Mořská panna

Mořská panna je mytická bytost v podobě lidské ženy jež má namísto nohou rybí ocas, objevující se v mýtech a pověstech mnoha světových kultur. Společně se mořskými muži, svými méně často zmiňovanými protějšky, jsou někdy souhrnně označováni jako mořští lidé.

John William Waterhouse, Mořská panna, 1900
Mořská panna "Faraonka". Rusko. 19 století

Západní obraz mořských panen vychází především ze starořeckých sirén, jež byly původně zobrazovány jako napůl ženy, napůl ptáci, ale později počaly být chápány jako ženy-ryby, především ve středověkých bestiářích.[1] Kromě toho se na víře v mořské panny nejspíše podílelo pozorování mořských savců, především kapustňáků.

Mořské panny, případně mořští muži či obecně mořští lidé se také objevují jako námět řady uměleckých děl, z nichž k nejznámějším patří pohádka Hanse Christiana Andresena Malá mořská víla. Kromě toho se objevují také v heraldice, například ve znaku Varšavy.

Mytologie
Varšavský městský znak

Mořské panny, respektive ženy s rybím ocasem místo nohou, snad nazývané kuliltu „rybí žena“, se objevují vedle častějších mořských mužů v umění starobabylónského období. Později se objevovaly také v umění novoasyrském. V literatuře se objevuje až v asyrském období, kdy je zmiňována bohyně Atargatis, jež byla zobrazována v podobě ryby s lidskou hlavou a pažemi, později jako žena s rybím ocasem místo nohou.[2][3]

Mezi další příklady mořských panen v mytologii patří:

  • merrow – mořští lidé v irském folklóru
  • západoevropská meluzína
  • podle novořecké pověsti se v mořskou pannu po své smrti proměnila Thessaloniké, sestra Alexandra Velikého[4]
  • mořské panny se objevují v ruské bylině o Sadkovi
  • v čínských pověstech jsou mořští lidé známi jako ťiaroen
  • v japonských pověstech jsou mořské panny známy jako ningjo

Umění

Malá mořská víla

Pohádka Malá mořská víla byla napsána Hansem Christianem Andersenem v roce 1836.[5] Mořská víla se v ní zamiluje do prince, a požádá čarodějnici, aby jí změnila v člověka. Čarodějnice souhlasí, a změní jí, ale odebere jí řeč a dá jí ultimátum, aby se do ní princ zamiloval do příštího úplňku, jinak ona sama zemře. Víla ale neuspěje a princ se namísto do ní zamiluje do jiné princezny. Když pak ráno po úplňku vyjde slunce, Malá mořská víla zraněná neopětovanou láskou umírá, a mění se v mořskou pěnu. Pohádka byla vícekrát zfilmována.

Andersen byl inspirován pohádkovým románem Undine německého spisovatele Friedricha de la Motte Fouqué a ten zase pojetím renesančního okultisty Paracelsa, podle něhož může undine – elementární duch vody, získat nesmrtelnou duši skrze manželství se smrtelníkem.[6]Malá mořská víla inspirovala Jaroslava Kvapila při psaní libreta ke Dvořákově Rusalce.[7]

Ostatní
  • Peter Pan – Mořské panny se objevují i v Zemi Nezemi v divadelních, literárních a filmových dílech pojednávající o Petru Panovi.
  • Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna – Mořské panny jsou zde zobrazené jako nebezpečné a krásné ženy, s chtíčem pro lidské maso lákající muže díky jejich hlasu přepadnout přes okraj lodě. Jejich slza je také potřebná pro obnovení síly Pramenu Mládí. Pokud jejich tělo opustí vodu, mohou dokonce uschnout a zemřít. Nejznámější z nich je Siréna.
  • Harry Potter a Ohnivý Pohár – Tyto bytosti se nazývají v originále "Merpeople" - Mořští lidé. Jejich objevení se datuje do dob Starověkého Řecka, kde byly známé jako Sirény. Jejich vzhled se různí podle teploty vody, ve které žili. Ti, kteří žijí teplejších vodách jsou více podobní lidem jako klasické mořské panny, jejich studentovodní příbuzní jsou mnohem více podobní rybám a často označováni za ošklivé. Některé zdroje rovněž uvádí, že sladkovodní mořské panny jsou méně násilné, než slanovodní.
  • Bytost z hlubin Film pojednávající o lapené královně mořských panen. V nádrži s mřížemi ji drží starý muž, kterému před lety zabila ženu. Po tom, co se o svým tajemstvím svěří páru, který vlastní "Freak show", je při následném vloupání nešťastnou náhodu zabit. Mořská panna je ukradena a převezena na loď, na které ji pár se svojí skupinou chtějí převést do Ameriky, kde na ní chtějí vydělat "velké peníze". Avšak loď už na místo určení nedopluje...
  • Once Upon a Time – Mořská panna neboli Siréna se objevuje v první sérii seriálu. Princ Krasoň se musí vydat k jezeru Nostos, aby získal kouzelnou vodu která by zbavila Frederika (pravá láska dcery krále Midase) zlatého prokletí. Jezero ale hlídá Siréna a tak není zrovna jednoduché vodu získat. Siréna se totiž umí měnit do podoby jakékoli ženy. Krasoňovi se to nakonec podaří, odolá Siréně a zachrání Frederika.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mermaid na anglické Wikipedii.

  1. WAUGH, Arthur. The Folklore of the Merfolk. Folklore. 1960, roč. 71, čís. 2, s. 73–84. Dostupné online.
  2. BLACK, Jeremy; GREEN, Anthony. Gods, Demons and Symbols of Ancient Mesopotamia: An Illustrated Dictionary. [s.l.]: The British Museum Press, 1992. ISBN 0-7141-1705-6. S. 131–132.
  3. ROSTOVTSEFF, M. Hadad and Atargatis at Palmyra. American Journal of Archaeology. 1933, roč. 37, čís. 1, s. 58–63.
  4. LOCKHART, James Haldane Stewart. Literature and Culture in Late Byzantine Thessalonica. [s.l.]: A&C Black, 2007. ISBN 1-441-16177-5. S. 22.
  5. Hans Christian Andersen: Malá mořská víla
  6. JARVIS, Shawn C. The Greenwood Encyclopedia of Folktales and Fairy Tales. [s.l.]: Greenwood, 2007. ISBN 978-0-313-04947-7. S. 619–621.
  7. Národní divadlo: Rusalka

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.