Kájov

Kájov (německy Gojau) je vesnice a spolu s řadou okolních vesnic též obec ležící 4 km na západ od Českého Krumlova na pomezí CHKO Blanský les. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Kájov
Kájov – kostelní areál od severovýchodu (ze staré hlavní silnice)
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0312 545554
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
Okres (LAU 1)Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°48′39″ s. š., 14°15′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 870 (2022)[1]
Rozloha49,92 km²
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ382 21
Počet domů581 (2021)[2]
Počet částí obce10
Počet k. ú.5
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Kájov
Kájov
382 21 Kájov
[email protected]
StarostaBohumil Šíp
Oficiální web: www.kajov.eu
Kájov
Další údaje
Kód obce545554
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny
Kájovská pouť, Květná neděle 1930

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263.[3]

Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod cisterciácký klášter Zlatá Koruna. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kaplí Úmrtí Panny Marie, farou a hospicem. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci řádu oblátů a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.

Geografie

Kájov se nachází v Šumavském podhůří na soutoku Polečnice (též zvané Kájovský potok) a Chvalšinského potoka, v pahorkaté kotlině pod masivem Kleti. Její vrchol (1087[4] m n.m.) leží těsně za severovýchodní hranici katastru obce a nachází se zde nejvyšší místo. Dalšími vrchy na území jsou např. Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), Kraví hora (789[5] m) nebo Dlouhý vrch (740 m). Nejníže pak leží výtok Polečnice ve Starých Dobrkovicích (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.[6]

Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) Český Krumlov, Větřní, Bohdalovice, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, vojenský újezd Boletice, Chvalšiny, Křemže, Srnín a Přísečná.[6]

Kájovem prochází silnice I/39, z níž se zde odpojuje silnice II/166. Souběžně se silnicí I/39 vede železniční trať České Budějovice – Černý Kříž, z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá a již nepoužívaná vlečka do papírny Větřní.[6]

Členění obce

Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ katastrální území – rozkládá se na k.ú. Kladenské Rovné, Kladné, Kraví Hora, Křenov u Kájova a Novosedly u Kájova. Samotný Kájov pak leží převážně na k.ú. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na k.ú. Křenov u Kájova.

Místní části

Připojení Boletic

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci by některé osady včetně Boletic měly být z vojenského újezdu Boletice do začátku roku 2015 vyčleněny.[7][8] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[9] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel,[10] přičemž 78 % hlasujících se vyjádřilo pro to, aby se osada Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.[11][12]

Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,[13] zůstalo součástí vojenského újezdu Boletice stejnojmenné katastrální území, zatímco k obci Kájov bylo ke dni 1. ledna 2016 připojeno katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice.[14] Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kájově.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Výklenková kaplička nad zázračnou studánkou
  • Fara (čp. 1)
  • Hospoda (čp. 2)
  • Kaple svaté Anny
  • Kaple Božího těla
  • Sousoší svatého Josefa, svatého Tadeáše a svatého Antonína Paduánského
  • Silniční mostek z 19. století
  • Úsek bývalé poutní cesty do Kájova
  • Soubor 8 božích muk, Růžencová cesta z Kájova do Kladného
  • Boží muka na hřbitově u kostela
  • Dům č.p.26 v Kladenské Rovném, bývalá tvrz českého humanisty Václava z Rovného

Zvláště chráněná území

Celá severní část území Kájova se nachází v CHKO Blanský les.

Osobnosti

Galerie
  • Z dálky
  • Kaple
  • Kostelní okno
  • Kostel
  • Silniční můstek
  • Stavení
  • Sluneční hodiny
  • Portál
  • Boží muka
  • Kostel

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204.
  4. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
  5. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
  6. Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
  7. Vojenský újezd Boletice se nejspíš zmenší o dvanáct procent Archivováno 17. 10. 2011 na Wayback Machine, Ministerstvo obrany ČR, 14. 10. 2011
  8. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka, iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)
  9. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  10. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012
  11. Lucie Kándlová: Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka, iDnes.cz 16. 2. 2012
  12. Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2011
  13. Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), § 2. [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
  14. Mapa přidělení katastrálních území Vojenského újezdu Boletice okolním obcím (pdf) [online]. Vojenský újezd Boletice [cit. 2016-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13.

Literatura
  • Petr Pavelec: Poutní místo Kájov (stručný průvodce)
  • ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.