Býšovcové z Býšova

Býšovcové z Býšova byli českým středověkým a novověkým šlechtickým rodem.

Býšovcové z Býšova
Znak starého šlechtického rodu Býšovců z Býšova
ZeměČeské království

Historie

První zmínka o tomto rodu je z roku 1395, kdy se připomínají bratři Arnošt a Kuník z Býšova jako majitelé tvrze a dvora Býšov. Byli příbuzní s vladyky z Knína a z Březí, se kterými sdíleli stejný farní kostel, a to kostel svatého Prokopa ve Křtěnově.[1]

Další známí členové tohoto rodu

Z dalších příslušníků tohoto rodu zástupců jsou uváděni Petr (1410), Bohuslav (1414), Oldřich (1440–1454), Bušek (1440–1452), Bohuslav (1450–1485), bratří Odolen a Kuneš (1462), Jan (1483), Štěpán (1522) a další.[1] Albrecht Býšovec z Býšova byl purkrabím hradu Hluboká; roku 1535 koupil tvrz v později zaniklé vsi Branovice (katastrální území Dobšice u Týna nad Vltavou) a týž rok ji prodal.[2]

Roku 1534 se připomíná Jan Býšovec z Býšova, který si dal roku 1545 zapsat do zemských desk tvrz, dvůr a vesnice Býšov a Všemyslice. Ke statku ještě přikoupil roku 1558 ves Knín. Po jeho smrti došlo k dělení rodinného majetku mezi sedm potomků, přičemž Jan mladší Býšovec získal Býšov a ves s tvrzí Dasný s tím, že Dasný v roce 1615 prodal Kateřině Kunašové z Terešova, pro neplnění kupní smlouvy statek znovu obsadil, v roce 1620 mu však byl zabrán.[1]

Marie Býšovcová z Býšova byla manželkou Jetřicha Kouče z Kouče, který ji roku 1630 zapsal statek Domousice.[zdroj?]

Markvart Býšovec z Býšova (†1669) koupil v roce 1650 zpustlý statek a tvrz v Čížkrajicích, po jeho smrti zde žil jeho starší syn Jan Václav (†1687).[3]

Jiný Jan Václav Býšovec z Býšova koupil v roce 1690 ves Zálezly, kterou v roce 1708 prodal.[1]

Erb

V červeném štítě stříbrná supí hlava se zlatou zbrojí. Kolčí helma s točenicí a červeno-stříbrnými přikryvadly. Klenot – zlatý šíp mezi dvěma buvolími rohy se sloní troubou, pravý roh stříbrný, levý červený.

Reference
  1. SEDLÁČEK, August. Ottův slovník naučný: Býšovec z Býšova [online]. Praha: J. Otto, 1891 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
  2. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta ISBN 978-80-86829-54-8. S. 43.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 51.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.