Úvrať (doprava)
Úvrať je v drážní dopravě místo na trati, v němž vlak nebo tramvaj musí změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat po trati dále.
Úvraťová stanice je stanice na jedné trati, která má připojeny navazující traťové úseky obou směrů do jednoho zhlaví (laicky řečeno má pouze jeden vjezd). Někdy se tak označují i místa, kde vlaky podobným způsobem přejíždějí z jedné tratě na jinou. Úvraťová stanice je zpravidla hlavovou stanicí, ale vlaky mohou při jízdě vykonávat úvrať i v průjezdných stanicích, pokud to vyžaduje jejich trasování.
Úvraťová trať je trať, kde v mezistaničním úseku musí vlak alespoň jednou změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat v jízdě. Tento způsob trasování se využívá zejména ve vysokohorských oblastech k vystoupání po úbočí svahu. Odpadá tím nákladné budování smyčkových tunelů. Příkladem takové trati je Historická lesní úvraťová železnice u slovenské Vychylovky nebo Moldavská horská dráha (trať Most–Moldava v Krušných horách). Ve světě využívají úvratě některé vysokohorské trati např. v Indii (Dárdžilingská himálajská dráha), v Argentině („Vlak do oblak“) nebo Austrálii (Velká západní dráha v Novém Jižním Walesu).
Úvrať může být využívána na tramvajových tratích jako obratiště[zdroj?!] obsluhované obousměrnými tramvajovými vozy. V Česku je v pravidelném provozu využívána pouze v Brně (zastávka Mifkova), Olomouci (zastávka Trnkova) a v Praze (zastávka Pankrác) . Úvraťový pohyb se používá také pro zatahování do tramvajových dep couváním (zpětným pohybem).
Úvraťové stanice na české železniční síti
- Dětřichov u Frýdlantu – zrušená úzkorozchodná dráha Frýdlant – Heřmanice (část kolejí v místě úvrati je ještě zachována)
- Dubí – Trať 135 (Moldavská horská dráha), vklíněním úvraťové stanice do bočního údolí bylo vyřešeno stoupání bez nutnosti stavby dlouhého obloukového tunelu[1]
- Klobouky u Brna – Trať 256 (bez pravidelného provozu)
- Liteň – Trať 172
- Stupno – Trať 176
- Tachov – Trať 184
- Zásmuky – Trať 013
- Žleby – Trať 236
Úvraťové stanice propojující více tratí:
Průjezdné stanice na síti českých železnic, přes které jezdí vlaky úvratí
- Praha hlavní nádraží – úvrať konají dálkové vlaky projíždějící První železniční koridor
- Jihlava, na trase Brno – České Budějovice
- České Budějovice na trase Plzeň – Brno
- Ústí nad Labem hlavní nádraží na trase Cheb – Praha (dříve bylo obvyklejší trasování bez úvrati spojkou přímo do stanice Ústí nad Labem západ)
- Břeclav na trase Brno – Hodonín (– Olomouc)
- Přerov na trase Ostrava – Olomouc (většina dálkových spojů na trase tuto úvrať vynechává jízdou po Dluhonické spojce)
- Pardubice-Rosice nad Labem na trase Pardubice – Chrudim
- Ražice – na trase Písek – Protivín (pro některé vlaky)
- Cheb na trase Plzeň – Schirnding
- Žatec – na trase Plzeň – Most
- Louny – na trase Most – Rakovník
- Turnov – Trať 041 směr Jičín je zaústěna na odlehlou stranu kolejiště, pro příjezd k nástupištím musí vlaky projet jednou nebo dvěma úvratěmi (přes liberecké, resp. maloskalské zhlaví)
- Mladá Boleslav – úvratí odjíždějí vlaky na Mělník a přímé vlaky na trase Turnov/Česká Lípa – Mladá Boleslav město
- Železný Brod – přímé vlaky na trase Stará Paka – Tanvald
- Trutnov-Poříčí – na trase Trutnov – Jelení Hora (další provozní úvrať je ve slezské Sędzisławi)
- Královec – na trati Trutnov – Žacléř
- Głuchołazy – na trati Krnov – Jeseník (peážní úsek, stanice leží v Polsku)
- Krnov – na trase Jeseník – Ostrava
- Opava východ – na trase Jeseník – Ostrava
- Václavice – na trati Náchod – Starkoč
- Neratovice – vlaky ve směru Čelákovice
- Kutná Hora – vlaky ve směru Zruč nad Sázavou činí úvrať na zhlaví hlavního nádraží
- Černý Kříž – Trať 194 – vlaky na trase Kájov – Volary
- Ostrava-Svinov – úvratí jezdí přímé vlaky mezi Opavou a ostravským hlavním nádražím
- Rumburk – Trať 081 – vlaky Rybniště – Šluknov, dříve též pro vlaky Dolní Poustevna – Děčín
- Chodov – Trať 144 – vlaky na trase Nová Role – Loket (dvojitá úvrať)
- Děčín hlavní nádraží – výjezd na Trať 132 směr Oldřichov u Duchcova
- Rybník – na trase České Budějovice – Lipno nad Vltavou
- Brno-Židenice – na trase Brno hl.n. – Veselí nad Moravou
- Karlovy Vary – vlaky ve směru Karlovy Vary dolní nádraží – Merklín
- Meziměstí – Trať 026 – vlaky Náchod – Broumov
- Raspenava – přímé vlaky (vozy) Liberec - Bílý Potok pod Smrkem
- Kaštice – vlaky ve směru Vilémov u Kadaně
- Ejpovice – vlaky na trase Plzeň – Chrást u Plzně (– Radnice)
V minulosti takto jezdily vlaky i přes další stanice, dle potřeb, možností a dřívější dopravní koncepce. Například se to týkalo stanice Česká Lípa pro vlaky Děčín – Liberec, stanice Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov pro vlaky Brno – Znojmo,[zdroj?!] stanice Tršnice, kudy po druhé světové válce musely jezdit úvratí vlaky mezi Chebem a Františkovými Lázněmi pro zničený most přes Ohři v Chebu, a na dnes již zrušené odbočce Tasovice, kde měly úvrať vlaky při jízdě z Prachovic do (dnes zrušené) stanice Vápenný Podol.
Reference
- Vladimír Zuska, Modely železnice v terénu, NADAS 1988, str. 18
Související články
- Californien
- Závlek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu úvrať na Wikimedia Commons
- Klobouky u Brna, nákres a fotogalerie na serveru railnet.sk