Federální subjekty Ruska

Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. lednu 2015 z 85 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (Senátu, horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci. Z každého subjektu jednoho vybírá zákonodárný sbor subjektu a jednoho gubernátor subjektu. Většina států však neuznává legitimitu ruské nadvlády nad Krymem (který se podle ruské ústavy skládá z Republiky Krym a federálního města Sevastopolu).

Druhy federálních subjektů:
     22 republik
     9 krajů
     46 oblastí
     3 federální města
     1 autonomní oblast
     4 autonomní okruhy

Vláda ruské federace v první polovině devadesátých let uzavřela bilaterální dohody s jednotlivými subjekty, ve kterých si některé republiky zajistily zvláštní pravomoce (např. Baškortostán nebo Tatarstán). Většina těchto smluv nebyla na konci devadesátých let obnovena, což vedlo k oslabení vytvořeného asymetrického federalismu (bez jasně ústavně definovaných pravomocí a postavení subjektů). To vedlo k postupné centralizaci moci za vlády prezidenta Vladimira Putina a jeho strany Jednotné Rusko (dominantní ve všech subjektech), kdy došlo k posílení moci a dohledu federálních orgánů (federální okruhy Ruska vytvořené v roce 2000).[1] Méně rozvinuté subjekty federace jsou většinou finančně závislé na přerozdělování financí z centra (průměrně 18 %, Čečensko a Ingušsko více jak 80 %), což dále vedlo k umenšení jejich faktické autonomie a ochotě se podřídit federální moci nebo na ní převést pravomoce nad určitou oblastí (daně stanovuje federace). Federální orgány tak fakticky převzaly většinu pravomocí, které byly sdíleny mezi federací a federálními subjekty (federální moc má řádově více oblastí působnosti než federální subjekty jelikož ve sdílených oblastech má přednost federální právo). Postupně došlo ke zrušení voleb představitelů výkonné moci (hlav republik, gubernátorů a starostů), přičemž kandidáta nominoval prezident federace a schvaloval ho regionální parlament (zrušeno v roce 2012).[1][2][3]

Mezi jednotlivými subjekty jsou velké ekonomicko-sociální rozdíly (finační centra a oblasti bohaté na nerostné suroviny versus severní Kavkaz a jižní Sibiř).[1][2] Většina neruských oblastí je silně rusifikována. V roce 2010 tvořili etničtí Rusové většinu obyvatel ve všech subjektech federace kromě: Baškortostánu, Čuvašska, Jakutska, Kalmycka, Marijska, Tatarstánu, Tuvy a kavkazských republik Dagestánu, Čečenska, Chakasie, Ingušska, Kabardska-Balkarska, Karačajevska-Čerkeska a Severní Osetie-Alanie.[2]

Na úrovni subjektů federace zaručuje Ústava Ruské federace ve článku 12 lokální samosprávu.

Druhy federálních subjektů

Ústava Ruské federace vyjmenovává šest druhů federálních subjektů. S výjimkou republik, ale mezi nimi neuvádí zřetelné rozdíly:[1]

  • 22 republik (rusky: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta (po roce 2011 byl oficiální titul většinou změněn na hlavu republiky), parlament, právo vydávat zákony a vedle ruštiny stanovit další úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace, po kterém jsou pojmenované (tzv. titulární národ). Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.[4][1]
  • 46 oblastí (rusky: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu.. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor. Nesou jméno po centru oblasti.[1]
  • 9 krajů (rusky: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Často jde o subjekty vzniklé sloučením autonomních okruhů a oblastí. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu. V čele oblasti stojí gubernátor. Většinou mají jméno po centru oblasti.[1]
  • 1 autonomní oblast (rusky: автономная область) Pravomocemi mezistupeň mezi oblastmi a autonomními okruhy. Jediným takovým subjektem je Židovská autonomní oblast, kde ovšem Židé tvoří méně než 1 % obyvatelsta.[1]
  • 4 autonomní okruhy (rusky: автономные округа, j. č. автономный округ) Mají nejnižší úroveň samosprávy v rámci subjektů RF. Mají vlastní zákonodárnou moc, vlastní území (které bez jejich souhlasu nelze měnit) a vlastní obyvatelstvo. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva. Ze čtyř autonomních okruhů jsou tři zároveň součástí jiného federálního subjektu (oblasti). Čukotský autonomní okruh je jediný, který není součástí jiného subjektu. Jméno je většinou odvozeno od významné etnické minority.[1]
  • 3 federální města (rusky: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst, ke kterým v roce 2014 přibyl krymský Sevastopol. Dle pravomocí jsou na úrovni oblastí. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu. V čele Moskvy a Petrohradu stojí starosta, v Sevastopolu pak gubernátor.[1]

