Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve vahových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Historie

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyřy reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích

Muži

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1965 Rio de Janeiro H. Macuda I. Okano A. Geesink
1967 Salt Lake C. T. Šigeoka H. Minatoja E. Maruki N. Sató W. Ruska
1969 C. de México J. Sonoda H. Minatoja I. Sonoda F. Sasahara Š. Suma
1971 Ludwigshafen T. Kawaguči H. Cuzawa Š. Fudžii F. Sasahara W. Ruska
1973 Lausanne J. Minami T. Nomura Š. Fudžii N. Sató Č. Takagi
1975 Vídeň J. Minami V. Něvzorov Š. Fudžii J.-L. Rougé S. Endó
1977 Barcelonazrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979 Paříž T. Rey N. Soloduchin K. Kacuki Š. Fudžii D. Ultsch T. Chubuluri J. Jamašita
1981 Maastricht J. Moriwaki K. Kašiwazaki Pak Čong-hak N. Adams B. Tchoullouyan T. Chubuluri J. Jamašita
1983 Moskva C. Tleceri N. Soloduchin H. Nakaniši N. Hikage D. Ultsch A. Preschel J. Jamašita
1985 Soul Š. Hosokawa J. Sokolov An Pjong-kun N. Hikage P. Seisenbacher H. Sugai Čo Jong-čchol
1987 Essen Kim Če-jop J. Jamamoto M. Swain H. Okada F. Canu H. Sugai G. Veričev
1989 Bělehrad A. Totikašvili D. Bečanović T. Koga Kim Pjong-ču F. Canu K. Kurtanydze N. Ogawa
1991 Barcelona T. Košino U. Quellmalz T. Koga D. Lascău H. Okada S. Traineau S. Kosorotov
1993 Hamilton R. Sonoda J. Nakamura Čong Hun Čon Ki-jong J. Nakamura A. Kovács D. Douillet
1995 Čiba N. Ožogin U. Quellmalz D. Hidešima T. Koga Čon Ki-jong P. Nastula D. Douillet
1997 Paříž T. Nomura Kim Hjok K. Nakamura Čo In-čchol Čon Ki-jong P. Nastula D. Douillet
1999 Birmingham M. Poulot L. Benboudaoud J. Pedro G. Randall H. Jošida K. Inoue Š. Šinohara
2001 Mnichov A. Lounifi A. Mir'esmaejlí V. Makarov Čo In-čchol F. Demontfaucon K. Inoue A. Michajlin
2003 Osaka Čchö Min-ho A. Mir'esmaejlí I Won-hui F. Wanner Hwang Hui-te K. Inoue J. Muneta
2005 Káhira C. Fallon J. Derly Á. Braun G. Elmont H. Izumi K. Suzuki A. Michajlin
2007 Rio de Janeiro R. Houkes J. Derly Wang Ki-čchun T. Camilo I. Cirekidze L. Corrêa T. Riner
2009 Rotterdam G. Zantaraija C. Cagánbátar Wang Ki-čchun I. Nifontov I Kju-won M. Rakov T. Riner
2010 Tokio R. Sabirov D. Morišita H. Akimoto Kim Če-pom I. Iliadis T. Anai T. Riner
2011 Paříž R. Sabirov M. Ebinuma R. Nakaja Kim Če-pom I. Iliadis T. Chajbulajev T. Riner
2013 Rio de Janeiro N. Takató M. Ebinuma Š. Óno L. Pietri A. González E. Mammadov T. Riner
2014 Čeljabinsk G. Boldbátar M. Ebinuma R. Nakaja A. Črikišvili I. Iliadis L. Krpálek T. Riner
2015 Nur-Sultan J. Smetov An Pa-ul Š. Óno T. Nagase Kwak Tong-han R. Haga T. Riner
2017 Budapešť N. Takató H. Abe S. Hašimoto A. Wieczerzak N. Majdov A. Wolf T. Riner
2018 Baku N. Takató H. Abe An Čchang-im S. Mollaei N. Šerazadišvili Čo Ku-ham G. Tušišvili
2019 Tokio L. Čchvimijani Dž. Marujama Š. Óno S. Muki N. van 't End J. Fonseca L. Krpálek
2021 Budapešť J. Abuladze Dž. Marujama L. Šavdatuašvili M. Casse N. Šerazadišvili J. Fonseca K. Kageura
2022 Taškent
2023 Dauhá

