Vladimirská oblast
Vladimirská oblast (rusky Владимирская область) je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Moskevskou oblastí na jihozápadě, s Jaroslavskou a Ivanovskou oblastí na severu, s Rjazaňskou oblastí na jihu a Nižněnovgorodskou oblastí na východě.
Vladimirská oblast Владимирская область (Vladimirskaja oblasť) | |
---|---|
znak | |
Geografie | |
Hlavní město | Vladimir |
Souřadnice | 56°5′ s. š., 40°37′ v. d. |
Rozloha | 29 000 km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 439 800 (2009) |
Hustota zalidnění | 49,6 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové 96 %, Ukrajinci 1,1 %, Tataři 0,5 % |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 16 rajónů, 23 měst |
Vznik | 1944 |
Gubernátor | Světlana Orlova |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-VLA |
Označení vozidel | 33 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografické podmínky
Vladimirská oblast leží ve středu evropské části Ruska zhruba 200 km na východ od Moskvy. Nachází se v centrální částí Východoevropské roviny a ráz krajiny je tedy pouze mírně zvlněný. V oblasti se nachází celá řada vodních toků z nichž nejvýznamnější jsou Kljazma a Oka. Dále se zde rozkládá na 300 jezer, která jsou většinou bezodtoká a mělká a jejich celková plocha je cca 5 000 ha. V regionu se také nachází 37 400 ha bažin, především v nížinách na severovýchodě oblasti. Klima je mírné – kontinentální.
Historie
Vladimirská oblast je jedním z nejstarších center ruské historie a kultury. Vladimirsko-suzdalské knížectví (1157–1331) bylo založeno ve spojení s přesunem hlavního města Rostovsko-Suzdalského knížectví do města Vladimir na řece Kljazmě. Na přelomu 12. a 13. století se Vladimirské velkoknížectví stalo politickým, hospodářským a kulturním centrem Ruska. Jeho ekonomický a politický vliv byl ale zničen vpádem mongolsko-tatarských vojsk v roce 1238. V roce 1708 byla založena Vladimirská provincie pod správou Moskevské gubernie. Samostatná Vladimirská gubernie pak byla založena v roce 1778. V roce 1929 bylo teritorium Vladimirské gubernie rozděleno mezi Moskevskou, Ivanovskou a Gorkijskou. 14. srpna 1944 byla založena samostatná Vladimirská oblast v jejích nynějších hranicích.
Hospodářství
Nejdůležitější roli v hospodářství oblasti hraje průmysl a to především strojírenství ve městech Vladimir, Murom a Kovrov a potravinářství. Ze surovinových zdrojů se zde nachází vápenec, rašelina, písek a kámen pro stavebnictví, fosfáty a železná ruda. Významnou oblastí hospodářství je také díky strategické poloze doprava. Oblast využívá pro přepravu zboží 3 ze 4 větví transsibiřské magistrály. Dále zde procházejí důležité ropovody, plynovody a produktovody (především pro palivovou naftu). Na významu v poslední době také nabývá oblast turistiky, která se může zaměřit na řadu historických památek v oblasti (Vladimir, Suzdal).
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo je, i vzhledem k historii regionu převážně ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 78%.
Národnost | Počet v roce 2002 (tis.) |
---|---|
Rusové | 1443,9 |
Ukrajinci | 16,8 |
Tataři | 8,7 |
Bělorusové | 5,7 |
Arméni | 5,0 |
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky |
Administrativní dělení
Vladimirská oblast se dělí na 16 rajónů, 23 měst a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Radužnyj, které je pod přímou správou federální vlády).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Владимирская область na ruské Wikipedii.
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimirská oblast na Wikimedia Commons
- (rusky) Oficiální web Vladimirské oblasti
- (rusky) Ústava Vladimirské oblasti