Voroněž

Voroněž (rusky Воро́неж (mužský rod) s výslovností [vɐˈronʲɪʂ]IPA) je město na jihozápadě evropské části Ruska. Leží nedaleko hranic s Ukrajinou 530 km jižně od Moskvy na pravém břehu řeky Voroněž, těsně před jejím ústím do Donu. Město je správním střediskem Voroněžské oblasti. Žije zde přibližně 1,05 milionu[2][3] obyvatel.

Voroněž
Воронеж

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice51°40′18″ s. š., 39°12′38″ v. d.
Nadmořská výška154 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhCentrální federální okruh
OblastVoroněžská oblast
Administrativní dělení6 okresů

Voroněžská oblast na mapě Ruska
Voroněž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha596,5 km²
Počet obyvatel1 047 549 (2018)[2][3]
Hustota zalidnění1 756,1 obyv./km²
Etnické složeníRusové 96%. Ukrajinci 3%
Náboženské složeníortodoxní 94%. katolíci, baptisté, luteráni 6%
Správa
Statusměsto
StarostaGusev Alexander
Vznik1586
Oficiální webwww.voronezh-city.ru
Telefonní předvolba(+7) 473
PSČ394000-394095
Označení vozidel36, 136
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o Voroněži, dochovaná v Ipaťjevském letopise, se vztahuje již k roku 1177. Pevnost na ochranu proti útočícím krymským a nogajským Tatarům tu byla založena ale až za cara Fjodora I. koncem roku 1585. V 17. století už byla Voroněž profitujícím obchodním městem. Roku 1648 zde proběhlo protifeudální povstání. Car Petr Veliký ve Voroněži roku 1696 nechal vybudovat loděnice, v nichž postavil slavnou Azovskou flotilu. Petr zde často pobýval a během jeho vlády se stala Voroněž nejvýznamnějším městem na jihu Ruska; třebaže Voroněž musela přepustit pozici nově budovanému Petrohradu, byla roku 1711 ustavena sídlem Azovské gubernie, v roce 1725 přejmenované na voroněžskou. 10. srpna 1773 město postihl velký požár, po němž bylo výrazně přebudováno. V 19. století se rozvíjel průmysl, v této oblasti ale hlavně potravinářský. Voroněž byla totiž centrem úrodné černozemě; byly vybudovány mlýny a závody zpracovávající potraviny. V 70. letech předminulého století bylo město propojeno železnicí s Moskvou a Rostovem na Donu. Roku 1934 byla ustavena nynější Voroněžská oblast. Za druhé světové války byly po 212 dnů od června 1942 do ledna 1943 o město a okolí sváděny těžké boje.

Současná Voroněž

Dnes je město hlavním ekonomickým i administrativním centrem celé „černozemě“; nachází se tu 7 divadel, 12 kin a 38 institucí vyššího vzdělávání; sídlí tu i Voroněžská státní univerzita. Na ni často prodělávají jazykovou přípravu i zahraniční studenti z mnoha zemí. Nachází se zde mnoho velkých a středně velkých podniků. Je zde i přibližně 40 vědeckých institucí vyššího vzdělávání. Proto se Voroněž někdy nazývá Město studentů.

Průmysl

Voroněž je jedním z největších hospodářských center v Rusku, vyrábí se zde raketové motory pro kosmický průmysl, letadla Iljušin, Antonov An-148 nebo Suchoj Superjet 100, byl zde vyráběn i nadzvukový Tupolev Tu-144, obdoba západoevropského Concorde.

Doprava

V letech 1926–2009 zde byla v provozu rozsáhlá síť tramvajové dopravy. Po její likvidaci, započaté roku 2001, se Voroněž stala největším (a jediným milionovým) městem Ruska bez tramvají.

Partnerská města

Rodáci

Galerie

Odkazy

Reference
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
  3. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.