Čeljabinsk

Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Žije zde přibližně 1,20 milionu[2] obyvatel (9. místo v Rusku) a jde o administrativní centrum Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (MoskvaVladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.

Čeljabinsk
Челябинск

vlajka
Poloha
Souřadnice55°9′ s. š., 61°24′ v. d.
Nadmořská výška220 m n. m.
Časové pásmoUTC+5[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhUralský
OblastČeljabinská
Administrativní dělení7 městských rajónů

Čeljabinská oblast na mapě Ruska
Čeljabinsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha500,9 km²
Počet obyvatel1 202 371 (2018)[2]
Hustota zalidnění2 400,4 obyv./km²
Správa
StarostaYevgeny Teftelev (2015–2018)
Vznik1736
Oficiální webwww.cheladmin.ru
Telefonní předvolba351
PSČ454000–454999
Označení vozidel74, 174 a 774
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Památník padlých československých legionářů v Čeljabinsku

Roku 1736 zde byla založena pevnost s názvem Čeljaba, která dala městu název. To vzniklo o několik desítek let později, v roce 1781. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center průmyslu ruského impéria a po revoluci předválečného Sovětského svazu.

Během občanské války a 1. sjezdu československého legionářského vojska na Rusi, se zde v květnu 1918 stal incident (způsobený těžkým zraněním legionáře 6. střeleckého pěšího olomouckého pluku "Hanáckého" vojína J. Ducháčka železem, vrženým z vlaku maďarským zajatcem) [3] mezi místním sovětem a československými legionáři, který byl jedním z hlavních sporů v počátku otevřeného boje bolševiků s československými legionáři.[4] Čeljabinsk byl tehdy dobyt legionáři dvakrát.[5] Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později došlo k jaderné havárii, ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila. Ve městě se nadále nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Čeljabinský bolid

Podrobnější informace naleznete v článku Čeljabinský meteor.

Dne 15. února 2013 v dopoledních hodinách dopadl poblíž města velký (podle nejvyšších odhadů až 17 metrů) meteoroid,[6] který při průletu atmosférou způsobil 9 výbuchů, tlaková vlna a doprovodný supersonický třesk pak způsobil poranění více než 1000 lidí a napáchal velké materiální škody (mimo jiné až 200 tisíc metrů čtverečních rozbitého tabulového skla). Svou jasností se jednalo o bolid. Pátrací letadla později nalezla kráter po meteoritu o průměru více než 8 metrů.

Obyvatelstvo

Ve městě žijí převážně Rusové (84 %), Tataři (5 %), Baškirové (3 %) a Ukrajinci (1 %).

Průmysl

Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní, nadále se zde nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Metro v Čeljabinsku, Tramvajová doprava v Čeljabinsku, Trolejbusová doprava v Čeljabinsku a Městská autobusová doprava v Čeljabinsku.

Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.

Památky

Katedrální chrám sv. Simeona
Svatotrojický chrám
  • Katedrální chrám sv. Simeona - sídlo eparchie pravoslavné církve
  • Svatotrojický pravoslavný chrám – založen roku 1911, postaven do roku 1914, zrušen roku 1930, obnoven roku 1990
  • Chrám Alexandra Něvského
  • Budova Jihouralské státní univerzity – založena roku 1943
  • Budova Státní opery – neoklasicistní budova z roku 1903, sochařská dekorace z období socialistického realismu
  • Budova divadla
  • Chrám Matky Boží s Odigitrijevským ženským klášterem
  • Kirovka - pěší zóna s několika historickými cihlovými domky

Osobnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Čeljabinsku.
  • Galina Starovojtová (1946–1998), reformní politička a aktivistka v oblasti lidských práv, zavražděna

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.24 - 25, 30 - 55, 61 - 66, 137, 140 - 148
  4. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 62–66.
  5. Vojta Holeček, Rudolf Medek: Za Svobodu, Pod vedením T.G. Masaryka, Sibiřská anabáze, Praha 1925
  6. http://www.exoplanety.cz/2013/02/16/nasa-odhadla-parametry-ruskeho-meteoritu-mel-17-metru/ - NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů!

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.