Včela
Včela (Apis) je rod blanokřídlého hmyzu. Charakteristickým projevem rodu včela je stavba díla z vosku vyprodukovaného včelí voskovou žlázou.
 Včela | |
|---|---|
 Včela medonosná | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Nadčeleď | včely (Apoidea) |
| Čeleď | včelovití (Apidae) |
| Rod | včela (Apis) |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zařazení rodu včela
Nadčeleď včely (Apoidea) tvoří celkem sedm čeledí. Z nich šest v sobě zahrnuje samotářské včely druhově velmi rozmanité. Jen na území Česka a na Slovensku žije 609 druhů včel samotářek. Sedmou čeleď představuje čeleď včelovití (Apidae), do níž patří včela medonosná, čmeláci a tropické bezžihadlé včely.
Evoluce
První zástupci této hmyzí skupiny se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony lety. To dokazují zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[1]
Charakteristika
- sociální hmyz tvořící trvalá společenstva – včelstva
- staví voskové dílo z vlastního vosku
- shromažďuje zásoby medu, vosku a pylu
- rozhodující opylovač hmyzosnubných rostlin
- rozvinuta schopnost předat informaci o umístění zdroje potravy (tzv. včelí tanec)
Podrody
Rod Apis je rozdělen do tří podrodů
- Apis Linnaeus, 1758 sensu stricto – stavba několika svislých vedle sebe uložených plástů v temné dutině. Přesto jsou včely schopné pomocí svých tanců na svislých plástech předat informaci o zdroji snůšky.
- Megapis Ashmead, 1904 – skupina velkých včel (dělnice až 2 cm), která staví výhradně jediný svislý plást o ploše 1 až 2 m2 volně v prostoru obvykle na větvi. Včely tančící na vodorovné či svislé ploše plástu musejí vidět slunce.
- Micrapis Ashmead, 1904 – drobné včely (dělnice 6–7 mm) stavějí jediný plást v otevřeném prostoru o rozměrech do 0,4 m2, dělnice jsou schopné předat informaci o snůšce při tanci pouze na vodorovné ploše plástu s výhledem na slunce.
Druhy a poddruhy
V systematizaci druhů rodu včela dochází stále k novým objevům. Následující tabulka je určená k rychlé orientaci především v platném českém názvosloví (např.: včela indická je často užívaný, ale nesprávný, český název pro druh včela východní (poddruh) indická (Apis cerana indica) . Sloupec „synonyma“ v tabulce označuje latinské ekvivalenty, které nevyhovují Mezinárodním pravidlům zoologické nomenklatury a nemají se už používat.
| podrod VČELY Apis sensu stricto | ||
| druh | poddruh | synonyma, poznámky |
|---|---|---|
| VČELA MEDONOSNÁ Apis mellifera Linnaeus, 1758 |
poddruhy uvedeny v samostatném článku Včela medonosná | |
| VČELA VÝCHODNÍ Apis cerana Fabricius, 1793 |
VÝCHODNÍ cerana Fabricius, 1793 |
sinensis Smith, 1865 usuriensis Goetze, 1964 |
| INDICKÁ indica Fabricius, 1798 |
Apis socialis Latreille, 1804 peroni Latreille, 1804 gronovii Guillou, 1841 perrottetii Guérin-Méneville, 1844 delessertii Guérin-Méneville, 1844 philippina Skorikov, 1929 gandhiana Muttoo, 1951 samarensis Maa, 1953 | |
| JAPONSKÁ japonica Radoszkowski, 1877 |
||
| JÁVSKÁ javana Enderlein, 1906 |
||
| SUMATRANSKÁ johni Skorikov, 1929 |
leiftincki Maa 1953 | |
| TIBETSKÁ skorikovi Engel, 1999 |
skorikovi Maa, 1944 himalaya Smith, 1991 | |
| ČÍNSKÁ heimifeng Engel, 1999 |
||
| VČELA CELEBESKÁ Apis nigrocincta Smith, 1861 |
marginella Maa, 1953 | |
| VČELA SUNDSKÁ Apis koschevnikovi Enderlein, 1906 |
autorství uváděné jako "Buttel-Reepen, 1906" je nesprávné vechti Maa, 1953 vechti linda Maa, 1953 | |
| VČELA SABAŠSKÁ Apis nuluensi Tingek, Koeniger & Koeniger, 1996 |
||
| podrod VELKÉ VČELY Megapis | ||
| druh | poddruh | synonyma, poznámky |
| VČELA OBROVSKÁ Apis dorsata Fabricius, 1798 |
OBROVSKÁ dorsata Fabricius, 1798 |
nigripennis Latreille, 1804 bicolor Klug, 1807 testacea Smith, 1858 |
| SULAWESKÁ bringhami Cockerell, 1906 |
zonata Smith, 1856 | |
| FILIPINSKÁ breviligula Maa, 1953 |
||
| VČELA SKALNÍ Apis laboriosa Smith, 1871 |
binghami sladeni Cockerell, 1914 himalayana Maa, 1944 | |
| podrod MALÉ VČELY Micrapis | ||
| druh | poddruh | synonyma, poznámky |
| VČELA KVĚTNÁ Apis florea Fabricius, 1787 |
semirufa Hoffmannsegg, 1818 lobata Smith, 1854 testacea Bingham, 1898 nursei Cockerell, 1911 nasicana Cockerell 1911 | |
| VČELA TRPASLIČÍ Apis andreniformis Smith, 1858 |
||
Včely v historii
V období středověku byly včely medonosné obecně uznávané jako užitečný druh hmyzu, existovaly ale i výjimky. Někteří lidé například věřili, že se rodí z mršin uhynulých zvířat nebo z mušek, které na tyto mršiny sedají. Objevila se také kuriózní myšlenka, že včely jsou ve skutečnosti nejmenší druhy ptáků.[2]
Odkazy
Reference
- SOCHA, Vladimír. Včely a mravenci v éře dinosaurů. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupné online. (česky)
- https://www.stoplusjednicka.cz/stredoveke-omyly-o-zviratech-petice-nepochopenych-zivocichu
Literatura
- ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 88–93. ISSN 0042-2924.
- ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Včely ve třetím tisíciletí. Dol: Výzkumný ústav včelařský, 2008. ISBN 978-80-87196-00-7. Kapitola Podrody rodu Apis a jejich srovnávací bionomie, s. 52–53.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu včela na Wikimedia Commons 
Téma Včela ve Wikicitátech
Slovníkové heslo včela ve Wikislovníku
Taxon Apis ve Wikidruzích
