Volgograd

Bělogvardějský generál Wrangel v Caricynu 15. října 1919

Trosky Stalingradu po německém útoku

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Sary-Su („žlutá voda/řeka“) nebo Sary-Sin („žlutý ostrov“). Její účel bylo hlídat často nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[4] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad.

Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[5] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město-hrdina a ocenil jej také britský král Jiří VI.

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název titulu hrdého města. V současnosti by údajně mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[6] Titul se tak bude moci užívat na základě rozhodnutí z r. 2013 po šest dní v roce během významných výročí, např. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu. V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[7]

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

• Sarepta na Volze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volgograd na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Rozsáhlá fotogalerie — zvláště z místního muzea a Mamajevova návrší se sochou Matky Rusi