Tambovská oblast

Tambovská oblast (rusky Тамбо́вская о́бласть, Tambovskaja oblasť) je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku. Administrativním centrem je město Tambov. V roce 2020 se počet obyvatel pohyboval těsně nad hranicí jednoho milionu.

Tambovská oblast
Тамбовская область

znak
Geografie
Hlavní městoTambov
Souřadnice52°43′ s. š., 41°34′ v. d.
Rozloha34 300 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 006 748 (51, místo v Rusku)
Hustota zalidnění29,2 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové (96,5 %), Ukrajinci, Romové, Arméni a další
Náboženstvípřevážně pravoslaví
Správa regionu
Nadřazený celekRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky23 rajónů
Vznik1937
gubernátorAleksandr Nikitin (Jednotné Rusko)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-TAM, kód 68
Označení vozidel68
Oficiální webwww.tambov.gov.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Tambovská oblast se nalézá v evropské části Ruska a spadá pod Centrální federální okruh. Patří mezi menší administrativní celky Ruska (co do rozlohy zaujímá 63. místo). Rozkládá se ve vzdálenosti přibližně 400–500 km jihovýchodně od ruské metropole Moskvy. Sousedí s pěti dalšími oblastmi – Lipeckou, Rjazaňskou, Penzenskou, Saratovskou a Voroněžskou.

Oblast leží v středu Oksko-donské roviny, částečně do ní zasahuje i Středoruská vysočina. Má úrodnou černozemní půdu. Leží na rozvodí mezi Donem a Volhou – Tambovem protéká řeka Cna (povodí Oky, potažmo Volhy), zatímco řeky Voroněž a Biťug směřují na jih a ústí do Donu, stejně jako řeky Savala a Vorona (přítok Chopjoru) na východě oblasti.

Administrativní dělení

Oblast se člení na 7 městských okruhů a 23 rajónů, ve kterých se dále nachází 247 obcí. Vedle Tambova (293 000 obyv.) je dalším větším městem Mičurinsk (93 000), dále pak Rasskazovo, Moršansk, Kotovsk, Kirsanov a Uvarovo.

Historie

Původně byl Tambov sídlem rozlehlé gubernie (od roku 1796). Po několika vlnách územně-správních změn v počátcích SSSR vznikla Tambovská oblast vydělením z Voroněžské oblasti 27. září 1937.

Tambovské povstání v letech 1920–1921 bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.

Obyvatelstvo

Oblast během 20. století postihlo vylidňování venkova, které pokračuje i v 21. století. Počet obyvatel se v roce 2005 odhadoval na 1 144 800[2], v roce 2020 to bylo již jen 1 006 700.

  • Narození: 9911(2007)
  • Úmrtí: 19 537(2007)[3]
  • Obyvatel žijících ve městech: 57,2 %
  • Obyvatel žijících na venkově: 42,8 %
  • Roční přírůstek obyvatel: 0,2 %

Národnostní složení

Oblast patří v rámci Ruska mezi národnostně homogenní: 96,5 % tvořili v roce 2002 Rusové, zbytek menšiny zastoupená každá méně než 1 % (Ukrajinci, Romové, Arméni, Tataři aj.)

Průmysl a doprava

Oblast spadá pod Centrálně-černozemní ekonomický rajón. V průmyslu převažuje potravinářství a strojírenství. Oblastí prochází ropovod Družba.

Přes Mičurinsk na západě oblasti vede hlavní železniční tah JIhovýchodní dráhy Moskva – Rostov na Donu. Zbývající tratě jsou neelektrifikované a vedou ve směru Mičurinsk – Tambov – Saratov a Tambov – Balašov.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tambov Oblast na anglické Wikipedii a Тамбовская область na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Number of de-jure (resident) population on subjects of Russian Federation
  3. Archivovaná kopie. www.invest-tambovregion.ru [online]. [cit. 2008-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.