Chabarovský kraj

Chabarovský kraj (rusky Хаба́ровский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře a nejsevernější části Japonského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

Chabarovský kraj
Хабаровский край
Krajina mezi Vaninem a Lidogou

znak
Geografie

Chabarovský kraj na mapě Ruska
Hlavní městoChabarovsk
Souřadnice54°48′ s. š., 136°50′ v. d.
Rozloha787 600 km²[1]
Časové pásmoUTC+10[2]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 343 869 (X/2010[3] )
Hustota zalidnění1,71 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové 91,8 %, Ukrajinci 2,1 %, Nanajci 0,8 %, Tataři a další[4]
NáboženstvíPravoslavné křesťanství, tradiční animistická náboženství
Správa regionu
Nadřazený celekRusko Rusko
Druh celkukraj
Podřízené celky17 rajónů, 2 městské okruhy
Vznik1938
GubernátorSergej Furgal[5]
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel27
Oficiální webwww.khabkrai.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chabarovský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje. Hlavní městem je Chabarovsk, který je druhým největším městem ruského dálného východu po Vladivostoku. V kraji žilo k roku 2010 1 343 869 obyvatel.

Geografie

Kraj sousedí na severu s Magadanskou oblastí, na západě s Republikou Sacha a Amurskou oblastí, na jihu s s Židovskou autonomní oblastí, Čínou a Přímořským krajem. Na východě od něj, za Tatarským průlivem, leží ostrov Sachalin. Ke kraji patří i některé ostrovy, z nichž největší jsou Šantarské ostrovy.

Na jihu Chabarovského kraje se nachází pohoří Sichote Aliň, které vybíhá z Přímořského kraje. Severně od něj se rozkládá rozsáhlá Dolnoamurská nížina. Leží v ní množství jezer, většinou propojených průtoky s Amurem. Sever kraje je hornatý a je zde v pohoří Suntar Chajata i jeho nejvyšší hora Berill (2 933 m).

Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.

Sídla

Tabulka níže uvádí největší sídla v Chabarovském kraji podle sčítání v r. 2010[6] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Sídlopočet obyvatel
Chabarovsk577 668
Komsomolsk na Amuru263 906
Amursk42 977
Sovětskaja Gavaň27 712
Nikolajevsk na Amuru22 772

Hospodářství

Průmysl loďařský, hutnictví železných kovů, těžba uhlí a barevných kovů, průmysl chemický a biochemický, rybný. Hlavními průmyslovými centry jsou velká města.

Pěstují se především obilniny (oves, ječmen, pšenice), dále sója a brambory.

Dopravní tepnou je Transsibiřská magistrála na jihu a Bajkalsko-amurská magistrála v centrální části kraje. Významná je námořní doprava (přístavy Vanino, Nikolajevsk na Amuru a Amursk) a říční doprava po Amuru. V Chabarovsku je celostátně významné letiště a ve velkých městech jsou letiště místního významu.

Odkazy

Reference

  1. Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (rusky)
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  3. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
  4. Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
  5. Сергей Фургал вступил в должность губернатора Хабаровского края [online]. Губерния [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (rusky)
  6. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.