Úvrať (doprava)

Úvrať je v drážní dopravě místo na trati, v němž vlak nebo tramvaj musí změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat po trati dále.

Úvrať na úzkorozchodné dráze na severofríském ostrově Nordstrandischmoor v Německu

Úvraťová stanice je stanice na jedné trati, která má připojeny navazující traťové úseky obou směrů do jednoho zhlaví (laicky řečeno má pouze jeden vjezd). Někdy se tak označují i místa, kde vlaky podobným způsobem přejíždějí z jedné tratě na jinou. Úvraťová stanice je zpravidla hlavovou stanicí, ale vlaky mohou při jízdě vykonávat úvrať i v průjezdných stanicích, pokud to vyžaduje jejich trasování.

Úvraťová trať je trať, kde v mezistaničním úseku musí vlak alespoň jednou změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat v jízdě. Tento způsob trasování se využívá zejména ve vysokohorských oblastech k vystoupání po úbočí svahu. Odpadá tím nákladné budování smyčkových tunelů. Příkladem takové trati je Historická lesní úvraťová železnice u slovenské Vychylovky nebo Moldavská horská dráha (trať Most–Moldava v Krušných horách). Ve světě využívají úvratě některé vysokohorské trati např. v Indii (Dárdžilingská himálajská dráha), v Argentině („Vlak do oblak“) nebo Austrálii (Velká západní dráha v Novém Jižním Walesu).

Brněnská tramvajová konečná Mifkova v Líšni, kde je obrat řešen úvratí

Úvrať může být využívána na tramvajových tratích jako obratiště[zdroj?!] obsluhované obousměrnými tramvajovými vozy. V Česku je v pravidelném provozu využívána pouze v Brně (zastávka Mifkova), Olomouci (zastávka Trnkova) a v Praze (zastávka Pankrác) . Úvraťový pohyb se používá také pro zatahování do tramvajových dep couváním (zpětným pohybem).

Úvraťové stanice na české železniční síti

Stanice Dubí, vlevo trať do Mostu, vpravo trať na Moldavu
Výhybka pro změnu směru jízdy vlaku v úvraťové železniční stanici Liteň. Vlevo směr Zadní Třebaň, vpravo směr Lochovice

Úvraťové stanice propojující více tratí:

Průjezdné stanice na síti českých železnic, přes které jezdí vlaky úvratí

V minulosti takto jezdily vlaky i přes další stanice, dle potřeb, možností a dřívější dopravní koncepce. Například se to týkalo stanice Česká Lípa pro vlaky Děčín – Liberec, stanice Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov pro vlaky Brno – Znojmo,[zdroj?!] stanice Tršnice, kudy po druhé světové válce musely jezdit úvratí vlaky mezi Chebem a Františkovými Lázněmi pro zničený most přes Ohři v Chebu, a na dnes již zrušené odbočce Tasovice, kde měly úvrať vlaky při jízdě z Prachovic do (dnes zrušené) stanice Vápenný Podol.

Reference

  1. Vladimír Zuska, Modely železnice v terénu, NADAS 1988, str. 18

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.