Anadyr

V první polovině 17. století dorazily do oblasti budoucího Anadyru první ruští průzkumníci a objevili první domorodé národy na Čukotce. V lednu 1649 se zbytky Děžněvovy expedice (rozptýlené bouří a vržené na jižní pobřeží Čukotky) dostaly k ústí řeky Anadyr. Poté, co tam přezimovali, šli 18 km podél řeky a postavili tam zimní chatu, kterou pojmenovali Anadyrský ostroh. V roce 1664 byl založen Nižněkolymský ostroh, který se stal spolu s Anadyrským ostrohem základnou pro další expedice. Děžněv uložil domorým národům v povodí řeky Anadyr povinnost platit jasak. Domorodé kmeny se vzpíraly jasaku a snažily se utíkat dál od Rusů a tím vznikly první kmenové války. Čukčové opouštěli oblast ruského vlivu a naopak Korjaci a Jukagiři hledali u Rusů ochranu před Čukči.

První expedice do povodí řeky Anadyr byly organizovány obchodníky, které nezajímala státní politika, ale získání mrožích klů a kožešin.

Roku 1729 byla podniknuta velká vojenská výprava pod vedením jakutského kozáka Afanasije Šestakova s cílem dalšího pokusu vnutit jasak Čukčům, ale výprava byla poražena. Ve 30. a 40. letech 18. století byly podnikány další pokusy o ovládnutí dalších domorodých kmenů. Ke konci 18. století se rozhodla i ruská vláda zasáhnout na Čukotce, na deset let odpustila Čukčům povinnost platit jasak, pokud pomohou s pacifikací ostatních kmenů. S příchodem vládních úředníků začali přicházet do oblasti řeky Anadyr také první ruští osadníci, nejen objevitelé a obchodníci.

3. srpna 1889 byla založena osada Novo-Mariinsk, počet obyvatel nové osady ale rostl pomaleji, než se předpokládalo. Až když se v osadě objevila ložiska zlata a v roce 1914 byla dostavěna rozhlasová stanice, která umožňovala rádiové spojení s městy Petropavlovsk, Ochotsk a Nome, začalo se do osady stěhovat více Rusů a populace začala vzrůstat.

Po ustanovení sovětské moci nad Kamčatkou a Čukotkou došlo v roce 1923 na přejmenování Novo-Mariinsku na Anadyr. V padesátých letech došlo k velkému rozvoji osady, budovaly se obytné čtyřpodlažní budovy. V roce 1961 se město stalo důležitým přístavem, vesnice se rozšiřovala i do tundry. V roce 1965 byl Anadyr povýšen na město. Roku 1973 byly v okolí Anadyru nalezeny ropná ložiska.

Vývoj počtu obyvatel udává graf níže.

Město je důležitým přístavem Beringova moře. Nachází se zde také letiště.