Sněžné (okres Žďár nad Sázavou)

Sněžné
	katolický kostel
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
LAU 2 (obec)	CZ0635 596787
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Nové Město na Moravě
Okres (LAU 1)	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)	Vysočina (CZ063)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°38′44″ s. š., 16°7′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	729 (2022)[1]
Rozloha	23,45 km²
Nadmořská výška	673 m n. m.
PSČ	592 03
Počet domů	403 (2021)[2]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Sněžné 55; 59203 Sněžné ; [email protected]
Starosta	RNDr. Renata Dvořáková
	Oficiální web: www.snezne.cz
	Sněžné
Další údaje
Kód obce	596787
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sněžné (německy Niemetzky, někdy ve tvarech Niemetzke či Němetzky,[3] česky Německé,[4][5] po roce 1945 též Německé na Moravě,[6] od roku 1948 Sněžné[7]) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 729[1] obyvatel.

Název

Vesnice byla při založení osídlena německy mluvícími horníky a proto byla pojmenována Německá (tj. vesnice). Od 16. století doklady ukazují střední rod (Německé, případně nářečně Německý). Písemné doklady jsou jen pro české jméno, které se s nepatrnou úpravou (např. Nemetzky či Niemetzky) užívalo i v němčině. Po druhé světové válce (v roce 1948) byla obec přejmenována na Sněžné.[8]

Historie

Sněžné bylo založeno pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Zakladatelem byl Kdold z Haslau nebo Dětřich z Wolfgersdorfu. První písemná zmínka spadá k 16. červenci 1335, kdy Jeruše (dcera Jimrama z Aueršperka) darovala příjmy z obce Sněžné doubravnickému klášteru. Od konce 14. století patřila obec pánům z Pernštejna, když roku 1392 obec získal Vilém z Pernštejna.

Nejprve náležela k bystřickému panství, od roku 1500 pak k panství novoměstskému. Od roku 1587 patřily pod Sněžné též osady Kuklík a Křižánky, navíc místní rychtář (první zmínka z roku 1524) spravoval i louky u Milov. Roku 1625 byla v obci založena olomouckým biskupem farnost, ta ovšem za třicetileté války zanikla. Od roku 1672 náležely k této farnosti (v té době neobsazené) Sněžné, Tři Studně, Fryšava, Křižánky, Líšná, Vříšť, Kuklík, Odranec a Kadov. V roce 1736 přibyly osady Blatiny, Samotín a Krátká. V roce 1852 se Sněžné dočkalo povýšení na městys a obec byla začleněna do novoměstského okresu.

Ve roce 1848 došlo k začlenění obce do okresu Žďár nad Sázavou. Dne 8. dubna 1998 obdrželo Sněžné od Parlamentu ČR znak a prapor. Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Sněžného[10]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2006	2014
Počet obyvatel	1 931	1 868	1 804	1 762	1 684	1 524	1 628	1 128	1 087	894	758	752	797	750	720

Školství

Základní škola a mateřská škola Sněžné

Části obce

Pamětihodnosti

kostel svatého Kříže
hřbitov
kříž
rychta
fara
evangelický kostel – postaven byl v roce 1788 jako toleranční evangelická modlitebna. V 2. polovině 19. století (1858–1861) byla přestavěna do současné podoby. Věž kostela měří na výšku 37 m. Poblíž kostela byl v roce 1925 postaven památník české reformace s reliéfy Mistra Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a Jana Amose Komenského a u památníku byla instalována socha prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Autorem sochařského komplexu je sochař Julius Pelikán.
Plastika T. G. Masaryka uprostřed obce nebyla nikdy sejmuta.

Osobnosti spojené se Sněžným

Bohumila Málková, malířka
František Halas, básník
Zdeněk Blažek, hudební skladatel, pedagog
Ludvík Kundera, básník
Jiří Trnka, malíř, ilustrátor, animátor, spisovatel
Jára Pospíšil, operní pěvec
Jan Jelínek, vydavatel
Dr. Emil Smetánka, vysokoškolský pedagog, spisovatel (Mé zlaté Německé)
Dr. František Smetánka, lékař, univerzitní profesor, krajanský pracovník, odbojář
Miloslav Bureš, spisovatel
Bohdan Lacina, malíř, grafik

Zajímavosti

Na místní rychtě se natáčel film Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného. Rychta představovala statek Zašínka v hereckém podání Waldemara Matušky.
V okolí městyse se natáčel film Obušku, z pytle ven!.

Galerie

Sněžné – čp. 25
Sněžné – čp. 26
Sněžné – čp. 33
Sněžné – úřad městyse

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
http://mapy.cz/#x=16.135745&y=49.645245&z=13&t=s&q=sn%C4%9B%C5%BEn%C3%A9&qp=10.559039_48.622129_20.283431_50.807731_6&d=muni_5253_0_1&l=5
Digitální knihovna: Úplný topografický německo - český seznam osad markrabství moravského. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)
Digitální knihovna: Pernštýn a poříčí Svratky z Tišnova ku pramenům. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)
Digitální knihovna: Kam letos na dovolenou?. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)
22/1949 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)
Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 130, 131.
Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněžné na Wikimedia Commons
Sněžné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] ttp://mapy.cz/#x=16.135745&y=49.645245&z=13&t=s&q=sn%C4%9B%C5%BEn%C3%A9&qp=10.559039_48.622129_20.283431_50.807731_6&d=muni_5253_0_1&l=5

[4] Digitální knihovna: Úplný topografický německo - český seznam osad markrabství moravského. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)

[5] Digitální knihovna: Pernštýn a poříčí Svratky z Tišnova ku pramenům. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)

[6] Digitální knihovna: Kam letos na dovolenou?. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)

[7] 22/1949 Sb. Vyhláška ministerstva vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. (česky)

[8] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 130, 131.

[status-9] Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007

[10] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603.