Meziměstí (nádraží)

Původním vlastníkem dráhy a tedy i meziměstského nádraží byla společnost StEG. Stanice byla otevřena dne 25. července roku 1875, a to v souvislosti se slavnostním otevřením choceňsko-broumovské dráhy spojující Choceň a Broumov,[8] přestože se v Meziměstí v té době jezdilo v provizorních podmínkách, celková stavba nebyla ještě dokončena. Termín dokončení choceňsko-broumovské dráhy byl velice vypjatý, protože ze strany Pruska bylo vzneseno několik požadavků. Kupříkladu měla zde vzniknout samostatná výtopna s kruhovou remízou a točnou pro pruské lokomotivy, v souvislosti s tím musela být vystavěna i vodárna. Také musel být schválen způsob zaústění trati do staničního kolejiště ve tvaru trianglu. Nutno říci, že toto zaústění bylo v té době velice ojedinělé. O den později, tedy dne 26. července vstoupil v platnost první jízdní řád.[8]

Co se důležitosti týče, byla stanice zařazena do první třídy, kupříkladu železniční stanice v Broumově spadala do třetí třídy. Mohutná nádražní budova měla ve své době sloužit dopravním a celním úřadům, neboť se jednalo o pohraniční přechodovou stanici. Stanice byla obsluhována dvěma páry osobních vlaků a jedním nákladním. Soupravy osobních vlaků v té době tvořily 4 čtyřnápravové vozy, takzvané „amerikány“, jež byly spřaženy s parní lokomotivou. Dne 26. července roku 1876[3] byla zahájena doprava z Meziměstí ke státní hranici v Otovicích. Dne 15. května roku 1877 bylo Meziměstí, tehdejší Rakousko-Uhersko propojeno s Pruskem, a to hraničním přechodem u Starostína. Mezinárodní doprava do Střední Stěnavy (německý název Mittelsteine) přes Otovice a Tłumaczów byla zahájena až 5. dubna roku 1889.[9]

Pro společnost StEG byla choceňsko-meziměstská dráha velkým zklamáním, protože v důsledku vnitropolitických změn a dopravní politiky v Německu, daly Pruské dráhy přednost vedení svých vlaků po vlastním území, tím pádem většina vlaků směřovala k hraničnímu přechodu v Lichkově, nikoliv v Meziměstí.[8] V roce 1908 byla privátní železniční společnost StEG zestátněna Rakouskými státními drahami, zkráceně kkStB.[9] V roce 1914 byl zahájen provoz v elektrické trakci v úseku mezi Mieroszówem a Meziměstím. Po první světové válce, zániku Rakouska-Uherska převzaly provoz na trati Československé státní dráhy (ČSD).[10]

V roce 1938 byl vyhlášen válečný jízdní řád, kdy se veškerá doprava na železnici přizpůsobila vojenské přepravě, v témže roce byla železniční stanice evakuována. Po zabrání příhraničí Německem, respektive rozdělení dráhy mezi státy Protektorát Čechy a Morava a Německo, se hraniční přechodovou stanicí, respektive konečnou stanicí stal Maršov nad Metují. Výtopna v Meziměstí byla podřízena depu ve Valbřichu (německý název Waldenburg). V roce 1943 došlo na stanici k velké dopravní nehodě, kdy nákladní vlak z Mieroszówa (německý název Friedland) narazil do stojícího stroje v důsledku selhání brzd.[8] Dne 21. května roku 1945 přijel do Maršova nad Metují, tehdy konečné železniční stanice obsazovací vlak, který pokračoval přes Meziměstí do Broumova. Tento vlak byl doprovázen pancéřovým vlakem „Orlík“, avšak v pamětní knize města Broumova je vlak označován jménem „Maršál Stalin“.[11] Doprava na choceňsko-broumovské dráze byla obnovena dne 22. května roku 1945.[8]

Po druhé světové válce v roce 1946 byla na krátkou dobu obnovena osobní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem, tehdy ji tvořili dva páry vlaků, bývalá pruská výtopna začala sloužit hospodářskému družstvu. V témže roce začal na trase Praha – Meziměstí – Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s motorovými vozy řady M 274.0. V letech 1962 až 1963 jezdil tentýž rychlík s motorovými vozy řady M 262.0, od grafikonu 1970/71 pak s motorovými vozy řady M 296.1. Tyto rychlíky byly směrovány z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí. V roce 1947 bylo sneseno trakční vedení mezi Meziměstím a státní hranicí u Starostína, elektrický provoz byl na této trati zastaven v roce 1945. V letech 1950 až 1955 se poprvé v historii železniční stanice stala meziměstská výtopna samostatným depem.

