Přerov nad Labem

V historické literatuře se nejčastěji objevují tyto formy jména Přerova nad Labem: Prerow/Přerow (latinsky), Prerow an der Elbe/Přerow an der Elbe, Alt Prerau, Alt Prerau an der Elbe (německy).

Archeologické nálezy dokládají osídlení území obce už před více než 7000 lety. Na Přerovské hůře byla pomocí letecké archeologie prokázána existence výšinného opevněného hradiště, které pravděpodobně obývali jak keltské kmeny, tak později Slované.

Přerovská hůra nad Přerovem nad Labem

Z přírodních památek jsou na území Přerova a v jeho bezprostředním okolí tyto objekty a území: čtyři Památné lípy Na Vrších okolo božích muk, přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně, Alej sv. Vojtěcha u stejnojmenné kapličky a významný krajinný prvek Přerovská hůra. Vláda České republiky v roce 2005 schválila vznik přírodní rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně, která na území Přerova zahrnuje rozsáhlý lužní les Netušil. Pro svůj význam je rezervace zařazena mezi Evropsky významné lokality Natura 2000. Stejný typ ochrany (Natura 2000) má mít i přírodní památka Polabské hůry, která vedle Přerovké hůry zahrne i hůru Semickou a Břístevskou.

• Do oblasti severozápadně od vesnice zasahuje přírodní rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedení labské vody do nového koryta v 30. letech 20. století. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším dubo-jilmovým lužním lesem. Rezervace leží na obou březích Labe – na jeho levé straně mezi Přerovem nad Labem a městskými částmi Čelákovic Císařská Kuchyně a Sedlčánky, na pravém břehu mezi místní částí Lysé nad Labem Byšičky a železniční tratí číslo 231 (Praha–Nymburk). Rezervace je zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.[12]
• Přerovská hůra (236 m n. m.) – Hůra je svědeckým vrchem, který se prudce zvedá z rovinaté polabské krajiny a převyšuje okolní terén o více než 50 metrů. Tvoří trojvrší – tzv. Polabské hůry – s obdobně vysokou Semickou a Břístevskou hůrou. Na vrcholu Přerovské hůry se nachází neodkryté keltské a slovanské hradiště, u kterého je prokázané osídlení už před několika tisíci lety. Zde objevené archeologické nálezy a existence dvojice obranných valů prokázaná leteckou fotografií byly důvodem, proč byl vrchol v roce 2008 prohlášen kulturní památkou. Jižní svah Přerovské hůry představuje unikátně zachovaná teplomilná rostlinná společenstva s bohatým výskytem bezobratlé fauny. Z toho důvodu byla tato lokalita v roce 2005 vyhlášena významným krajinným prvkem, ve fázi vládního návrhu je zařazení do seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.
• Památné lípy Na Vrších – Čtveřice lip srdčitých v místě zvaném Na Vrších, které obklopují boží muka se studánkou z poloviny 19. století.
• Budečská hráz – Jedná se o 150 let starou uměle vytvořenou terénní vlnu, která obec a její okolí chránila před záplavami. Hráz převyšuje okolní terén o 2–3 metry, vede po ní turistická stezka a v současnosti na první pohled nepřipomíná lidský výtvor, protože se dokonale propojila s okolní krajinou.

Kostel sv. Vojtěcha se hřbitovem

V Přerově nad Labem je jedenáct nemovitostí se statutem kulturní památky. Jsou to kromě zámku a kostelu sv. Vojtěcha Staročeská chalupa (čp. 19), pivovar, hospoda (čp. 14), dvě venkovské usedlosti (čp. 11 a 13), dvoje boží muka, kaplička svatého Vojtěcha nad studánkou a hradiště Přerovská hůra.