Ženy

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1980 New York J. Bridgeová E. Hrovatová G. Winklbauerová A. Stapsová E. Simonová J. Triadouová M. De Calová
1982 Paříž K. Briggsová L. Doyleová B. Rodriguezová M. Rottierová B. Deydierová B. Claßenová N. Lupinová
1984 Vídeň K. Briggsová K. Jamagučiová A.-M. Burnsová N. Hernándezová B. Deydierová I. Berghmansová M. T. Mottaová
1986 Maastricht K. Briggsová D. Brunová A. Hughesová D. Bellová B. Deydierová I. de Koková Kao Feng-lien
1987 Essen Li Čung-jün S. Rendleová C. Arnaudová D. Bellová A. Schreiberová I. de Koková Kao Feng-lien
1989 Bělehrad K. Briggsová S. Rendleová C. Arnaudová C. Fleuryová E. Pierantozziová I. Berghmansová Kao Feng-lien
1991 Barcelona C. Nowaková A. Giungiová M. Blascová F. Eickhoffová E. Pierantozziová Kim Mi-čong Mun Či-jun
1993 Hamilton R. Taniová L. Verdeciaová N. Fairbrotherová G. Vandecaveyeová Čo Min-son Leng Čchun-chuej J. Hagnová
1995 Čiba R. Taniová M.-C. Restouxová D. Gonzálezová Čong Song-suk Čo Min-son D. Lunaová A. Serieseová
1997 Paříž R. Taniová M.-C. Restouxová I. Fernándezová S. Vandenhendeová K. Howeyová N. Annová C. Cicotová
1999 Birmingham R. Taniová N. Narazakiová D. Gonzálezová K. Maedaová S. Veranesová N. Annová B. Maksymowová
2001 Mnichov R. Taniová Kje Sun-hui Y. Lupeteyová G. Vandecaveyeová M. Uenová N. Annová Jüan Chua
2003 Osaka R. Taniová A. Savónová Kje Sun-hui D. Krukowerová M. Uenová N. Annová Sun Fu-ming
2005 Káhira Y. Bermoyová Li Jing Kje Sun-hui L. Décosseová E. Boschová Y. Labordeová Tchung Wen
2007 Rio de Janeiro R. Taniová Š' Ťün-ťie Kje Sun-hui D. Gonzálezová G. Émaneová Y. Labordeová Tchung Wen
2009 Rotterdam T. Fukumiová M. Nakamuraová M. Riboutová J. Uenová Y. Alvearová M. Verkerková Tchung Wen
2010 Tokio H. Asamiová J. Nišidaová K. Macumotová J. Uenová L. Décosseová K. Harrisonová M. Sugimotová
2011 Paříž H. Asamiová M. Nakamuraová A. Satóová G. Émaneová L. Décosseová A. Tcheuméová Tchung Wen
2013 Rio de Janeiro M. Uranceceg M. Kelmendiová R. Silvaová J. Džerbiová Y. Alvearová Sol Kjong I. Ortízová
2014 Čeljabinsk A. Kondóová M. Kelmendiová N. Udakaová C. Agbegnenouová Y. Alvearová M. Aguiarová I. Ortízová
2015 Nur-Sultan P. Paretová M. Nakamuraová K. Macumotová T. Trstenjaková G. Émaneová M. Umekiová Jü Sung
2017 Budapešť F. Tonakiová Ai Šišimeová D. Sumijá C. Agbegnenouová Č. Araiová M. Aguiarová Jü Sung
2018 Baku D. Bilodidová U. Abeová C. Jošidaová C. Agbegnenouová Č. Araiová Š. Hamadaová S. Asahinaová
2019 Tokio D. Bilodidová U. Abeová C. Degučiová C. Agbegnenouová M.-E. Gahiéová M. Malongaová A. Soneová
2021 Budapešť N. Cunodaová Ai Šišimeová J. Klimkaitová C. Agbegnenouová B. Matićová A.-M. Wagnerová S. Asahinaová
2022 Taškent
2023 Dauhá

Pořadí národů

  • 1965-2021
  • do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
  • medaile již neexitujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
  • reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněnho startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
  • výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku
Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem První
medaile
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1 Japonsko81464745464212692893071965
2 Francie2016213116415132621451971
3 Jižní Korea24837511529952901965
4 Spojené království3313131019161332611967
5 Kuba267131526152133691973
6 Čína003159915912361984
7 Rusko141642028141850831965
8 Německo8123151022132253881967
9 Nizozemsko610116932121943741965
10 Gruzie9112800091227481967
11 Brazílie4714351671230491971
12 Belgie15748951316341979
13 Itálie0595385817301975
14 Severní Korea034524558181975
15 Španělsko2232794912251989
16 Spojené státy2372594816281965
17 Mongolsko2292184315241989
18 Rakousko113316429151980
19 Ukrajina15112113612211973
20 Polsko211311103223281971
21 Řecko32100132272005
22 Írán30500030582001
23 Kolumbie00030330362009
24 Maďarsko2480252613211979
25 Kazachstán254001255122001
26 Portugalsko203052255121995
27 Izrael112123235101991
28 Uzbekistán235000235101999
29 Kanada027201228121965
30 Argentina00022122151995
31 Česko20300120461991
32 Kosovo00020420462013
33 Ázerbájdžán16110031614211991
34 Slovinsko010138148132005
35 Srbsko11100111242017
36 Černá Hora11000011021989
37 Tunisko10200110342001
38 Chorvatsko00110010121981
39 Venezuela00010010011984
40 Rumunsko014035049131981
41 Austrálie00003303361982
42 Turecko02400302791995
43 Švýcarsko02100202351993
44 Estonsko02100002131999
45 Švédsko01101002131986
46 Bělorusko01600101781985
47 Egypt01300001341985
48 Moldavsko01300001341997
49 Bulharsko01200001231981
50 Slovensko01100001121981
51 Norsko00001101121982
52 Alžírsko01000101122005
53 Portoriko00001101121986
54 Litva00200000221981
55 Spojené arabské emiráty00200000222014
56 Finsko00100000111981
57 Nový Zéland00000100111986
58 Tchaj-wan00000100111987
59 Lotyšsko00100000111997
60 Tádžikistán00100000112007
61 Arménie00100000112009
61 Bosna a Hercegovina00000100112018

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.