Štěkeň

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice. Žije zde 822[1] obyvatel.

Štěkeň
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0316 551856
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStrakonice
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°16′2″ s. š., 14°0′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel822 (2022)[1]
Rozloha14,47 km²
Nadmořská výška388 m n. m.
PSČ387 51
Počet domů327 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseObecní úřad Štěkeň
Štěkeň 20
387 51 Štěkeň
[email protected]
StarostaBohumil Bláha
Oficiální web: www.steken.cz
Štěkeň
Další údaje
Kód obce551856
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemné zprávy o vsi pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.[3] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[4]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Obecní správa

Místní části

Znak

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěkni.
  • Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
  • Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku.
  • Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.[6]

Osobnosti
  • Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
  • Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.[7] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[7] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
  • Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.

Galerie
  • Ulice Na Městečku
  • Zámek
  • Kostel sv. Mikuláše
  • Bývalý pivovar v ulici Podskalí
  • Starý hřbitov u kostela sv. Mikuláše
  • Fara v ulici U Zámku
  • Selské baroko v Klostermannově ulici
  • Socha sv. Jana Nepomuckého v ulici U Zámku a schodiště ke kostelu sv. Mikuláše
  • Pomník obětem první světové války v ulici Na Městečku
  • Socha A. F. Šťastného v ulici Na Městečku

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237.
  4. Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online.
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176.
  7. Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.