Irakli Cirekidze

Připravoval se v Kutaisi v policejním klubu Dinamo pod vedením Omara Merabišviliho. V gruzínské seniorské reprezentaci se začal prosazovat od roku 2005 ve střední váze na úkor olympijského vítěze Zuraba Zviadauriho. V roce 2007 získal na mistrovství světa v Riu první titul mistra světa pro gruzínské judo v éře její samostatnosti od roku 1992. V roce 2008 startoval na olympijských hrách v Pekingu. Ve čtvrtfinále vrátil porážku z mistrovství Evropy Ázerbájdžánci Elchanu Mammadovovi technikou o-uči-gari na ippon. V semifinále porazil držením Rusa Ivana Peršina, tento zápas má do dnešní doby v Gruzii silný nacionalistický podtext. Ve finále si pohlídal v úchopu překvapení turnaje Alžířana Ammára bin Jachlefa a získal zlatou olympijskou medaili. Po olympijských hrách přešel do vyšší polotěžké váhy. Ke konci roku 2011 po turnaji Kano Cup neprošel dopingovou kontrolou na stimulant, který pozřel s lékem proti vysokému krevnímu tlaku. Za neopatrnost obdržel minimální délku trestu.[1] V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně, ale prohrál nominaci s krajanem Levanem Žoržolijanim. Následně ukočnil sportovní kariéru. Na podzim 2012 vedl krátce gruzínskou seniorskou reprezentaci, ze které odstoupil kvůli neshodám s vedením gruzínského judistického svazu. Od roku 2017 se k reprezentaci vrátil jako hlavní trenér.

Irakli Cirekidze byl pravoruký judisty s osobní technikou o-soto-gari a o-uči-gari, které doplňoval šikovným přechodem do držení (osae-komi) v boji na zemi.

• Prezidentský řád znamenitosti – Gruzie, 2018[2]