Ústava nedává subjektům právo vystoupit z federace. Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak. Funkční období představitelu i parlamentů federálních subjektů je pětileté. V letech 1995 až 2005 byli představitelé subjektů voleni v přímých, rovných a tajných volbách obyvatelstvem daného subjektu. Poté byli jmenováni kandidáti nominovaní prezidentem federace a schválení parlamentem daného subjektu. Po protivládních protestech v letech 2011 a 2012 byla ve většině subjektů federace obnovena přímá volba (subjekty si mohou sami rozhodnout o způsobu dosazení do funkce). V roce 2015 pak bylo jejich volební období omezeno na pět let a né více než dvakrát za sebou.

Statut federálního subjektu (ústava) může bý změněn na základě dohody subjektu a federace, a dle federálních ústavních zákonů.[5] Vzájemné hranice mezi subjekty federace mohou být změněny jejich dohodou se souhlasem Rady federace.[6] Formálně jsou výlučné pravomoce federace mj.: ústava a uspořádání federace, federální zákony, federální rozpočet a daně, měna a společný trh, zahraniční vztahy, cla, ekonomický rozvoj, obrana a bezpečnost, zbrojní výroba, energetika a jaderná zařízení, soudnictví a federální infrastruktura. Ústava formálně přiznává subjektům federace ty pravomoce, které nejsou vylučně svěřeny federaci nebo nejsou sdílené.[7] Ve sdílené oblasti mají přednost federální zákony před regionálními.[8] Sdílené pravomoce mj. jsou: vztahy mezi federálními subjekty, vlastnictví a nakládání s půdou a nerostným bohatstvím, ochrana lidským práv a práv minorit, ochrana přírody, kultura, zdravotnictví, ochrana rodiny, sociální zabezpečení, řešení mimořádných událostí, daně, legislativa pro vybrané oblasti (správní, procesní, pracovní, rodinná, bytová, pozemková, vody a lesů), ochrana tradičního místa, způsobu života a zvyků malých komunit, soudní, právní a bezpečností systém, vnitřní i vnější ekonomické vztahy a naplňování mezinárodních dohod uzavřených federací.[9]

Přehled území

Následující tabulka obsahuje všech 85 subjektů Ruské federace. Subjekty jsou primárně seřazeny podle jejich názvu a české abecedy. Lze je přeřadit podle typu, příslušnosti k federálnímu okruhu, počtu obyvatel či rozlohy.

