Rjazaň

Počátky města se datují do roku 1095, kdy ruští osadníci, pravděpodobně na popud černigovského knížete Jaroslava Svjatoslaviče († 1129), přišli do oblasti, obývané dříve mordvinskými kmeny a založili v místech, kde se stékají říčky Trubež a Lybeď před ústím do Oky, hradiště, zvané Perejaslavl-Rjazanskij (Переяславль-Рязанский). Od poloviny 12. století existovalo už samostatné Rjazaňské knížectví; jeho sídlem však bylo hradiště Rjazaň, dnešní Staraja Rjazaň (Старая Рязань), ležící u Spasska, 50 km jihovýchodně od města nynějšího. V roce 1198 se Rjazaň stala sídlem pravoslavného biskupství.

Rjazaň byla prvním z ruských měst, kde se objevili Batuchanovi Mongolové a a po šestidenním krvavém boji byla 21. prosince 1237 vypleněna. Město sice brzy obnovili, ale původní nádhery a významu už nedosáhlo; biskupství a posléze i knížecí dvůr se přesunuly do Perejaslavle Rjazaňské, kudy procházela důležitá obchodní cesta. Stará Rjazaň postupně zpustla. Největšího významu dosáhlo rjazaňské knížectví ve druhé polovině 14. století za vlády knížete Olega Ivanoviče, kdy na čas konkurovalo sousednímu knížectví moskevskému. Za Olegových nástupců se rjazaňská země postupně dostala pod moskevský vliv a její samostatnost definitivně skončila roku 1521 dosazením moskevského místodržícího do Perejaslavle. Roku 1778 došlo k přejmenování Perejaslavlu na Rjazaň a zřízení Rjazaňské gubernie. V roce 1918 došlo ke zřízení první vysoké školy; 26. září 1937 byla ustavena Rjazaňská oblast.

• Kruševac, Srbsko
• Loveč, Bulharsko
• Münster, Německo
• Omiš, Chorvatsko
• Sü-čou, Čína

• Olga Kaliturinová (* 1976), ruská atletka, skokanka do výšky.
• Andrej Markov (1856–1922), ruský matematik.
• Ivan Pavlov (1849–1936), ruský fyziolog, psycholog a lékař.
• Irina Simaginová (* 1982), ruská atletka, dálkařka.
• Leonidas Zvist (1847–1920), básník, spisovatel