• Zámek Přerov nad Labem – Dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 40 × 45 metrů, obklopená zděným vodním příkopem. Do současnosti se zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. V přízemí je kaple nejsvětějšího Spasitele[13], nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí.[14] Zámek stojí v sousedství Salvátorského rybníka,[15] okolo něj protéká Zámecký potok.[16]
• Skanzen lidové architektury – Polabské národopisné muzeum[17][18][19][20] – Jedná se o čtvrtý největší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí a o nejstarší národopisné muzeum v Česku. Jeho historie začíná v roce 1895. Tehdy majitel místního zámku – arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský – zakoupil pro účely národopisného muzea bývalou panskou kovárnu č. 19, pro kterou se vžil název Staročeská chalupa, a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí. Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury, který funguje dodnes.
• Kostel sv. Vojtěcha – Farní kostel byl postaven v raně barokním slohu v letech 1681–1682. V roce 1865 došlo k rozsáhlé přestavbě, během které byla nově postavená loď a věž. V chrámu jsou boční oltáře sv. Václava a Panny Marie z konce 17. století a hlavní oltář svatého Vojtěcha z 18. století. V roce 1982, při oslavě 300. výročí jeho vysvěcení, se konala poutní slavnost za účasti kardinála Františka Tomáška.
• Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou – Náboženská stavba nad klenutou studánkou a stromořadím sv. Vojtěcha, která byla postavena počátkem 19. století v polích na jižním okraji obce (na hranici s katastrálním územím Mochova).[21]
• Přerovská obora – Historický objekt stojící u silnice II/611 u stejnojmenné autobusové zastávky.
• Taneční sál U Kotápišů – Taneční sál U Kotápišů byl centrem celého Přerova, byl postaven v roce 1927, po roce 1970 však začal chátrat. Další devastace probíhala po roce 1990, kdy zde byla diskotéka. Sál byl rekonstruován v letech 2005–2006 z peněz vybraných ve veřejné sbírce. Je pojmenovaný podle rodiny jeho majitele Petra Kotápiše. Sousedí s restaurací U Indiána. V období po rekonstrukci byl taneční sál domovskou scénou folklorního souboru Dykyta. V současné době je v prostorách sálu umístěna prodejna potravin a dalších produktů pro domácnost. Tančit tam tedy nelze, ale užitek z této změny mají místní obyvatelé i projíždějící návštěvníci.
• Hospoda Na růžku – Objekt Hospody Na růžku je příkladem zdařilé rekonstrukce jednoho z původních Přerovských objektů, který spoluutvářel historii obce. Budova byla dlouhou dobu nevyužívaná a chátrala, po kompletní rekonstrukci jí byla navrácena její původní funkce. Opět je z ní prostor pro setkání a posezení, tak jak tomu bylo v minulosti, což dokládají i dobové fotografie v interiéru.
• Soška Panny Marie Lurdské – Drobná plastika ze začátku 20. století, která stojí na náměstíčku zvaném Na Plácku.
• Památník přerovských občanů padlých v první světové válce (1914–1919) je umístěný v areálu skanzenu. Na desce jsou jména Václav Arazim, Jaroslav Hejtík, Josef Holub, František Chvátlina, Antonín Jareš, Václav Jungr, Antonín Jungr, František Kopřiva, František Michalec, Jan Müller, Ladislav Petr, František Skořepa, František Špitálský, Josef Vápeník, Bedřich Vápeník, Josef Veselý, Václav Zápotocký a Václav Jareš.
• Okrasné a lesní školky – Na jihovýchodním okraji obce se nachází zahradnictví a okrasné školky, patřící mezi nejvýznamnější pěstitele okrasných dřevin a trvalek v ČR.[22][23]

V Přerově nad Labem se narodili nebo zde žili a působili mimo jiné tyto osobnosti: italští stavitelé Matteo Borgorelli (1510–1572) a Ettore de Vaccani, český stavitel Bonifác Wolmut, autor vlastivědných prací Otakar Brož (1877–1939), krajinář a portrétista Josef Syrový (1879–1956), malíř a učitel Karel Benetka (1895–1972), malíř Vladimír Pecháček (1909–1969), prozaik a filmový scenárista Rudolf Černý (1920–1982), malířka, grafička a oděvní výtvarnice Blanka Novotná-Cibulková (nar. 1928), historička a etnografka Nymburska Jana Hrabětová (nar. 1943), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (nar. 1943) nebo fotbalista Tomáš Skuhravý (nar. 1965).

V přerovském zámku, ve skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole (dnes budova obecního úřadu) proběhlo natáčení závěrečného dějství slavného lovu na divočáka ve filmu Slavnosti sněženek, natočeného podle knihy Bohumila Hrabala. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které Hrabal popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních Semic (autor dlouhá léta žil v nedalekém Kersku).

V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců Dykyta.

Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, kdy byl králem Vladislavem II. povýšen na městečko. Na modrém štítu je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erb pánů ze Šelmberka).

Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století na pečetí obce používaný znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami L. I. Tyto údaje připomínaly návštěvu Přerova nad Labem císařem Leopoldem I.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce vedou silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou a silnice II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je občasná železniční stanice Mochov, pro pravidelnou dopravu se využívají stanice Čelákovice, Lysá nad Labem (na trati 231 mezi Prahou, Lysou nad Labem a Kolínem) a Český Brod (na trati 011 z Prahy do Kolína).
• Vodní cesty – Územím obce prochází splavný úsek řeky Labe a část zdymadla Lysá nad Labem.
• Cyklistika – Územím obce procházejí značené cyklotrasy 0019 (levobřežní labská trasa Kostelec nad Labem – Nymburk), 14 (Hrádek nad Nisou – Praha-Hostavice) a okrajově též pravobřežní labská trasa 24.
• Pěší turistika – Územím obce prochází zeleně značená turistická trasa Čelákovice – Třebestovice a žlutě značená trasa Kersko – Přerovská hůra.

Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Český Brod – Starý Vestec – Lysá nad Labem (v pracovní dny 8 spojů, o víkendu 2 spoje), Přerov nad Labem – Mochov (v pracovní dny 1 spoj) a Čelákovice – Přerov nad Labem – Sadská (v pracovní dny 13 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín).

Na katastrálním území Přerova nad Labem se nachází pět vrtů Českého hydrometeorologického ústavu, který zde sleduje kvalitu a mocnost zdrojů podzemní vody (čísla VP0510-VP0514).[24]

• 
  Skanzen v Přerově nad Labem
• 
  Kostel sv. Vojtěcha
• 
  Zámek v Přerově nad Labem
• 
  Boží muka u restaurace U Kotápišů

• Galerie Přerov nad Labem na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přerov nad Labem na Wikimedia Commons
• Přerov nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

	Sedlčánky	Lysá nad Labem	Semice
	Čelákovice		Kersko, Velenka
		Přerov nad Labem
	Mochov		Starý Vestec, Bříství