Číslo
na mapě
Kód ISOFederální subjektRuskyHlavní městoDruh subjektuPopulace
1.1.2020[10]
Rozloha (km²)[11]Federální okruh
1RU-ADAdygejskoАдыгеяMajkoprepublika463 0887 792Jižní
4RU-ALAltajská republikaАлтайGorno-Altajskrepublika220 18192 903Sibiřský
22RU-ALTAltajský krajАлтайскийBarnaulkraj2 317 153167 996Sibiřský
28RU-AMUAmurská oblastАмурскаяBlagověščenskoblast790 044361 913Dálněvýchodní
29RU-ARKArchangelská oblastАрхангельскаяArchangelskoblast1 136 535413 103Severozápadní
30RU-ASTAstrachaňská oblastАстраханскаяAstrachaňoblast1 005 78249 024Jižní
2RU-BABaškortostánБашкортостанUfarepublika4 038 151142 947Povolžský
31RU-BELBělgorodská oblastБелгородскаяBělgorodoblast1 549 15127 134Centrální
32RU-BRYBrjanská oblastБрянскаяBrjanskoblast1 192 49134 857Centrální
3RU-BUBurjatskoБурятияUlan-Uderepublika985 937351 334Dálněvýchodní
20RU-CEČečenskoЧеченскаяGroznýrepublika1 478 72616 165Severokavkazský
74RU-CHEČeljabinská oblastЧелябинскаяČeljabinskoblast3 466 36988 529Uralský
87RU-CHUČukotský autonomní okruhЧукотскийAnadyrautonomní okruh50 288721 481Dálněvýchodní
21RU-CUČuvašskoЧувашскаяČeboksaryrepublika1 217 81818 343Povolžský
5RU-DADagestánДагестанMachačkalarepublika3 110 85850 270Severokavkazský
27RU-KHAChabarovský krajХабаровскийChabarovskkraj1 315 643787 633Dálněvýchodní
19RU-KKChakasieХакасияAbakanrepublika534 26261 569Sibiřský
86RU-KHMChantymansijský autonomní okruh – JugraХанты‑Мансийский — ЮграChanty-Mansijskautonomní okruh1 674 676534 801Uralský
6RU-INIngušskoИнгушетияMagasrepublika507 0613 123Severokavkazský
38RU-IRKIrkutská oblastИркутскаяIrkutskoblast2 391 193774 846Sibiřský
37RU-IVAIvanovská oblastИвановскаяIvanovooblast997 13521 437Centrální
89RU-YANJamalo-něnecký autonomní okruhЯмало‑НенецкийSalechardautonomní okruh544 444769 250Uralský
76RU-YARJaroslavská oblastЯрославскаяJaroslavloblast1 253 38936 177Centrální
7RU-KBKabardsko-BalkarskoКабардино‑БалкарскаяNalčikrepublika868 35012 470Severokavkazský
39RU-KGDKaliningradská oblastКалининградскаяKaliningradoblast1 012 51215 125Severozápadní
8RU-KLKalmyckoКалмыкияElistarepublika271 13574 731Jižní
40RU-KLUKalužská oblastКалужскаяKalugaoblast1 002 57529 777Centrální
91RU-KAMKamčatský krajКамчатскийPetropavlovsk-Kamčatskijkraj313 016464 275Dálněvýchodní
9RU-KCKaračajevsko-ČerkeskoКарачаево‑ЧеркесскаяČerkeskrepublika465 52814 277Severokavkazský
10RU-KRKarelská republikaКарелияPetrozavodskrepublika614 064180 520Severozápadní
42RU-KEMKemerovská oblastКемеровскаяKemerovooblast2 657 85495 725Sibiřský
43RU-KIRKirovská oblastКировскаяKirovoblast1 262 402120 374Povolžský
11RU-KOKomijská republikaКомиSyktyvkarrepublika820 473416 774Severozápadní
44RU-KOSKostromská oblastКостромскаяKostromaoblast633 38560 211Centrální
23RU-KDAKrasnodarský krajКраснодарскийKrasnodarkraj5 675 46275 485Jižní
24RU-KYAKrasnojarský krajКрасноярскийKrasnojarskkraj2 866 2552 366 797Sibiřský
91-KrymКрымSimferopolrepublika1 912 62226 081Jižní
45RU-KGNKurganská oblastКурганскаяKurganoblast827 16671 488Uralský
46RU-KRSKurská oblastКурскаяKurskoblast1 104 00829 997Centrální
47RU-LENLeningradská oblastЛенинградскаяPetrohradoblast1 875 87283 908Severozápadní
48RU-LIPLipecká oblastЛипецкаяLipeckoblast1 139 37124 047Centrální
49RU-MAGMagadanská oblastМагаданскаяMagadanoblast140 149462 464Dálněvýchodní
