Děčín hlavní nádraží

Děčín hlavní nádraží je centrální železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova, kam se však v současné době pravidelně nejezdí. Nádraží má 4 nástupiště dostupné z podchodu po obyčejných schodech nebo výtahem. Je to také významná pohraniční stanice, zejména pro vlaky dálkové dopravy, jež zde mají první stanici na území Česka.[zdroj?]

Děčín hlavní nádraží
Staniční budova
StátČesko Česko
KrajÚstecký
MěstoDěčín
UliceČsl. mládeže
Souřadnice50°46′24,52″ s. š., 14°12′3,77″ v. d.
Děčín hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice556597
Tratě073, 081, 090, 098, 132
Nadmořská výška135 m n. m.
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravních kolejí8 (osobní n.) + 13 (nákladové n.) + 7 (kolejová skupina střed)
Nástupišť (hran)4 (7)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaAutobusy
Služby ve stanici
Kód památky15173/5-5830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1850 společnost Severní státní dráhy ve vsi Weiher a Podmokly (dnes Děčín hlavní nádraží) postavila přechodovou pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Ve stanici byla postavena provizorní hrázděná stavba ve které byly společnosti NStB a saské dráhy, rakouský i saský celní úřad, policejní a poštovní úřad. Pro zaměstnance saské dráhy a celníky byly v roce 1852 postaveny tzv. saské domy.[1] V letech 1864–1865 byla postavena novorenesanční výpravní budova podle projektu Carla Schumanna společnostmi StEG a královské Saské státní dráhy.[2][3]

Současný provoz osobní dopravy

Ve stanici zastavují veškeré vlaky dálkové osobní dopravy EuroCity spojující Prahu s Berlínem, Hamburkem, popř. Kielem či Lipskem. Kromě výše uvedených relací zde zastavují rychlíky spojující Děčín s Prahou a Ústí nad Labem s Libercem a samozřejmě i regionální osobní vlaky.

Výpravní budova

Výpravní budova je zděná patrová podsklepená stavba s rizality, které jsou uprostřed a po stranách s přistavěnými pavilony. Stavba je postavena na otevřeném půdorysu písmene U z pískovcových kvádrů na bosované podezdívce a je ukončena valbovou střechou. Bosovaná jsou nároží, podlaží dělí kordonová římsa. Okna v přízemí jsou půlkruhově zaklenutá v profilovaných šambránách. Pod nimi jsou jednoduchá sklepní okna. Okna v patrech jsou sdružená obdélná v profilovaných šambránách a průběžnou podokenní římsou. Okna v pavilonech jsou v s půlkruhovým zakončením s šambránami s ušima a nadokenními římsami.[4][2] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou ČR.[5]

Tunely

Mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží a Děčín-Přípeř na trati 098 Děčín – Bad Schandau se nachází dva dvojkolejné tunely, které byly postaveny v roce 1849. Oba tunely zdobí kamenné portály v romantizujícím slohu, které zdobí korunní přímá římsa s obloučkovým vlysem a jsou ukončeny cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (ev. č. 74) je ražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále bez vyzdívky, je dlouhý 279 m. Následuje tunel Červená skála (ev. č. 75), který je ražen pod Špičákem v délce 143 m a je vyzděn.

Dostupné služby
  • Mezinárodní pokladní přepážka
  • Vnitrostátní pokladní přepážka
  • Platba v eurech
  • Platba platební kartou
  • Integrovaný dopravní systém
  • Směnárna ČD
  • Půjčovna kol
  • Prostory pro cestující
  • Úschovna zavazadel
  • Úschovna kol
  • Ve stanici je bezbariérové WC
  • Restaurace
  • Stanoviště TAXI v blízkosti stanice
  • Zastávka MHD
  • Veřejné parkoviště
  • Zastávka linkových autobusů
  • Policie
  • Bufet nebo rychlé občerstvení
  • Pošta
  • WC osazeno eurozámkem
  • Prodej ISIC karty

Odkazy

Reference
  1. Podmokly - Bodenbach Weiher u Děčína [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
  2. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167.
  3. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104.
  4. Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.