Včela

Včela (Apis) je rod blanokřídlého hmyzu. Charakteristickým projevem rodu včela je stavba díla z vosku vyprodukovaného včelí voskovou žlázou.

Včela
Včela medonosná
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvčely (Apoidea)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zařazení rodu včela

Nadčeleď včely (Apoidea) tvoří celkem sedm čeledí. Z nich šest v sobě zahrnuje samotářské včely druhově velmi rozmanité. Jen na území Česka a na Slovensku žije 609 druhů včel samotářek. Sedmou čeleď představuje čeleď včelovití (Apidae), do níž patří včela medonosná, čmeláci a tropické bezžihadlé včely.

Evoluce

První zástupci této hmyzí skupiny se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony lety. To dokazují zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[1]

Charakteristika

  • sociální hmyz tvořící trvalá společenstva – včelstva
  • staví voskové dílo z vlastního vosku
  • shromažďuje zásoby medu, vosku a pylu
  • rozhodující opylovač hmyzosnubných rostlin
  • rozvinuta schopnost předat informaci o umístění zdroje potravy (tzv. včelí tanec)

Podrody

Rod Apis je rozdělen do tří podrodů

  • Apis Linnaeus, 1758 sensu stricto – stavba několika svislých vedle sebe uložených plástů v temné dutině. Přesto jsou včely schopné pomocí svých tanců na svislých plástech předat informaci o zdroji snůšky.
  • Megapis Ashmead, 1904 – skupina velkých včel (dělnice až 2 cm), která staví výhradně jediný svislý plást o ploše 1 až 2 m2 volně v prostoru obvykle na větvi. Včely tančící na vodorovné či svislé ploše plástu musejí vidět slunce.
  • Micrapis Ashmead, 1904 – drobné včely (dělnice 6–7 mm) stavějí jediný plást v otevřeném prostoru o rozměrech do 0,4 m2, dělnice jsou schopné předat informaci o snůšce při tanci pouze na vodorovné ploše plástu s výhledem na slunce.

Druhy a poddruhy

V systematizaci druhů rodu včela dochází stále k novým objevům. Následující tabulka je určená k rychlé orientaci především v platném českém názvosloví (např.: včela indická je často užívaný, ale nesprávný, český název pro druh včela východní (poddruh) indická (Apis cerana indica) . Sloupec „synonyma“ v tabulce označuje latinské ekvivalenty, které nevyhovují Mezinárodním pravidlům zoologické nomenklatury a nemají se už používat.

podrod VČELY Apis sensu stricto
druh poddruh synonyma, poznámky
VČELA MEDONOSNÁ
Apis mellifera Linnaeus, 1758
poddruhy uvedeny v samostatném článku Včela medonosná
VČELA VÝCHODNÍ
Apis cerana Fabricius, 1793
VÝCHODNÍ
cerana Fabricius, 1793
sinensis Smith, 1865
usuriensis Goetze, 1964
INDICKÁ
indica Fabricius, 1798
Apis socialis Latreille, 1804
peroni Latreille, 1804
gronovii Guillou, 1841
perrottetii Guérin-Méneville, 1844
delessertii Guérin-Méneville, 1844
philippina Skorikov, 1929
gandhiana Muttoo, 1951
samarensis Maa, 1953
JAPONSKÁ
japonica Radoszkowski, 1877
JÁVSKÁ
javana Enderlein, 1906
SUMATRANSKÁ
johni Skorikov, 1929
leiftincki Maa 1953
TIBETSKÁ
skorikovi Engel, 1999
skorikovi Maa, 1944
himalaya Smith, 1991
ČÍNSKÁ
heimifeng Engel, 1999
VČELA CELEBESKÁ
Apis nigrocincta Smith, 1861
marginella Maa, 1953
VČELA SUNDSKÁ
Apis koschevnikovi Enderlein, 1906
autorství uváděné jako "Buttel-Reepen, 1906" je nesprávné
vechti Maa, 1953
vechti linda Maa, 1953
VČELA SABAŠSKÁ
Apis nuluensi Tingek, Koeniger & Koeniger, 1996
podrod VELKÉ VČELY Megapis
druh poddruh synonyma, poznámky
VČELA OBROVSKÁ
Apis dorsata Fabricius, 1798
OBROVSKÁ
dorsata Fabricius, 1798
nigripennis Latreille, 1804
bicolor Klug, 1807
testacea Smith, 1858
SULAWESKÁ
bringhami Cockerell, 1906
zonata Smith, 1856
FILIPINSKÁ
breviligula Maa, 1953
VČELA SKALNÍ
Apis laboriosa Smith, 1871
binghami sladeni Cockerell, 1914
himalayana Maa, 1944
podrod MALÉ VČELY Micrapis
druh poddruh synonyma, poznámky
VČELA KVĚTNÁ
Apis florea Fabricius, 1787
semirufa Hoffmannsegg, 1818
lobata Smith, 1854
testacea Bingham, 1898
nursei Cockerell, 1911
nasicana Cockerell 1911
VČELA TRPASLIČÍ
Apis andreniformis Smith, 1858

Včely v historii

V období středověku byly včely medonosné obecně uznávané jako užitečný druh hmyzu, existovaly ale i výjimky. Někteří lidé například věřili, že se rodí z mršin uhynulých zvířat nebo z mušek, které na tyto mršiny sedají. Objevila se také kuriózní myšlenka, že včely jsou ve skutečnosti nejmenší druhy ptáků.[2]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír. Včely a mravenci v éře dinosaurů. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupné online. (česky)
  2. https://www.stoplusjednicka.cz/stredoveke-omyly-o-zviratech-petice-nepochopenych-zivocichu

Literatura

  • ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 88–93. ISSN 0042-2924.
  • ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Včely ve třetím tisíciletí. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2008. ISBN 978-80-87196-00-7. Kapitola Podrody rodu Apis a jejich srovnávací bionomie, s. 52–53.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.