12RU-MEMarijskoМарий-ЭлJoškar-Olarepublika679 41723 375Povolžský
13RU-MOMordvinskoМордовияSaranskrepublika790 19726 128Povolžský
50RU-MOSMoskevská oblastМосковскаяMoskvaoblast7 690 86344 329Centrální
77RU-MOWMoskvaМоскваMoskvafederální město12 678 0792 561Centrální
51RU-MURMurmanská oblastМурманскаяMurmanskoblast741 404144 902Severozápadní
83RU-NENNěnecký autonomní okruhНенецкийNarjan-Marautonomní okruh44 111176 810Severozápadní
52RU-NIZNižněnovgorodská oblastНижегородскаяNižnij Novgorodoblast3 202 94676 624Povolžský
53RU-NGRNovgorodská oblastНовгородскаяVeliký Novgorodoblast596 50854 501Severozápadní
54RU-NVSNovosibirská oblastНовосибирскаяNovosibirskoblast2 798 170177 756Sibiřský
55RU-OMSOmská oblastОмскаяOmskoblast1 926 665141 140Sibiřský
57RU-ORLOrelská oblastОрловскаяOreloblast733 49824 652Centrální
56RU-OREOrenburská oblastОренбургскаяOrenburgoblast1 956 835123 702Povolžský
58RU-PNZPenzenská oblastПензенскаяPenzaoblast1 305 56343 352Povolžský
90RU-PERPermský krajПермскийPermkraj2 599 260160 236Povolžský
78RU-SPEPetrohradСанкт-ПетербургPetrohradfederální město5 398 0641 403Severozápadní
25RU-PRIPřímořský krajПриморскийVladivostokkraj1 895 868164 673Dálněvýchodní
60RU-PSKPskovská oblastПсковскаяPskovoblast626 11555 399Severozápadní
62RU-RYARjazaňská oblastРязанскаяRjazaňoblast1 108 84739 605Centrální
61RU-ROSRostovská oblastРостовскаяRostov na Donuoblast4 197 821100 967Jižní
14RU-SASachaСахаJakutskrepublika971 9963 083 523Dálněvýchodní
65RU-SAKSachalinská oblastСахалинскаяJužno-Sachalinskoblast488 25787 101Dálněvýchodní
63RU-SAMSamarská oblastСамарскаяSamaraoblast3 179 53253 565Povolžský
64RU-SARSaratovská oblastСаратовскаяSaratovoblast2 421 895101 240Povolžský
84-SevastopolСевастопольSevastopolfederální město449 138864Jižní
15RU-SESeverní Osetie-AlanieСеверная Осетия‑АланияVladikavkazrepublika696 8377 987Severokavkazský
67RU-SMOSmolenská oblastСмоленскаяSmolenskoblast934 88949 779Centrální
26RU-STAStavropolský krajСтавропольскийStavropolkraj2 803 57366 160Severokavkazský
66RU-SVESverdlovská oblastСвердловскаяJekatěrinburgoblast4 310 681194 307Uralský
68RU-TAMTambovská oblastТамбовскаяTambovoblast1 006 74834 462Centrální
16RU-TATatarstánТатарстанKazaňrepublika3 902 64267 847Povolžský
70RU-TOMTomská oblastТомскаяTomskoblast1 079 271314 391Sibiřský
71RU-TULTulská oblastТульскаяTulaoblast1 466 12725 679Centrální
72RU-TYUŤumeňská oblastТюменскаяŤumeňoblast3 756 536160 122Uralský
17RU-TYTuvaТываKyzylrepublika327 383168 604Sibiřský
69RU-TVETverská oblastТверскаяTveroblast1 260 37984 201Centrální
18RU-UDUdmurtskoУдмуртскаяIževskrepublika1 500 95542 061Povolžský
73RU-ULYUljanovská oblastУльяновскаяUljanovskoblast1 229 82437 181Povolžský
34RU-VGGVolgogradská oblastВолгоградскаяVolgogradoblast2 491 036112 877Jižní
35RU-VLGVologdská oblastВологодскаяVologdaoblast1 160 445144 527Severozápadní
36RU-VORVoroněžská oblastВоронежскаяVoroněžoblast2 324 20552 216Centrální
33RU-VLAVladimirská oblastВладимирскаяVladimiroblast1 358 41629 084Centrální
79RU-YEVŽidovská autonomní oblastЕврейскаяBirobidžanautonomní oblast158 30536 271Dálněvýchodní
92RU-ZABZabajkalský krajЗабайкальскийČitakraj1 059 700431 892Dálněvýchodní
RuskoРоссияMoskva146 748 59017 125 191
Číselné kódy subjektů Ruska[11] (bez Krymu a Sevastopolu)

