Murmanská oblast

Murmanská oblast (rusky Мурманская область [Murmanskaja oblasť]) je oblast na severozápadě Ruska. Byla založena 28. května 1938. Má rozlohu 144 900 km². Má 864 600 obyvatel (2006). Hlavním městem je Murmansk. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.

Murmanská oblast
Мурманская область
Mapa Murmanské oblasti

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoMurmansk
Souřadnice68°2′ s. š., 34°34′ v. d.
Rozloha144 902 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel864 607
Hustota zalidnění6 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové 85,2 %, Ukrajinci 6,4 %, Bělorusové 2,3 %, Tataři 0,9 %, Karelové 0,2 %, Sámové 0,2 %
Správa regionu
Nadřazený celekRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky19 okresů
Vznik1938
GubernátorMartina Kovtun
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-MUR
Označení vozidel51
Oficiální webgov-murman.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická poloha

Oblast se rozkládá na poloostrově Kola a jihozápadní část na přilehlé pevnině (Kovdorský okres). Z větší části leží za severním polárním kruhem. Hraničí v rámci Ruska s Karelskou republikou na jihu, s Norskem (kraj Finnmark) na severozápadě a s Finskem (provincie Laponsko) na západě. Pobřeží omývá na severu Barentsovo moře a na jihovýchodě Bílé moře.

Přírodní podmínky
Krajina u Kolského zálivu

Klima

Podnebí je v jižní části mírné přímořské a v severní části subarktické, zmírňované vlivem teplého Golfského proudu. Ten umožňuje celoroční splavnost okolních moří. Zima je dlouhá, ale ne příliš tuhá. Průměrná teplota v lednu dosahuje -8 až -13 °С. V zimě je charakteristická polární noc (10. prosince – 8. ledna) a v létě polární den (27. května – 18. července). Léto je krátké a chladné, průměrná teplota v červenci je 8 až 14 °C. Průměrné roční množství srážek je od 350 do 1000 mm (v horských oblastech).

Vodní zdroje

Říční síť je hustá. Řeky patří k úmořím Barentsova a Bílého moře a vyznačují se peřejemi a jsou bohatým zdrojem hydroenergie. V dávné minulosti byl celý poloostrov pokryt ledovcem. Poté, co ledovec roztál, zůstaly na zemském povrchu mnohé rýhy a prohlubně. Proto je v oblasti mnoho řek a jezer. Nejdelší řekou je Ponoj. Do Bílého moře dále ústí Čapoma, Strelna, Varzuga, Kolvica, Umba, Niva a Kovda. Do Barentsova moře ústí Tuloma, Kola, Teriberka, Voroňja, Rynda, Harlovka, Varzina a Jokanga. Největší jezerem je Imandra. Další jezera jsou Kovdozero, Umbozero, Lovozero, Jenozero, Kolvické jezero, Vjalozero, Kanozero, Sergozero, Horní Ondomzero, Babje, Čudzjavr.

Půdy a flóra

Půdy jsou většinou podzolové, bažinaté a tundrové. Severní část vyplňuje tundra (20 % rozlohy), jižněji je lesotundra a na samém jihu severská tajga. Více než 30 % oblasti je porostlé lesy. Stromy na severu oblasti jsou často zakrslé (bříza, osika), dobře se zde daří smrku, setkáme se i s borovicí. Tundra je pokryta kobercem mechů a lišejníků. Roste zde mnoho jahod, borůvek, brusinek a jiných bobulí. Téměř 37 % oblasti tvoří bažiny.

Na území oblasti se nacházejí Chibinské hory – vedle Uralu jediný horský masív v evropské části Ruska, kam se každoročně sjíždí velké množství příznivců alpinismu.

Fauna

Fauna není moc pestrá, přičemž ta vodní je bohatší než suchozemská. Často tu potkáme lišky, kuny, hranostaje, zajíce, ondatry a norky. Můžeme narazit i na polární lišku, vlka, rosomáka nebo ledního medvěda. Žijí zde losi, sobi, poletušky slovanské a lumíci. Z ptáků je zde možné potkat polárního kura, polární sovu, tetřeva. V lesích létají hýlové a sýkorky. Je zde také mnoho čajek a jiných mořských ptáků. Jsou zde rodiště ryb (treska, mořský okoun, platýs, sleď, zubatka, kambala. Nacházejí se zde Laplandská a Kandalakšská rezervace.

Administrativní dělení

Murmanská oblast se dělí na 14 městských okruhů (z toho 7 uzavřených, (viz níže) a 6 rajónů:

  • Kandalakšský rajón
  • Kovdorský rajón
  • Kolský rajón
  • Lovozerský rajón
  • Pečengský rajón
  • Terský rajón

Obyvatelstvo

Murmanská oblast začala být masivněji osidlována až ve 20. století. Zatímco v roce 1926 zde žilo 23 000 lidí, po 2 .světové válce to byl již dvacetinásobek. Svého vrcholu dosáhlo osídlení těsně před rozpadem SSSR, kdy zde žilo přibližně 1 150 000 obyvatel. V posledních letech jejich počet postupně klesal na 865 000 v roce 2006.

Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Murmanská oblast.[2]

Národnostní složení
Sčítání 1926 Sčítání 1939 Sčítání 1959 Sčítání 1970 Sčítání 1979 Sčítání 1989 Sčítání 2002
Rusové 16 719 73,1 % 244 693 84,0 % 484 199 85,3 % 676 319 84,6 % 819 492 83,8 % 965 727 82,9 % 760 862 85,2 %
Ukrajinci 212 0,9 % 16 730 5,7 % 32 384 5,7 % 56 279 7,0 % 81 177 8,3 % 105 079 9,0 % 56 845 6,4 %
Bělorusové 121 0,5 % 4 039 1,4 % 19 996 3,5 % 29 449 3,7 % 34 330 3,5 % 38 794 3,3 % 20 335 2,3 %
Tataři 311 1,4 % 4 446 1,5 % 5 566 1,0 % 7 521 0,9 % 9 530 1,0 % 11 459 1,0 % 7 944 0,9 %
Sámové 1 708 7,5 % 1 755 0,6 % 1 687 0,3 % 1 715 0,2 % 1 565 0,2 % 1 615 0,1 % 1 769 0,2 %
Finové 1 697 7,4 % 4 317 1,5 % 1 197 0,2 % 751 0,1 % 710 0,1 % 590 0,05 % 426 0,05 %
Karelové 414 1,8 % 3 804 1,3 % 3 766 0,7 % 3 577 0,4 % 3 482 0,4 % 3 505 0,3 % 2 203 0,2 %
Ostatní 1 676 7,3 % 11 394 3,9 % 18 877 3,3 % 23 916 3,0 % 27 546 2,8 % 37 817 3,2 % 42 150 4,7 %

Sídla

Města jsou v následující tabulce vyznačena tučně, běžným písmem pak sídla městského typu. Hvězdičkou jsou označena tzv. uzavřená města.

Sídla s počtem obyvatel nad 5 000
(Odhad k 1. lednu 2007)
Murmansk (Мурманск) 317 500
Apatity (Апатиты) 62 600
Severomorsk* (Североморск) 53 700
Mončegorsk (Мончегорск) 49 400
Kandalakša (Кандалакша) 38 100
Kirovsk (Кировск) 30 600
Oleněgorsk (Оленегорск) 23 100
Kovdor (Ковдор) 19 700
Zapoljarnyj (Заполярный) 18 200
Poljarnyj* (Полярный) 16 800
Murmaši (Мурмаши) 15 700
Poljarnyje Zori (Полярные Зори) 15 600
Nikel (Никель) 15 400
Sněžnogorsk* (Снежногорск) 14 100
Zaozjorsk* (Заозёрск) 13 200
Gadžijevo* (Гаджиево) 12 500
Kola (Кола) 10 600
Rosljakovo (Росляково) 9 700
Revda (Ревда) 9 600
Zelenoborskij (Зеленоборский) 7 000
Viďajevo* (Видяево) 7 000
Alakurtti (Алакуртти) 6 700 (2003)
Moločnyj (Молочный) 5 700
Umba (Умба) 5 700
Safonovo (Сафоново) 5 100

Ekonomika

Dobře rozvinutý rybářský, hornický, chemický průmysl a průmysl barevných kovů.

Průmysl

Větší podniky v oblasti:

  • Apatit (Апатит) (Kirovsk) — výroba koncentrátu apatitu.
  • Kandalakšský hliníkový závod (Кандалакшский алюминиевый завод) (Kandalakša) — výroba hliníku.
  • Kolská společnost pro těžbu a zpracování barevných kovů (Кольская ГМК) (Mončegorsk, Zapoljarnyj) —výroba niklu, výroba mědi, kyseliny sírové.
  • Murmanské síťové loďstvo (Мурманский траловый флот) (Murmansk) — produkce ryb.

Energetika

Výrobu elektrické energie zabezpečuje Kolská atomová elektrárna a hydroelektrárny na řekách Tuloma (podvodní), Niva, Paz, Kovda a Voroňja. Dále se zde nachází Kislogubská přílivová elektrárna.

Od roku 2019 je ve výstavbě tzv. Kolská větrná farma, která bude dokončena v polovině roku 2022 a bude se skládat z 57 větrných turbín. Bude to největší arktická větrná elektrárna.[3]

Kolská hlubinná sonda

Unikátním objektem na území Murmanské oblasti je Kolská hlubinná sonda. Její hloubka převyšuje 12 km.

Turistika

V poslední době nabývá na významu ekologická turistika. Jsou to především zahraniční turisté, kteří si přejí strávit dovolenou v místech, kam dosud nevstoupila noha člověka (např. chata u Jokaňgy).

Silnice

Oblastí prochází federální silnice M-18 (Kola) ze Sankt Petěrburgu přes Petrozavodsk, Murmansk na hranice s Norskem dlouhá 1068 km.

Celkem je v oblasti 2566 km silnic, z toho 2472 km s tvrdým povrchem, včetně II kategorie (106 km), III kategorie (628 km).

Železnice

Oblastí prochází železniční trať ze Sankt Petěrburgu do Murmansku (Murmanská železniční magistrála) s odbočkami do Kovdoru, Mončegorsku a Nikelu. Silná je nákladní doprava, v osobní převažuje dálková. Na některých vedlejších tratích není osobní doprava provozována.

Nerostné bohatství

Mezi základní nerosty těžené v oblasti patří apatit. Prakticky všechen apatit (cenná surovina pro tvorbu fosforového substrátu) se těží v Murmanské oblasti.

Na druhém místě je to pak železná ruda (10% ruské těžby) a rudy mědi a niklu. Také se těží ropa v šelfu Barentsova moře.

Literatura

Odkazy

Reference
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Rusko nabízí v tající Arktidě milion hektarů zdarma, chce podpořit ekoturismus. iDNES.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (česky)
  3. Russia's first Arctic wind farm rises on stormy stretches outside Murmansk. The Independent Barents Observer [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.