který v předních tlapách drží knihu s latinským textem: PAX TIBI MARCE EVANGELISTA MEVS (Pokoj tobě, Marku, evangelisto můj)
• Panter – lev s dlouhým krkem a špičatou tlamou, z níž mohou šlehat plameny, někdy skvrnitý, panter může mít na hlavě rohy, např. ve znaku Štýrského Hradce, Bavorska.
• Pegas – okřídlený kůň, obvykle zobrazen ve skoku a s rozepjatými křídly (např. Serényiové)
• Saň – zvíře podobné draku, ale se čtyřma nohama, bez křídel a obvykle nesrší oheň
• Sfinga (Sfinx) – v heraldice lvice s ženskou hlavou a prsy
• Uroboros – bájný had požírající svůj ocas
• Vyverna – zvíře podobné draku, se dvěma nohama a nesršící oheň

Siréna ve znaku Varšavy (1659)

Částečně s lidskými těly

• Gorgona – druh harpyje; někdy jen ženská hlava se zlou grimasou, vyplazeným jazykem a vlasy z živých hadů
• Harpyje – orlice s dívčí hlavou, krkem a poprsím; v heraldice zpravidla rozkřídlená
• Kentaur – kůň, který má místo krku horní polovinu lidského těla s hlavou muže, u nás v erbu Matěje z Vykrantic
• Kohout s mužskou hlavou v klobouku – figura neznámého původu ve znaku České Třebové
• Meluzína – polonahá dívka zakončená od pasu dolů dvěma rybími ocasy, které přidržuje rukama, může mít korunku
• Midas – hlava muže – krále s oslíma ušima
• Mořská panna – dívka s dolní polovinou těla ryby s rybím ocasem, v rukou mívá hřeben a zrcadlo
• Střelec – Sagitarius, kentaur, který drží luk
• Siréna – mořská panna (viz výše) s křídly racka

• Břetislav Štorm: Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
• Břetislav Štorm: Báječná zvířata: obludy a nestvůry, úvodní slovo a kresby Břetislav Štorm. Olomouc : Otto F. Babler a Jaroslav Durych 1935
• Viktor Palivec: Heraldická symbolika. GHS Praha 1978, dostupné online
• Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0

• Štít (heraldika)
• Obecné figury

• Obrázky, zvuky či videa k tématu heraldické zvíře na Wikimedia Commons
• Heraldická terminologická konvence
• Heraldické minimum
• Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech II. Savci
• Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech III. Ptáci
• Zbyšek Svoboda: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech IV. Vodní živočichové