Ufa

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačova. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatoustské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Stalo se jedním z opěrných bodů Československých legií. [3]Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, podnik UMPO - součást NPO Saturn - výroba plynových turbín,[4] dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.

Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.

V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[5]

Zhruba polovinu z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 8 divadel, 27 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.

Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Považováno za hlavní město ruského rapu.

• FK Ufa – fotbalový klub založený 23. prosince 2010[6]
• Salavat Yulaev – hokejový klub hrající v KHL

• Ankara, Turecko
• Halle, Sasko
• Las Pinas, Filipíny
• Nur-Sultan, Kazachstán (2010)

• Sergej Dovlatov (1941–1990), ruský spisovatel a novinář
• Elvira Nabiullinová (1963), ruská ekonomka a politička
• Igor Kravčuk (1966), ruský a sovětský obránce v ledním hokeji
• Děnis Afinogenov (1974), ruský profesionální hokejista
• Zemfira (1976), ruská zpěvačka, muzikantka, básnířka a skladatelka
• Sophie Milman (1984), ruská jazzová zpěvačka žijící v Kanadě
• Daniil Kvjat (1994), ruský automobilový závodník
• Morgenshtern (1998), ruský rapper

• 
  Na obrázku je vidět obchodní pasáž "Gostinnyj dvor" z roku 1825, hotel "Holiday inn" a nové apartmány.
• 
  Centrum města
• 
  Ufa na začátku 20. století.
  foto: Sergej Prokudin-Gorskij
• 
  Etnografické a archeologické muzeum
• 
  Puškinova ulice v historickém jádru města je v této části zastavena budovami převážně z 19. století
• 
  Historická budova z poloviny 19. století na Leninově ulici v historickém jádru města
• 
  Secesní budova z roku 1907, nacházející se v centru města