Birobidžan
Birobidžan (rusky Биробиджан; v jidiš ביראָבידזשאן) je město na ruském Dálném východě – na jižní Sibiři, nedaleko čínských hranic. Je hlavním městem Židovské autonomní oblasti. Žije zde přibližně 74 tisíc[2] obyvatel.
Birobidžan Биробиджан ביראָבידזשאַן | |
---|---|
Birobidžanské nádraží | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°47′ s. š., 132°56′ v. d. |
Nadmořská výška | 80 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+10[1] |
Stát | Rusko |
federální okruh | Dálněvýchodní federální okruh |
oblast | Židovská autonomní oblast |
Židovská autonomní oblast na mapě Ruska | |
Birobidžan | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 169,4 km² |
Počet obyvatel | 73 623 (2018)[2] |
Hustota zalidnění | 434,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Alexandr Sergejevič Golovatyj |
Vznik | 1915 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+7)42622 |
PSČ | 679002–679017 |
Označení vozidel | 79 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Název města je složeninou jmen dvou řek – Biry, která jím protéká, a Bidžanu, tekoucího západní částí Židovské AO. Sídlo vzniklo kolem železniční stanice na Transsibiřské magistrále roku 1915 a původně se jmenovalo Tichonkaja. Jeho rozvoj nastal až na přelomu 20. a 30. let po zřízení Židovské autonomní oblasti, která byla produktem komunistického plánu na podporu židovské národnostní entity, která bude mít vlastní republiku v rámci SSSR. Plánovaná existence Židovské republiky (nikdy však nepřekročila status autonomní oblasti) a podpora jidiš kultury měla být protiváhou sionismu a tak omezit vystěhovalectví židů do Palestiny. V roce 1937 byl Birobidžan povýšen na město a stal se centrem židovské oblasti. Do Birobidžanu se dokonce stěhovali židé ze zahraničí, nejméně tisíc židovských rodin přišlo ze Severní i Jižní Ameriky. Projekt se však nepodařilo dotáhnout do konce, částečně kvůli Stalinovi a pronásledování židů a židovské kultury, které na sklonku svého života Stalin vyvolal. Židé, kteří nikdy netvořili většinu obyvatelstva v autonomní oblasti ani v Birobidžanu, se raději odstěhovali do atraktivnějších velkých měst, kde mohli snáze splynout s okolím, nebo emigrovali.[3][4]
Ačkoliv po roce 1991 byla opět obnovena činnost některých dříve zakázaných židovských institucí, dnes žije v Birobidžanu Židů jen málo, sotva desetina jejich počtu ze 40. let. Přesto někteří z nich zastávají významné postavení, například Alexandr Aronovič Vinnikov, bývalý starosta Birobidžanu a později gubernátor celé autonomní oblasti.
Doprava
Nejdůležitější dopravní tepnou celé oblasti je Transsibiřská magistrála.
Kultura
Ve městě je židovské kulturní centrum a jidiš divadlo (dočasně zrušené na počátku 50. let a obnovené v 70. letech 20. století). Vycházejí noviny a vysílá rádio v jidiš. V roce 2003 byl natočen dokumentární film „L'chajim, soudruhu Staline“, popisující vznik celé oblasti a její osídlení Židy z celého Sovětského svazu. Vzhledem k tomu, že původní vedení města bylo převážně ateistické, současná synagoga v Birobidžanu byla postavena až v roce 2004.
Odkazy
Reference
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
- 'Sad And Absurd': The U.S.S.R.'s Disastrous Effort To Create A Jewish Homeland. Fresh Air [online]. 7. září 2016 [cit. 2017-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- SHNEER, David. Birobidzhan. In: The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Birobidžan na Wikimedia Commons
- video o historii a současnosti židovské komunity na Youtube