Haugvicové

Podle rodinných legend pochází Haugvicové z franské šlechty z doby karolínské. Doložený původ rodu je však v oblasti Saska. Prvním doložitelným zástupcem je Seifrid z Haugvic (Sifridus de Hugwitz), který v roce 1225 slíbil 2 kopy platu kapli na hradě v Budyšíně.[1][2] Za původní sídlo Haugviců je pokládána vesnice Haubitz,[3] nynější část města Borna nedaleko Lipska, která je poprvé zmiňována v roce 1350 jako Hugewicz.[4] Ve vzdálenosti 25 kilometrů se nachází vesnice Haubitz, část města Grimma, která je s rodem taktéž spojována.[5]

Od 14. století vzniklo více větví rodu. Haugvicové zůstali v Sasku, kde o nich mizí zprávy v 16. století. Ve 14. století se Haugvicové objevili v severozápadních Čechách, kde se následně vyvinula větev Haugviců z Lochotína. Část Haugviců odešla ze Saska na východ. Z těch, kteří se usadili v Kladsku, vznikla rodová větev Haugviců z Biskupic, kteří svůj přídomek získali podle tamních Biskupic, nynější vesnice Piszkowice u města Kladsko. Později se dostali i na Moravu a do Čech. Další zůstali ve slezských knížectvích, kde se objevila i větev Haugviců z Malé Obiše.[1]

Zámek v Náměšti nad Oslavou

Haugvicové z Malé Obiše, jejichž rod je doložen od roku 1474 počínaje Matoušem z Haugvic (Matthäus von Haugwitz), se rovněž přesunuli do Čech, kde byli v roce 1723 přijati do panského stavu. Bedřich Vilém koupil v roce 1752 moravské panství Náměšť nad Oslavou.[1] Tam rod sídlil až do roku 1945, kdy mu byl majetek na základě Benešových dekretů odebrán. Potomci Haugviců z Náměště žijí v Rakousku, Kanadě, USA a Německu, členové dalších větví potom v Německu.[6]

K náměšťské větvi Haugviců se hlásí bývalý pražský úředník Svatopluk Haugwitz (rozený Haužvic),[7] který se nechává titulovat jako „kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu“ a který založil spolek „Knížecí dům šlechtického rodu von Haugwitz“.[8] Děje se tak na základě rodinné tradice, podle které měl být údajným otcem jeho nemanželského předka v otcovské linii, narozeného v roce 1807 v Brandýse nad Labem, Evžen Vilém Haugwitz.[9] Příslušnost Svatopluka Haugwitze k rodu však odmítají historici a genealogové jako neprůkaznou,[10] stejně tak i Johana El-Kalak Haugwitzová, ve Vídni žijící dcera posledního majitele Náměště, a ostatní žijící příslušníci rodu.[6] Rovněž titul knížete mu udělil pravoslavný arcibiskup, vladyka Kryštof, aniž by k tomu měl oprávnění.[10][11][12]