Změny

Původní dělení na 89 subjektů (dle ústavy z 1993) je postupně zjednodušováno slučováním. K 1. prosinci roku 2005 bylo v Ruské federaci 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (17.12.2001 №6-ФКЗ) byly Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v Permský kraj. Od 1. ledna 2007 klesl počet subjektů na 86: Evencký (88) a Tajmyrský autonomní okruh (84) se staly součástí Krasnojarského kraje. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu Kamčatský kraj. 1. ledna 2008 byl Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučen s okolní Irkutskou oblastí. K 1. březnu 2008 se Čitská oblast s Aginským burjatským autonomním okruhem sloučily do Zabajkalského kraje.

Podle vládních plánů má slučování pokračovat: autonomní okruhy by měly zcela zaniknout (např. Něnecký autonomní okruh by se měl stát integrální součástí Archangelské oblasti), diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí (Petrohrad a Leningradská oblast, Moskva a Moskevská oblast) či o slučování menších oblastí (např. Pskovská a Novgorodská oblast), nejistý osud má i Židovská autonomní oblast.

Datum schváleníÚčinnost odZměna
7. prosince 20031. prosince 2005Permská oblast a Komi-Permjacký autonomní okruh sloučeny do Permského kraje
17. dubna 20051. ledna 2007Krasnojarský kraj, Evencký autonomní okruh a Tajmyrský autonomní okruh sloučeny do Krasnojarského kraje
23. října 20051. července 2007Kamčatská oblast a Korjacký autonomní okruh sloučeny do Kamčatského kraje
16. dubna 20061. ledna 2008Irkutská oblast a Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučeny do Irkutské oblasti
11. března 20071. března 2008Čitská oblast a Aginský burjatský autonomní okruh sloučeny do Zabajkalského kraje
1. července 2012Rozšíření města Moskva začleněním části Moskevské oblasti (Leninský, Naro-Fominský a Podolský správní okruh)
18. března 2014Připojení republiky Krym a města Sevastopol
28. září 2018Úprava hranice mezi Ingušskem a Čečenskem

18. března 2014 byla v Moskvě v důsledku krymské krize podepsána dohoda o připojení dvou nových subjektů k Ruské federaci: Republiky Krym a Federálního města Sevastopol. Dohodu podepsali ruský prezident Putin, samozvaný krymský "premiér" Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda nelegitimního krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.[12] V rámci dohody bylo stanoveno přechodné období potřebné k plnému začlenění obou subjektů do Ruské federace, které mělo trvat do 1. ledna 2015.[13] Rusko tak Krym včetně Sevastopolu anektovalo, Západ ani Ukrajina to však nepovažuje za legální a legitimní vzhledem k porušení mezinárodních dohod a ukrajinské ústavy.

V květnu 2020 ohlásili gubernátoři Archangelské oblasti a Něneckého autonomního okruhu (který je zároveň součástí Archangelské oblasti a jehož rozpočet je závislý na příjmu z těžby ropy) plán sloučit oba federální subjekty. Jako důvod uvedly pád cen ropy v důsledku pandemie nemoci COVID-19. Toto rozhodnutí bylo následně odvoláno pro nesouhlas veřejnosti.[14][15]

Mapy změn v letech 1994 až 2012
1994
2005
2007
2008
2012
     Republiky
     Kraje
     Oblasti
     Federální města
     Autonomní oblasti
     Autonomní okruhy

Odkazy

Reference

  1. RUSSELL, Martin. Russia's constitutional structure: Federal in form, unitary in function [online]. Říjen 2015 [cit. 2022-05-08]. Česky: Ruské ústavní uspořádání: Formálně federální, fakticky unitární. Dostupné online. ISBN 978-92-823-8022-2. DOI 10.2861/664907. (anglicky)
  2. HEINEMANN-GRÜDER, Andreas. Föderalismus in Russland [online]. Bundeszentrale für politische Bildung, 26. března 2018 [cit. 2022-05-08]. Česky: Federalismus v Rusku. Dostupné online.
  3. Od roku 2013 je moskevský starosta opět volen přímo.
  4. Ústava Ruské federace. Čl. 66 odst. 1.
  5. Ústava Ruské federace. Čl. 66 odst. 5.
  6. Ústava Ruské federace. Čl. 67 odst. 3.
  7. Ústava Ruské federace. Čl. 73, 76.
  8. Ústava Ruské federace. Čl. 72, 73, 76.
  9. Ústava Ruské federace. Čl. 72.
  10. Оценка численности постоянного населения на 1 января 2020 года и в среднем за 2019 год [online]. Ruský statistický úřad Rosstat (Росстат) [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (rusky)
  11. Распределение земель Российской Федерации по категориям в разрезе субъектов Российской Федерации (на 1 января 2019 года, тыс. га) [online]. The Federal Service for State Registration, Cadastre and Cartography [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (rusky)
  12. Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [online]. BBC.com, 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Kremlin.ru. Договор между Российской Федерацией и Республикой Крым о принятии в Российскую Федерацию Республики Крым и образовании в составе Российской Федерации новых субъектов (Treaty Between the Russian Federation and the Republic of Crimea on Ascension to the Russian Federation of the Republic of Crimea and on Establishment of New Subjects Within the Russian Federation)
  14. Russian Regions to Become Single Federal Subject in Decade-First [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ANTONOVA, Elizaveta. The head of the Nenets Autonomous District declared refusal to unite with the Arkhangelsk region [online]. 2 July 2020 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (rusky)

Literatura

  • HEINEMANN-GRÜDER, Andreas. Der heterogene Staat. Föderalismus und regionale Vielfalt in Russland. [s.l.]: Berliner Wissenschafts-Verlag, 2000. 459 s. ISBN 978-3870618933. (německy) Česky: Heterogenní stát. Federalismus a regionální rozmanitost v Rusku.
  • RUSSELL, Martin. Russia's constitutional structure: Federal in form, unitary in function [online]. Říjen 2015 [cit. 2022-05-08]. Česky: Ruské ústavní uspořádání: Formálně federální, fakticky unitární. Dostupné online. ISBN 978-92-823-8022-2. DOI 10.2861/664907. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.