Čita

Čita ; Чита
	Panorama města
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°2′ s. š., 113°30′ v. d.
Časové pásmo	UTC+9[1]
Stát	Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Kraj	Zabajkalský
Administrativní dělení	4 městské rajóny
	; Zabajkalský kraj na mapě Ruska
	Čita
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	534 km²
Počet obyvatel	347 088 (2017)[2]
Hustota zalidnění	650 obyv./km²
Správa
Vznik	1653
Oficiální web	www.admin.chita.ru
Telefonní předvolba	+7 (30 22)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čita (rusky Чита) je město v Rusku na dálném východě. Bylo centrem stejnojmenné oblasti, nyní je součástí Zabajkalského kraje. Leží na soutoku řeky Čita a Ingoda asi 700 km východně od Irkutsku. Žije zde přibližně 347 tisíc[2] obyvatel.

Historie

Město bylo založeno už roku 1653 jako malá osada, roku 1690 zde byla vystavěna pevnost a od roku 1851 má městská práva. Po roce 1825 sem byli posláni do vyhnanství někteří děkabristé, carovi odpůrci. Od roku 1903 je napojena na Transsibiřskou magistrálu, což zapříčinilo ekonomický růst. Za revoluce roku 1905 zde bylo organizováno ozbrojené povstání, které vedli Viktor Kurnatovskij, Ivan Babuškin a Anton Kotljuško-Valjušanič. Od roku 1917 až do roku 1920 ovládali město a magistrálu v okolí českoslovenští legionáři. [3]Ve 20. letech 20. století byla Čita krátce hlavním městem Dálnovýchodní republiky.

Obyvatelstvo

1885 – 5 728
1897 – 11 480
2002 – 316 643
2010 – 323 964[4]

Zajímavosti

Město se objevilo ve filmu Bílé peklo / Tak daleko, kam mě nohy donesou (Režie: Hardy Martins).

Galerie

Panorama města
Železniční zastávka ve městě v roce 1910
Znak města a oblasti 1913

Partnerská města

Abilene, Texas, Spojené státy americké (1996)
Čojbalsan, Mongolsko (1996)
Čita, Japonsko (1994)
Man-čou-li, Čína (1999)
Ulan-Ude, Rusko (2011)

Odkazy

Reference

Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
Dostupné online. [cit. 2017-07-31]
PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.25, 30 - 137, 140 - 148
Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čita na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)

[67abb81982c42e820fb6172a73ff824ede55aaa7-2] Dostupné online. [cit. 2017-07-31]

[3] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.25, 30 - 137, 140 - 148

[4] Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)