Bažant

Bažant je společné pojmenování pro 11 rodů hrabavých ptáků z podčeledě bažanti která je součásti čeledě bažantovitých.

Bažant
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
PodtřídaLetci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďbažantovití (Phasianidae)
Podčeleďbažanti (Phasianinae)
Rody se jménem bažant
  • Catreus
  • Crossoptilon
  • Chrysolophus
  • Ithaginis
  • Lophophorus
  • Lophura
  • Phasianus
  • Polyplectron
  • Pucrasia
  • Rheinardia
  • Syrmaticus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Místem původu bažantů je Čína a jihovýchodní Asie, odkud se pomalu šířili až do západních částí Himálaje a Malé Asie. V počátku prvního tisíciletí byli lidmi pomalu rozšiřováni do Evropy, kde jsou nyní nedílnou součástí volné přírody. Vyskytují se od pralesů v  tropické Asii až po lesy severní Evropy. Zdržují se nejčastěji na jejich okrajích hraničících s loukami nebo obdělávanými poli, v místech zarostlých bambusovým houštím nebo blízko vody na občasně zaplavovaných územích. Některé druhy bažantů byly dovezeny do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde se tito stali součásti místní fauny.

V České republice se můžeme ve volné přírodě nebo ve voliérách nejčastěji setkat s těmito druhy: bažant obecný, bažant diamantový, bažant královský, bažant stříbrný a bažant zlatý.[1]

Popis

Jsou to ptáci velcí od 30 cm až do 50 cm, přičemž zhruba 45 cm jsou dlouhá ocasní brka. U bažantů je až na rod Crossoptilon silná pohlavní dvoutvárnost, samci jsou zbarveni jinak než samice. Mimo pestřejších barev mají i delší ocasní péra či korunku z peří na hlavě. Okolo očí mají červeně zbarvenou masitou kožku, která se nazývá pouška.[2] Zobák mají krátký, ale vždy robustní. Jejich nohy jsou silné s prsty přizpůsobenými k hrabání i chůzi po zemi, mnohdy mají na nohou ostruhy. Křídla mají poměrně krátká a zakulacená, nejsou dobří letci. Převážnou část života prožívají na zemi, některé druhy dokonce na zemi i hřadují. Při vyrušení vzlétnou většinou prudce a hlasitě, ale jen nevysoko a nedoletí daleko, často před nebezpečím prostě utečou do houští.

Jsou to všežravci, jejich hlavní potravou jsou všemožná semena a plody rostlin i stromů, včetně mladých výhonku a pupenů trav, bylin i dřevin. Sežerou také nezanedbatelné množství drobných živočichů které většinou vyhrabávají z měkké půdy nebo zpod spadaného listí.

Bažanti v průběhu roku žijí ve volných, různě početných hejnech. Jsou, až na rod Crossoptilon žijící v párech, převážně polygamní, kdy samec se páří se 2 až 8 i více samicemi. Před pářením probíhá obvyklý tok samců, předvádění naparáděného šatu i hlasitého volání, bývají často mezi nimi souboje o území i samice. Po spáření zájem samců upadá, o inkubaci vajec ve trávou vystlaném dolíku a další péči o vylíhlá mláďata se stará výhradně slepice. Mladá kuřata jsou druhý den schopna zobat a samostatně se živit, slepice je do doby než se zcela opeří zahřívá a ochraňuje před možnými predátory.[1][3][4]

Význam

Bažanti patřili odedávna mezi lovnou zvěř, byli zabíjeni pro maso i pro svá krásná péra.

Ohrožení

Hodně druhů bažantů, žijících v oblastech, kde se zvířata hlavně loví a téměř nikdo se nestará o jejich přežití, se stává vzácnými, jejich početní stavy klesají. Podle Červeného seznamu IUCN jsou považovány za:

Rody a druhy

  • rod bažant (Catreus) Cabanis, 1851
    • bažant Wallichův (Catreus wallichii) (Hardwicke, 1827)
  • rod bažant (Crossoptilon) Hodgson, 1838
  • rod bažant (Chrysolophus) J. E. Gray, 1834
  • rod bažant (Ithaginis) Wagler, 1832
  • rod bažant (Lophophorus) Temminck, 1813
    • bažant lesklý (Lophophorus impejanus) (Latham, 1790)
    • bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri) Jerdon, 1870
    • bažant zelenoocasý (Lophophorus lhuysii) A. Geoffroy Saint-Hilaire, 1866
  • rod bažant (Lophura) Fleming, 1822
    • bažant Bulwerův (Lophura bulweri) (Sharpe, 1874)
    • bažant císařský (Lophura imperialis) (Delacour & Jabouille, 1924)
    • bažant černý (Lophura inornata) (Salvadori, 1879)
    • bažant červenolící (Lophura erythrophthalma) (Raffles, 1822)
    • bažant Edwardsův (Lophura edwardsi) (Oustalet, 1896)
    • bažant kalij (Lophura leucomelanos) (Latham, 1790)
    • bažant ohnivohřbetý (Lophura ignita) (Shaw, 1798)
    • bažant prelát (Lophura diardi) (Bonaparte, 1856)
    • bažant stříbrný (Lophura nycthemera) (Linnaeus, 1758)
      • poddruhy:
        • bažant čárkovaný
        • bažant Berliozův
        • bažant Lewisův
        • bažant Jonesův
        • bažant Crawfurdův
    • bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii) (Gould, 1863)
    • bažant vietnamský (Lophura hatinhensis) Vo Quy, 1975
  • rod bažant (Phasianus) Linnaeus, 1758
    • bažant obecný (Phasianus colchicus) Linnaeus, 1758
    • bažant pestrý (Phasianus versicolor) Vieillot, 1825
  • rod bažant (Polyplectron) Temminck, 1813
    • bažant bělolící (Polyplectron germaini) Elliot, 1866
    • bažant bornejský (Polyplectron schleiermacheri) Bruggemann, 1877
    • bažant bronzový (Polyplectron chalcurum) (Lesson, 1831)
    • bažant horský (Polyplectron inopinatum) (Rothschild, 1903)
    • bažant malajský (Polyplectron malacense) (Scopoli, 1786)
    • bažant palavánský (Polyplectron napoleonis) (Lesson, 1831)
    • bažant paví (Polyplectron bicalcaratum) (Linnaeus, 1758)
  • rod bažant (Pucrasia) G. R. Gray, 1841
    • bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha) (Lesson, 1829)
  • rod bažant (Rheinardia) Maingonnat, 1882
    • bažant perlový (Rheinardia ocellata) (Elliot, 1871)
  • rod bažant (Syrmaticus) Wagler, 1832
    • bažant Elliotův (Syrmaticus ellioti) (Swinhoe, 1872)
    • bažant Humeové (Syrmaticus humiae) (Hume, 1881)
    • bažant královský (Syrmaticus reevesii) (J. E. Gray, 1829)
    • bažant měděný (Syrmaticus soemmerringii) (Temminck, 1830)
    • bažant mikado (Syrmaticus mikado) (Ogilvie-Grant, 1906) [6][7]

Reference

  1. FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. (česky)
  2. Ottův slovník naučný, dostupné online.
  3. Birding: Pheasants & Allies Phasianidae [online]. Creagrus home, Don Roberts, Monterey Bay, CA, USA [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
  4. GARSON, Peter Jeffery. Novelguide.com: Phasianidae [online]. Novelguide.com, Thomson Learning Inc., UK [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
  5. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
  6. POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (česky)
  7. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.