Roku 1974 započalo nahrazování parních lokomotiv v osobní i nákladní dopravě lokomotivami dieselelektrickými. Parní provoz byl definitivně ukončen v roce 1981.[8] Počínaje říjnem 1982 byly nasazovány na osobních vlacích mezi Meziměstím a Letohradem motorové vozy řady M 152.0 s vlečnými vozy. Dne 25. května roku 1993 byla opětovně zahájena osobní doprava z Meziměstí do Valbřichu přes Mieroszów, avšak později byla přerušena.[3] V témže roce vznikla státní organizace České dráhy rozdělením Československých státních drah s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a Železnice Slovenskej republiky. Současná akciová společnost České dráhy, a.s. vznikla 1. ledna roku 2003, kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Pravidelná nákladní doprava mezi Meziměstím a Mieroszówem byla ode dne 5. dubna roku 2013 na základě dohody mezi dopravci ČD Cargo a PKP Cargo ukončena, a to z důvodu nízkého rozsahu přeprav. Příležitostný provoz ucelených nákladních vlaků však zůstal zachován.[12][13]

V roce 2018 byla opět obnovena přeshraniční osobní doprava ve formě 4 párů turistických vlaků z Vratislavi a Valbřichu do Meziměstí, resp. Adršpachu. Vlaky jsou tvořeny motorovými jednotkami KD SA134 (Pesa 218M), které na objednávku Královéhradeckého kraje provozuje GW Train Regio ve spolupráci s polským dopravcem Koleje Dolnośląskie. Vlaky jezdí o letní sezóně a státních svátcích.[14]

Železniční stanice v Meziměstí leží na jednokolejné neelektrifikované trati spojující Týniště nad Orlicí s Otovicemi. Přeshraniční úsek železniční trati č. 291 z Meziměstí do Mieroszówa slouží pouze nákladní dopravě. Jedná se o stanici smíšenou, seřaďovací, vlakotvornou, výměnnou pohraniční, přechodovou pohraniční.[15] Stanice má jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy, dopravní koleje:

• č. 1 (hlavní vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 231 m, délka koleje 202 m, dopravní kolej č. 1 pokračuje jako kolejová spojka č. 1 A s délkou 413 m směr Teplice nad Metují.[4]

Také dvě zvýšená, nezastřešená nástupiště sypaná drtí, a to u dopravních kolejí:

• č. 3 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 191 m, délka koleje společně s kolejí 3a 215 m[4]
• č. 5 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky) – délka nástupiště 139 m, délka koleje společně s kolejí 5a, 5b, 5c je 659 m[4]

Přechody pro cestující a přejezdy v úrovni kolejí pro invalidní vozíky jsou umístěny proti nádražní budově. Přístup na nástupiště není bezbariérový. V nádražní budově je umístěn divadelní sál a tělocvična, které vznikly v 50. letech 20. století přestavbou bývalé pruské celnice, také se zde nachází restaurace a stálá železniční expozice. V bezprostřední blízkosti výpravní budovy vedou schody na lávku, která propojuje ulice 5. května a Školní. Zastávka linkových autobusů se nachází v přednádražním prostoru. V železniční stanici jsou poskytovány cestujícím služby: vnitrostátní pokladní přepážka, mezinárodní pokladní přepážka, platba v eurech, bariérové WC, čekárna pro cestující.

Součástí stanice jsou také dopravní koleje určené výhradně pro vjezdy a odjezdy nákladních vlaků směr Mieroszów:

• č. 7 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky směr Broumov a nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 7a, 7b, 7c je 1336 m[4]
• č. 9 (vjezdová a odjezdová kolej pro nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 9a, 9b je 1252 m[4]
• č. 11 (vjezdová a odjezdová pro nákladní vlaky směr Mieroszów) – délka koleje společně s kolejí 11a, 11b 1129 m[4]

Také manipulační koleje, kolejové spojky, vlečky a v neposlední řadě také depo, které bylo v minulosti uzavřeno. Délka celé stanice mezi vjezdovými návěstidly ve směru Mieroszów – Broumov je cca 2,5 km.[4]

• 
  nádražní budova před rekonstrukcí
• 
  hlavní hala
• 
  hlavní hala, interiér
• 
  železniční muzeum
• 
  veranda
• 
  veranda, interiér
• 
  První nástupiště s délkou 231 m
• 
  Lávka pro pěší propojující ulice 5. května a Školní
• 
  Stavědlo 1, z něhož se ovládají výměny výhybek
• 
  Pohled na staniční kolejiště, na konci nákladního vlaku lokomotiva řady 742
• 
  Dvojice polských lokomotiv řady ST43 v čele nákladního vlaku
• 
  Atrapa lokomotivy ř. 210 vytvořená z motorové lokomotivy BN 60[22] v obvodu depa
• 
  Orient Express projíždějící 16. července 2007