Čelákovice

Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba tvrze, nahrazena kolem roku 1300 stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi českým králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též označuje Čelákovice za oppidum, což značilo větší osadu (městečko).[3] V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem. K formám obživy obyvatel Polabí patřilo od středověku zejména rybářství a zemědělství, od poloviny 19. století také košíkářské řemeslo. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce 1900. Roku 1903 zakládá místní podnikatel Václav Červinka továrnu na zemědělské stroje, později známou jako Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích, o tři roky později je postavena továrna na akumulátory R. Stabenova (dnešní Kovohutě), v roce 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje nesoucí jeho jméno, po znárodnění byla přejmenována na TOS.

Po skončení první světové války se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky říčním lázním Grado na labském ostrově.

V důsledku průmyslového rozvoje se ve 20. století změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích 20. století doplněno předměstím rodinných domků a vilek. V roce 1939 realizoval čelákovický stavitel Karel Bíbr projekt Jiřího Štursy a Karla Janů a vznikla cenná funkcionalistická stavba – Volmanova vila. Po druhé světové válce začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok 1989.

• Tvrz – středověká stavba, r. 1579 renesančně upravená, dnes v ní sídlí městské muzeum
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – románský kostel postavený na přelomu 12. a 13. stol., v letech 1712–1713 barokně rozšířený
• Radnice – novobarokní stavba z roku 1911
• Budova děkanství – budova z roku 1780
• Socha sv. J. Nepomuckého – barokní socha z 18. stol.
• Pamětní deska „u Diamantů“ na připomínku rodiny Diamantových, jejíž členové byli odvezeni do koncentračních táborů.[14] Z rodiny přežily jen Věra Diamantová Gissingová a její sestra Eva. Zachránil je Brit Sir Nicholas Winton.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Čelákovice roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Čelákovice roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Čelákovice roku 2011

K Čelákovicím se váže svým narozením či životem řada osobností, mimo jiné česko-britská spisovatelka Věra Gissingová, historik Jaroslav Vrchotka, biskup Jednoty bratrské Matěj Červenka, hudební skladatel Jan Zach, filozof a spisovatel Josef Vojtěch Sedláček, spisovatel Josef Jiří Stankovský, botanička, zooložka Marie Z. Baborová-Čiháková, malíř Čeněk Janda, velitel stíhací skupiny v Anglii za druhé světové války Alois Vašátko, literární historik Vladimír Kovářík, básník Jindřich Hilčr,[15][16] básník a spisovatel Eduard Petiška, sochař Jaroslav Šajn nebo malíř a grafik Jiří Hanžlík.[17][18]

V Čelákovicích proběhla část druhé odbojové akce bratří Mašínů. 28. září 1951 dojeli Mašínové a Milan Paumer s unesenou sanitkou na křižovatku dnešní silnice II/611 a odbočky do Kerska a přivázali zde ke stromům členy posádky sanitního vozu. Auto použili při přepadení stanice SNB v Čelákovicích.[19] Přitom zabili strážmistra Jaroslava Honzátka[19] a ukořistili několik zbraní včetně samopalů.

Rekonstrukce obličeje upíra z Čelákovic. V roce 2016 odborníci z Městského muzea v Čelákovicích, firma Geo-cz a brazilský 3D designér Cícero Moraes rekonstruovali obličej jedné ze 14 koster nalezených v roce 1966 s domnělými znaky protivampýrických zásahů.[20][21] Práce byla představena na výstavě "Byli v Čelákovicích upíři?" a dostala se na řadu serverů zahraničních médií.[22][23]

Fotbalový klub SK Union Čelákovice hraje šestou nejvyšší českou fotbalovou soutěž – I. A třídu Středočeského kraje. Domácí zápasy hraje na stadionu U Hájku.[24]

Čelákovice také hostí tradiční letní přípravný fotbalový turnaj Ministerský pohár (dříve O pohár starosty města Čelákovic), jehož se účastní prvoligové kluby.

Mají také nohejbalový klub TJ Spartak Čelákovice, který od roku 2008 hraje nejvyšší českou nohejbalovou soutěž, ve které skončil v roce 2011 a 2013 na třetím místě. V Národní florbalové lize mužů působí tým ASK Orka Čelákovice.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/245 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav dálnice D10 – Čelákovice – Mochov dálnice D11 – Český Brod.

• Železnice – Město je železniční křižovatkou tratí 231 Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín, 074 Čelákovice – Neratovice a 233 Čelákovice – Mochov. Tratě se stýkají v odbočné železniční stanici Čelákovice. Na území města leží ještě železniční zastávka Čelákovice-Jiřina na trati 231 a železniční zastávka Čelákovice zastávka na trati 074. Železniční trať 231 Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha – Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Železniční trať 074 Čelákovice – Neratovice je jednokolejná regionální trať, doprava mezi Čelákovicemi a Brandýsem nad Labem byla zahájena roku 1882. Železniční trať 233 Čelákovice – Mochov je jednokolejná regionální trať původně postavená roku 1883 pro nákladní dopravu. Osobní doprava zde je provozována od roku 1939, přerušena byla mezi prosincem 2006 a dubnem 2018.

Veřejná doprava

• Autobusová doprava – Příměstské autobusové linky dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s. vedly v roce 2011 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Úval, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o. provozoval linky do Českého Brodu, Kouřimi a Sadské.
• Železniční doprava – Po trati 231 vedou linky S2 (Praha – Nymburk – Kolín), S22 (Praha – Milovice) a S9 (Lysá nad Labem – Praha – Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko, po trati 074 je vedena linka S23 a po trati 233 linka S24. Na trati 231 v Čelákovicích v pracovních dnech roku 2011 zastavovalo 39 párů osobních vlaků, rychlíky zde projížděly. Po trati 074 v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků. Na trati 233 nebyla v roce 2011 žádná pravidelná doprava, avšak od dubna 2018 byla obnovena v rozsahu 6 párů vlaků v pracovních dnech.

Město se dělí na části, z nichž vlastní Čelákovice, Sedlčánky a Záluží mají svůj katastr a Císařská Kuchyně leží v katastru Sedlčánky. Části se dále na základní sídelní jednotky:[25]

• 
  Nádraží v Čelákovicích (před optimalizací 2017–18)
• 
  Sedláčkova ulice
• 
  Zdymadla s plavební komorou na Labi
• 
  Vstupní budova Kovohutí Čelákovice
• 
  Funkcionalistická Volmanova vila ve stavu před rekonstrukcí
• 
  Cyklostezka mezi Čelákovicemi a Lázněmi Toušení

Čelákovice nemají družební města a spolupracují pouze s městem Čcheng-tu v Číně.[26]