Šluknov
Šluknov (německy Schluckenau) je město v okrese Děčín, žije v něm přibližně 5 700[1] obyvatel. Je nejsevernějším městem České republiky, leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatiny – Hrazený, 608 m n. m.[3]). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. V místní části Rožany je hraniční přechod Rožany - Sohland.[4]
Šluknov | |
---|---|
Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0421 562858 |
Pověřená obec | Šluknov |
Obec s rozšířenou působností | Rumburk |
Okres (LAU 1) | Děčín (CZ0421) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 51°0′14″ s. š., 14°27′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 721 (2022)[1] |
Rozloha | 47,47 km² |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
PSČ | 407 77 |
Počet domů | 1 379 (2021)[2] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 24 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Šluknov náměstí Míru 1 407 77 Šluknov [email protected] |
Starosta | Mgr. Eva Džumanová |
Oficiální web: www | |
Šluknov | |
Další údaje | |
Kód obce | 562858 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.
Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.
Šluknov za II. světové války
Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.
Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.
Poválečná historie
Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 4 349 | 4 623 | 4 889 | 5 213 | 5 604 | 5 211 | 5 578 | 3 650 | 3 834 | 3 853 | 4 816 | 4 447 | 4 442 | 4 061 |
Domy | 503 | 579 | 592 | 678 | 747 | 808 | 902 | 921 | 915 | 658 | 657 | 696 | 699 | 755 |
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí. |
Pamětihodnosti
- Renesanční Šluknovský zámek
- Raně barokní kostel svatého Václava, který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem
- Křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady
Místní části
Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:
- Šluknov (k. ú. Šluknov)
- Císařský (k. ú. Císařský)
- Harrachov (k. ú. Královka)
- Královka (k. ú. Královka)
- Království (k. ú. Království a Fukov)
- Kunratice (k. ú. Kunratice u Šluknova)
- Nové Hraběcí (k. ú. Nové Hraběcí)
- Rožany (k. ú. Rožany)
Významní rodáci
- Dominik Kindermann (1739–1817) – malíř
- Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu (1740–1801),litoměřický biskup a pedagog
- Friedrich Egermann (1777–1864) rytec skla, sklářský technolog a podnikatel
- Adolf Kindermann (1899–1974), katolický teolog, světící biskup v Hildesheimu
- Fritz Lehmann (1889–1957) - architekt
- Pavel Brümer (1946–2015) – zpěvák
- Hana Fousková (1947–2015) – spisovatelka, básnířka, výtvarnice
- PaedDr. Jindřich Marek (* 1952) – historik, spisovatel, novinář
- Jiří Vejdělek (* 1972) – scenárista a režisér
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
- SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. října 2019 o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287.
Souřadnice
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šluknov na Wikimedia Commons
- Šluknov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web města
- www.sluknov.cz
Město Šluknov | |
---|---|
Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany |