Čuvašsko

Severní hranici země tvoří řeka Volha, západní hranici pak převážně řeka Sura. Většina území republiky se rozkládá v Povolžské pahorkatině. Další významné řeky jsou Bula a Kubňa.

V 8. století bylo území dnešního Čuvašska osídleno předchůdci Bulharů, tzv. Volžskými bulhary, časem vznikl kmenový svaz bulharů a dalších ugrofinských kmenů. V polovině 13. století bylo území dobyto mongolským chanátem a obsazeno. To mělo za následek hromadné přestěhování Bulharů na pravý břeh řeky Volhy a jejich postupné sloučení s ugrofiny do Čuvašského národa. Jejich jazyk patří do skupiny turkických jazyků, do altajské větve. Stejně jako ostatní malé státy, Čuvašsko se připojilo v 16. století k Rusku, a zažilo také znevolňování svých obyvatel a násilnou rusifikaci. Následovala série protiruských povstání. Jejich důsledkem bylo uvolnění situace, zrušení nevolnictví na konci 19. století a pomalý hospodářský růst a rozvoj. Na školách se začalo vyučovat čuvašsky, došlo k uvědomění národa. V roce 1920 byla ustanovena sovětská moc a začaly vznikat sověty. Roku 1925 vznikla Čuvašská ASSR, od roku 1991 se používá současný název.

Obyvatelé jsou Čuvaši (70 %) a Rusové (24 %). Kromě těchto dvou národnostních skupin existuje ještě malá menšina Tatarů. Většina obyvatel jsou pravoslavní křesťané.

Hospodářství země je založeno na zemědělství i průmyslu. Pěstují se obiloviny, chmel, tabák a brambory. Zastoupen je dřevozpracující průmysl, ale také elektrotechnický a strojnický. Sídlem průmyslu je hlavní město Čeboksary.

Jediné letiště je v hlavním městě, kde je i přístav. Ze západu, z Moskvy vede na východ, do Kazaně stěžejní železniční trať, asi 150 km tratě prochází územím Čuvašska. Z ní vedou také dvě odbočky, do hlavního města a do Mordvinské AR. Silniční doprava není rozvinuta, hlavní silniční spojení jsou mezi hlavním městem, Kazaní a Saranskem.

• Čeboksary (hlavní město)
• Alatyr
• Kanaš (žel. uzel)
• Šumerľa