Čukotský autonomní okruh

Čukotský autonomní okruh (rusky Чуко́тский автоно́мный о́круг) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Dálnovýchodního federálního okruhu. Rozprostírá se na poloostrově Čukotka a sousedí s republikou Sacha, Magadanskou oblastí a Kamčatským krajem.

Čukotský autonomní okruh
Чуко́тский автоно́мный о́круг
Anadyr

znak
Geografie
Hlavní městoAnadyr
Souřadnice66°15′10″ s. š., 172°0′4″ v. d.
Rozloha737 700 km²
Časové pásmoUTC+12[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel50 526 (2010[2])
Hustota zalidnění0,1 obyv./km²
Jazykruština, domorodé jazyky
Národnostní složeníRusové, Čukčové
Náboženstvípravoslaví, šamanismus
Správa regionu
Nadřazený celekRusko Rusko
Druh celkuautonomní okruh
Podřízené celkyrajóny
Vznik1930
GubernátorRoman V. Kopin
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-CHU
Označení vozidel87
Oficiální webчукотка.рф
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Jedná se o nejvzdálenější severovýchodní region Ruska a od doby prodeje Aljašky Ruskem Spojeným státům americkým (v roce 1867) je jediným regionem Ruska ležícím částečně na západní polokouli. Pobřeží Čukotského autonomního okruhu je omýváno Beringovým mořem, které je součástí Tichého oceánu, dále pak Čukotským mořem a Východosibiřským mořem, jež jsou součástmi Severního ledového oceánu. K okruhu patří také Wrangelův ostrov. Na severu Čukotské vrchoviny se nachází unikátní jezero Elgygytgyn.

Rozloha okruhu je 737 700 km² a v roce 2010 zde žilo 50 526 obyvatel.[2] Hlavním městem a administrativním centrem je Anadyr. Okruh se dělí na 8 rajónů, z nichž největší, Anadyrský, má větší rozlohu než Británie.

Historie

Čukotský národní okruh vznikl 10. prosince 1930 a byl součástí Kamčatské oblasti. 28. května 1951 byl včleněn do Chabarovského kraje a v roce 1953 se Čukotka stala součástí Magadanské oblasti. V roce 1980 byl změněn status na autonomní okruh. 17. června 1992 vyhlásila Čukotka oddělení od Magadanské oblasti, které bylo v roce 1993 schváleno ústavním soudem Ruské federace.

Národnostní složení Čukotky je velmi pestré. Žijí tu nepočetné skupiny malých národů – Čukčové, Eskymáci, Korjaci, Čuvanci, Evenkové a Jukagirové a samozřejmě i ruští a ukrajinští starousedlíci. Region byl stejně jako zbytek země v době Sovětského svazu vystaven kolektivizaci a pokusům o násilné usazení sibiřských nomádů.

Hospodářství

Čukotka má velké zásoby surovin. Nachází se tu ropa, zemní plyn, uhlí, zlato a wolfram, jejichž těžba se rozvíjí. Vesnické obyvatelstvo se živí především pastevectvím sobů, lovem a rybolovem. Obyvatelstvo ve městech je naproti tomu zaměstnáno v těžebním a stavebním průmyslu, administrativě, kultuře, školství a lékařství.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel je dle sčítání lidu z 2010 50 526.[2]

Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. Původní obyvatelstvo tvoří zhruba jednu třetinu celkové populace. Při posledním sčítání v roce 2010 nedeklarovalo svoji národnost 2 770 osob.[3] Kromě národností uvedených v tabulce níže zde žijí Bělorusové (0,96% populace), Jukagirové (0,4%), Korjakové (0,2%), Tataři, Čuvaši, Moldavané, Burjati, Němci, Baškirové, Ázerbájdžánci a několik dalších skupin.

sčítání 1939 sčítání 1959 sčítání 1970 sčítání 1979 sčítání 1989 sčítání 2002[4] sčítání 2010[3]
Čukčové 12 111  9 975  11 001  11 292  11 914  12 622  12 772 
56,2 % 21,4 % 10,9 % 8,1 % 7,3 % 23,5 % 26,7 %
Čuvanci 944  951  897 
0,6 % 1,8 % 1,9 %
Eskymáci 800  1 064  1 149  1 278  1 452  1 534  1 529 
3,7 % 2,3 % 1,1 % 0,9 % 0,9 % 2,9 % 3,2 %
Evenkové 817  820  1 061  969  1 336  1 407  1 392 
3,8 % 1,8 % 1,0 % 0,7 % 0,8 % 2,6 % 2,9 %
Rusové 5 183  28 318  70 531  96 424  108 297  27 918  25 068 
24,1 % 60,7 % 69,7 % 68,9 % 66,1 % 51,9 % 52,5 %
Ukrajinci 571  3 543  10 393  20 122  27 600  4 960  2 869 
2,7 % 7,6 % 10,3 % 14,4 % 16,8 % 9,2 % 6,0 %
Ostatní 2 055  2 969  7 049  9 859  12 391  4 432  3 229 
9,5 % 6,4 % 7,0 % 7,0 % 7,6 % 8,2 % 6,8 %
Celkem 21 537 46,689 101,194 139 944 163 934 53 824 50 526

Pohyb obyvatelstva (2005)

  • Narození: 795 (porodnost 15,7)
  • Zemřelí: 597 (úmrtnost 11,8)

Pohyb obyvatelstva 2007:

  • Porodnost: 16,10 na 1000
  • Úmrtnost: 12,37 na 1000
  • Přírůstek stěhováním: -8,2 na 1000
  • Míra přirozeného přírůstku: +0,37% za rok
  • Míra celkového přírůstku: -0,44% za rok (Z důvodu migrace počet obyvatel klesá i přesto, že počet narozených poměrně výrazně převyšuje počet zemřelých.)

Gubernátor

Bývalý gubernátor Čukotky, ruský finančník Roman Abramovič, který je mimo jiné i vlastníkem fotbalového klubu Chelsea F.C., investoval po svém zvolení v roce 2000 více než 1 mld. USD do rozvoje infrastruktury v regionu a do přímé pomoci obyvatelům.[5] Vyskytly se však také informace o tom, že Čukotka poskytla tehdejší Abramovičově společnosti Sibněfť (nyní Gazprom něfť) daňové úlevy ve výši 450 mil. USD.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chukotka Autonomous Okrug na anglické Wikipedii a Чукотский автономный округ na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
  3. Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
  4. Демоскоп Weekly, Всероссийская перепись населения 2002 года [online]. Moskva: Институт демографии Государственного университета - Высшей школы экономики [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (rusky)
  5. Co Abramovič může dělat se svými penězi (anglicky) BBC News, 29. září 2005
  6. Abramovičův region zbankrotoval (anglicky) BBC News, 21. května 2004

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.